Test: Servery s architekturou x86 na výsluní (Ukázka z aktuálního CW č. 2)

Servery postavené na architektuře x86, letitém a takřka nesmrtelném standardu, známém zejména ze světa osobních počítačů, dnes představují velmi efektivní řešení „hardwarového problému“ pro mnoho firem a širokou škálu aplikací. Jejich výkon lze díky novým, stále lepším komponentám škálovat až do nebetyčných výšin a pevně se zde zabydlely i 64bitové technologie, kdysi dostupné pouze v drahých high-endových strojích.



Servery postavené na architektuře x86, letitém a takřka nesmrtelném standardu, známém zejména ze světa osobních počítačů, dnes představují velmi efektivní řešení „hardwarového problému“ pro mnoho firem a širokou škálu aplikací. Jejich výkon lze díky novým, stále lepším komponentám škálovat až do nebetyčných výšin a pevně se zde zabydlely i 64bitové technologie, kdysi dostupné pouze v drahých high-endových strojích.

Nabídka x86 serverů je velmi široká a zahrnuje celou škálu typů produktů, od klasických věžových serverů přes rackové systémy až po řešení typu blade, jež mohou být založeny na platformě Intelu nebo AMD. Zajímavé je, že ještě před pár lety by málokdo řekl, že si zmíněné architektura na serverovém trhu, kde dříve hrála spíše roli levného řešení, získá takovou pozornost, jaké se těší dnes.

Výhody architektury
Kouzlo technologie x86 spočívá právě v jejím notorickém rozšíření. Prošla mnoha vývojovými kotrmelci, stále je však garancí kompatibility pro bezkonkurenčně největší škálu aplikací a její výkonnostní potenciál není díky nekončící snaze výrobců o zavádění dalších a dalších inovací zdaleka vyčerpán.

Pokud bychom chtěli stručně shrnou výhody této architektury, na prvním místě musíme zmínit právě škálu softwaru, který na ní může běžet. Hardwarové systémy na ní postavené jsou nákladově efektivní, přičemž jsou stále schopny plně vyhovět nárokům většiny malých firem nebo středních podniků. Navíc spousta firem, která přechází na výkonnější servery ani není schopna své aplikací, jež vznikly v tomto prostředí, při přijatelných nákladech portovat na vyšší architektury. Poslední trendy ve vývoji přitom možnosti platformy x86 posouvají stále dál a stále častěji se tak stává plnohodnotným základem i pro prostředí datových center nebo clusterů či gridů, určených zpracování náročných úloh.

Při vyslovení pojmu x86 se snad každému, kdo se alespoň trochu zajímá o dění v IT, automaticky vybaví souboj dvou rivalů, firem AMD a Intel, jejichž procesory jsou srdcem strojů této kategorie. Ti také hrají rozhodující roli při vývoji této architektury a celé serverové platformy. Bylo to AMD, kdo jako první přišel s 64bitovým rozšířením v podobě technologie AMD64, na což Intel nedlouhé poté reagoval 64bitovvým rozšířením EM64T, které dnes využívá v procesorech Pentium, Core i Xeon.

Zatímco 64bitové procesory už na trhu zdomácněly, v současnosti je nejžhavějším trendem implementace více jader CPU v jediném čipu. Myšlenka to možná není úplně nová – zvláště ve světě plnohodnotných 64bitových procesorů s architekturami RISC nebo IA-64, nicméně na trhu x86 procesorů jde o hotový převrat, který výrobcům umožňuje dále zvyšovat výkon a „obcházet“ fyzikální omezení architektury a možnosti současných výrobních technologií, které jejich snahy o další zvyšování výkonu brzdily. Zdvojení jader výrobcům dovoluje dosáhnout růstu výkonu bez nutnosti zvyšovat taktovací frekvenci – naopak si mohou dovolit ji o něco málo snížit, což se v kombinaci s novými výrobními technologiemi (dnes už Intel i AMD přešly na 65nm proces) a několika dalšími vylepšeními velmi příznivě odráží ve spotřebě a množství odpadního tepla. V současnosti se tak už naprosto běžně setkáte s procesory Xeon a Opteron se dvěma jádry a zatím posledním výstřelkem, o němž hodně uslyšíme právě v letošním roce, a to od obou rivalů, jsou procesory se čtyřmi jádry....

Toto je ukázka z hlavního článku z nedávno vyšlého, 2. čísla časopisu Computerworld.


Více se o tomto vydání dozvíte zde (obsah čísla).










Komentáře