Všemocné zálohovací nástroje se postarají o vaše data (1.)

Zálohování dat patří k tradičním úlohám každého správce, nicméně růst objemu dat a technologické inovace znamenají nemalé výzvy a žádají si neustálé inovace nástrojů, které tuto úlohu zajišťují.


Spolehlivý software pro zálohování a obnovu, jenž dokáže zajistit, aby byla různá data z nejrůznějších firemních systémů a zdrojů se železnou pravidelností chráněna pro případ nenadálých potíží a výpadků, patří ke klíčovým nástrojům každého správce IT. V současné době je takových produktů na trhu celá řada, otázkou však je, jak si dovedou poradit s fenomény současné doby, jako jsou rostoucí objemy dat všeho druhu nebo všudypřítomná virtualizace.

Zálohování dat spolu se zajištěním možnosti jejich spolehlivé a pokud možno dostatečně rychlé obnovy patří sice možná k rutinním, ale rozhodně kriticky důležitým úkolům správců a administrátorů IT. Je sice otázkou velikosti firmy, objemů zpracovávaných a ukládaných dat stejně jako komplexnosti celého prostředí, jak jej co nejefektivněji prakticky realizovat, nicméně základní požadavek je vždy tentýž: Mít data spolehlivě a pohotově k dispozici jak při výskytu drobných poruch a výpadků, tak i v případě rozsáhlejších havárií.

Jaké faktory hrají ve výběru vhodného systému pro zálohování dat hlavní roli? Vše se v podstatě odvíjí zejména od požadavků na způsoby zálohování a rychlost obnovy a s tím úzce spjaté volby vhodných médií či hardwarových prostředků pro zálohování. Těch je pochopitelně k dispozici celá řada, počínaje diskovými poli založenými na různých technologiích až po tradiční páskové knihovny či mechaniky – jejich volba přitom podléhá obvyklým měřítkům ve smyslu výkon vs. cena.

Rozdílné typy dat, jež jsou zpracovávána a uchovávána v rámci podniku, mají různou důležitost pro uchování kontinuity chodu podniku, a tudíž i požadavky na rychlost jejich obnovy jsou odlišné. Z toho pak vychází konkrétní volba a členění konkrétních hardwarových prostředků, neboť rozdílné výkonné platformy jsou pochopitelně různě finančně náročné. Vzhledem k obvyklým tlakům na kontrolu financí je často nutné volit více různých technologií pro zálohování tak, aby bylo možné vyhovět požadavkům na rychlost obnovy u těch životně důležitých, a zároveň optimalizovat investice volbou těch levnějších úložišť pro běžná data, na nichž chod firmy nezávisí.

Zálohování přitom už dávno není pouze otázkou kopírování dat ze serverů na pásku, ale důležitou roli hrají různé scénáře zálohování z disku na pásku (D2T) či z disku na disk (D2D), využívající různé typy diskových polí a technologií podle požadavků na výkon atd. Obvykle pak vznikají struktury rozčleněné do několika vrstev a software pak v ideálním případě automaticky zajišťuje zálohování do adekvátní vrstvy s ohledem na důležitost dat pro každodenní chod firmy či míru jejich využití a z toho vyplývající požadovanou rychlost obnovy.

S tím vším si musí software pro zálohování a obnovu poradit, neboť je ideální, pokud je možné vše řídit a spravovat z jednoho místa, respektive rozhraní, i když se příslušné prostředky časem rozrostou v komplexní a heterogenní prostředí. Pro každý typ nebo zdroj dat je pak vhodné nastavit nejlépe vyhovující hardware a způsob zálohování (přírůstkové, rozdílové…) a jeho periodicitu, v níž bude automaticky probíhat. To pak významným způsobem ovlivňuje výkon či rychlost systému nebo okno zálohování (tj. dobu, která je potřebná pro zálohování daného systému).

Při volbě vhodného softwarového nástroje je tedy třeba posuzovat funkční možnosti a flexibilitu z pohledu uvedených možností a konkrétních požadavků organizace. Stejně tak důležité jsou ale i funkce pro obnovu, jež by měly poskytnout možnost rychle a nekomplikovaně získat konkrétní data – zde hraje roli granularita, s jakou je možné data obnovovat – čím je vyšší, tím rychlejší je samotná obnova, neboť pak stačí získat často jen konkrétní soubor namísto zdlouhavé rekonstrukce celého disku.

To všechno jsou základní požadavky, které by již každý dodavatel softwaru podnikové třídy měl být schopen splnit, i když možná různými způsoby, které budou více či méně vyhovovat konkrétním zákazníkům. Současné trendy dalšího rozvoje se pak orientují zejména na to, čemu mnozí z nich čelí v dnešní době – konkrétně na trvalý a razantní růst objemu dat obecně nebo rostoucí míru nasazování virtualizačních platforem.

Podpora virtuálních prostředí již pro výrobce zálohovacích produktů dávno není žádnou novinkou, aktuální verze softwaru se tak především soustřeďují na prohlubování těchto možností, podporu nejnovějších verzí platforem WMwaru, Microsoftu, potažmo i Citrixu či zlepšování granularity pro obnovu dat z virtuálních strojů.

Jedním z nejčastěji skloňovaných zaklínadel dnešní doby je pak především termín deduplikace a pravdou je, že málokterý dodavatel zálohovacích systémů si dovolí ji alespoň v nějaké formě nenabídnout. V nejednom případě se tak děje v podobě volitelných doplňků, což výsledné řešení zpravidla trochu prodražuje, nicméně výsledný efekt by měl takovou investici v rozumné době snadno vyvážit. V některých případech výrobci tyto možnosti dále rozšiřují také o funkce archivace –-  v tom případě pak nebudete potřebovat samostatný nástroj typicky využitelný pro automatické přesouvání starých e-mailů na levnější úložná zařízení a po nastavené době jejich mazání. Integrace archivace do zálohovacího systému není až tak obvyklá, opět se však jedná o účinný prostředek pro snížení celkového objemu dat uchovávaných ve firmě a sjednocený pohled na obě oblasti má jistě logiku.

V našem testu se podíváme na čtyři na našem trhu již dobře známá řešení, konkrétně Acronis Backup & Recovery 10 Advanced Server, ARCServe Backup r15 společnosti CA, GFI Backup 2010 – Business Edition a Symantec Backup Exec 2010.

Nutno říci, že každý z těchto produktů má svá pro a proti, respektive vlastnosti, které je třeba poměřovat a hodnotit v kontextu požadavků konkrétní firmy. Například produkty CA a Symantecu představují, dá se říci, ve své oblasti skutečnou špičku na trhu a poskytují maximální flexibilitu funkcí i velmi širokou podporu hardwaru a softwaru s možností nasazení i ve velmi komplexních prostředích s vysokými nároky na zajišťované funkce. Naproti tomu v mnoha případech to může být až příliš, neboť hlavně mezi malými a středními firmami je mnoho takových, které řadu jejich možností prakticky nedocení a zbytečná komplexnost instalace a nastavení (ačkoliv výše jmenovaní dodavatelé udělali pro jejich zjednodušení v rámci možností maximum) pro ně může znamenat příliš administrační velkou zátěž. Zde je možné naopak vyzvednout přímočarost produktů, jako je GFI Backup 2010.

V rámci rozsahu našeho testování mimo produkční prostředí a v relativně krátkém časovém rámci několika týdnů nelze zcela přesně změřit a zodpovědně hodnotit účinnost právě natolik podstatných funkcí, jako je zmiňovaná deduplikace, stejně jako porovnat výkon softwarových řešení. Takové aspekty navíc do značné míry závisejí na konkrétních datech a prostředí, takže pro realističtější srovnání kvalit jednotlivých produktů je nejlépe doporučit, abyste nejprve zúžili výběr na základě toho, nakolik „papírově“ funkčně či z hlediska podpory platforem a aplikací vyhovují vašim klíčovým požadavkům, a potenciálně vhodná řešení nasadili do testovacího provozu ve vaší síti.

Acronis Backup & Recovery 10 Advanced Server
Výrobce Acronis je v povědomí mnoha uživatelů zapsán jako dodavatel osvědčených softwarových produktů pro tvorbu a správu diskových obrazů, ale se svojí rodinou Backup & Recovery cílí na oblast zálohování a obnovy po havárii pro fyzické i virtuální systémy. Zde využívá právě svoji technologii imagingu a obnovy na holé železo, díky čemuž dokáže výrazně urychlit obnovu operačních systémů Windows či Linux včetně jejich aplikací a dat, a to až do řádu minut.

Backup & Recovery je dodáván v několika verzích, které začínají u edice pro pracovní stanice a končí u verze pro virtuální servery – my jsme pro testování vzhledem k našemu prostředí zvolili verzi Advanced Server, která nabízí možnost zálohování serverových systémů v komplexnějším prostředí vyžadujícím centrální správu, ale sama o sobě nepodporuje virtualizované platformy. Tento produkt je v podstatě určen pro firmy jakékoli velikosti a v podobě volitelného doplňku je schopen nabídnout také možnost deduplikace.

Instalace produktu je díky asistenci průvodce zcela bezproblémová, zabere však poměrně dost času, neboť systém obsahuje řadu součástí. Podle rozsahu prostředí je možné zvolit také distribuovanou instalaci.

Přístup ke všem funkcím následně poskytuje centrální správní konzole, která slouží k připojení ke správnímu serveru, jenž řídí kompletní infrastrukturu Acronisu v rámci LAN. Prostřednictvím konzole můžete na serveru vytvořit a zavádět skupinové politiky pro zálohování i jednotlivé úlohy stejně jako spouštět akce obnovy. Při správě je možné pracovat se statickými i dynamickými skupinami, které lze vytvářet například podle OS, rozsahu IP či členství v Active Directory.

Stejně tak lze z tohoto rozhraní spravovat zálohovací zařízení či úložné uzly a vytvářet tzv. umístění pro centralizované ukládání archivů záloh. Licenční server pak dovoluje spravovat veškeré licence vyžadované pro součásti celého řešení instalované (opět prostřednictvím konzole) na různých strojích v síti. Rozhraní konzole je snadno pochopitelné a přehledné, takže poskytuje rychlý přístup ke všem funkcím. Celkový pohled na infrastrukturu je zprostředkován centralizovaným dashboardem, který nabízí provozní informace o strojích v síti, a k reportingu slouží centralizovaný log.

Systém ke své činnosti vyžaduje agenty – výrobce je nabízí pro Windows a Linux, kde umožňují vytvářet zálohy – image – disků na úrovni souborového systému nebo svazků, a to včetně informací potřebných pro zavedení operačního systému nebo všech sektorů disku. Ze zálohy pak lze obnovit buďto celé disky či svazky, nebo i jednotlivé adresáře, potažmo soubory. Kromě toho ale můžete provádět i zálohování vybraných souborů a adresářů a ty pak hromadně nebo jednotlivě obnovit. Pod Windows je k dispozici i nástroj pro správu disků, jenž umožňuje provádět jejich klonování, konverze, vytváření, formátování a mazání svazků atd. Agenty lze pochopitelně nasazovat centrálně ze správní konzole bez nutnosti restartu, každý však vyžaduje vlastní licenci.

Pokračování článku vám přineseme zítra…











Komentáře