ACTA: Česko pozastavilo ratifikaci, hlasování EP v červnu

Naši představitelé spolu s polskými prozatím vystoupili proti procesu schvalování dohody ACTA nejdůrazněji. Tentokrát se boj o ni neodehraje v USA, ale v Evropě.

ACTA: Česko pozastavilo ratifikaci, hlasování EP v červnu


​Ke kající se slovinské velvyslankyni a několika europoslancům z různých zemí nyní přibyly dva z členských států. I když ACTA je celosvětová dohoda, důležité jsou pro ni dvě strany – USA a EU. Pokud od ní odstoupí jedna z nich, ztratí v podstatě na významu.


USA to pravděpodobně nebudou. Hlavně proto, že ACTA by měla poskytnout nástroj pro trestání prohřešků proti obchodníkům s duševním vlastnictvím, který by bylo možno prosadit v celosvětovém měřítku. Poskytovala by řadu privilegií zejména filmovým a hudebním studiům, ale i farmaceutickým firmám. USA navíc tuto dohodu neberou technicky jako smlouvu, což by znamenalo, že by ji mohly v rámci své jurisdikce prosadit bez schválení americkým kongresem nebo senátem.


Proto je třeba věnovat se v první řadě Evropě. Tuto dohodu může zamítnout přímo Evropský parlament, který by měl brát zřetel na situaci v jednotlivých členských zemích. Rázně se k tématu vyslovil člen EP Kader Arif, který plní úlohu „reportéra“ této dohody v EP. Ten na svém oficiálním webu zveřejnil: „Odsuzuji celý proces, který vedl k podpisu této dohody – žádné konzultace s občany, silné utajování od samého začátku vyjednávání, opakované odklady podpisu jejího textu bez sebemenšího vysvětlení, odmítnutí doporučení parlamentu vyhlášených v několika rezolucích tohoto shromáždění.

Jako zpravodaj tohoto textu jsem zaznamenal dosud nevídané pokusy pravého křídla parlamentu o urychlení celého procesu, než se o něj začne zajímat veřejnost... Všichni víme, že dohoda ACTA obsahuje problematické pasáže, které ovlivňují občanské svobody, přesouvají odpovědnost na poskytovatele služeb internetu, mají dopad na výrobu generických léčiv a oslabují ochranu tradičních hodnot jednotlivých zemí.“ To jsou silná slova od člověka, který měl přístup ke všem utajovaným dokumentům spojeným s ACTA.

 

V rozhovoru pro deník the Guardian upozornil na jeden opomíjený aspekt této dohody: „Problém ACTA tkví v tom, že se soustředí na boj s jakýmkoli porušováním práv k duševnímu vlastnictví, a proto považuje generické léky za padělky. Znamaná to, že držitel patentu může zastavit dodávku léků do některé z rozvojových zemí, nechat ji zabavit a dokonce v rámci prevence žádat její likvidaci.“

 

Důsledkem bude, že generické léky – nikoli padělky, ale lacinější verze používané v chudších zemích, které si nemohou nemohou platit západní ceny životně důležitých léků – mohou být zadrženy a zlikvidovány na hranicích signatáře ACTA, pokud si na ně výrobci komerčních variant budou stěžovat. Protože řada z těchto léků pomáhá zachraňovat životy, znamená to, že příliš obecné definice v dohodě ACTA mohou přímo způsobit smrt lidí v rozvojových zemích.

 

Arif se ve zmíněném rozhovoru dotkl i otázky internetu. „Část věnovaná internetu budí velké rozpaky, protože podle některých odborníků znovu zavádí koncept odpovědnosti poskytovatelů služeb, která je ale v evropské legislativě výslovně vyloučena.“ Poskytovatelé připojení by měli nést odpovědnost za to, jaké soubory sdílí jejich zákazníci.
Arif se také zabýval otázkou hraničních kontrol, které by měly sloužit boji s padělky. „Velké riziko představují hraniční kontroly, protože dohoda vyžaduje zákonné sankce proti osobám používajícím padělky ve svých komerčních aktivitách,“ řekl. „To se hodí například na obchod s falešnými botami, ale co s daty staženými z internetu? Pokud celník usoudí, že byste mohli vyvíjet komerční činnost třeba jen s jedním filmem nebo písničkou v počítači, mohlo by vám hrozit trestní stíhání.“

 

Krátce po podpisu se za svůj čin omluvila slovinská velvyslankyně Helena Zorková, sestra zesnulého slovinského prezidenta Drnovšeka, která napsala: „Dohodu ACTA jsem podepsala z nepozornosti, nevěnovala jsem jí dostatečnou pozornost. Nedošlo mi, že dohoda, kterou jsem byla pověřena podepsat, podle mého občanského přesvědčení omezuje a porušuje svobodu účasti v největší a nejdůležitější síti v dějinách lidstva, a tím omezuje zejména budoucnost našich dětí.“

 

Po tomto odvážném prohlášení se z Evropy začaly ozývat další hlasy. Například nizozemská europoslankyně Marietje Schaakeová sestavila přehledný dokument o dohodě ACTA a umístila ho na server Reddit (v angličtině). Důležitý je harmonogram projednávání dohody v EP:

  • 29.2. nebo 1.3.: Diskuse ve Výboru pro mezinárodní obchod,
  • duben – květen: Hlasování ve Výboru pro mezinárodní obchod,
  • 12. – 14.6.: Hlasování na plenárním zasedání.

 

Pokud má být ACTA zamítnuta v EU jako celku, je třeba do poloviny června přesvědčit europoslance, aby pro ni nehlasovali. Krok české nebo polské vlády na ně může mít vliv.

Úvodní foto: © Doc RaBe - Fotolia.com










Komentáře