Evropou se šíří odpor vůči protipirátským opatřením

Stejně jako v USA, ani v Evropě nejsou lidé protipirátské legislativě příliš nakloněni. Různé studie přitom ukazují, že smlouvy typu ACTA nejsou vůbec potřeba.

Evropou se šíří odpor vůči protipirátským opatřením


V mnoha evropských městech se o uplynulém víkendu uskutečnily demonstrace proti ratifikaci smlouvy ACTA, která by podle některých kritiků mohla mít výrazný vliv na svobodu internetu. Protestní akce proběhly také v České republice, nejvíce lidí se sešlo na náměstích v Praze, Brně a Ostravě. Evropané nyní zažívají stejný pocit, jako nedávno občané USA, kde bylo projednávání kontroverzních zákonů SOPA a PIPA prozatím odloženo.


Je však přijetí protipirátských zákonů opravdu tak nutné, jak nám chtějí namluvit různé organizace zastupující majitele autorských práv? Zastánci protipirátských smluv často argumentují, že jejich podpis nebude mít žádný vliv na zákony žádné země a přesto ochrání majitele autorských práv před rostoucím počtem pirátů. V druhé části svého tvrzení se však velmi mýlí.


Protesty proti ACTA v PařížiNěkteré studie totiž upozorňují na jeden zajímavý fakt, a sice že pirátství je ve skutečnosti na ústupu. Podle nedávné zprávy Mezinárodní federace hudebního průmyslu IFPI vzrostl v loňském roce počet spotřebitelů platících za digitální obsah o 65 procent na 13,4 miliónů, zatímco počet uživatelů P2P nástrojů globálně trvale klesá. Za vše hovoří například čísla z USA, kde P2P sítě ještě v roce 2007 používalo 16 % všech lidí s internetovým připojením, zatímco v roce 2010 už to bylo jen 9 %.


Další studie, za kterou stojí výzkumníci z University of Minnesota a Wellesley College, pak dokonce tvrdí, že zábavní průmysl si za nelegální šíření svých produktů může tak trochu sám. Podle vědců existuje přímá závislost mezi počtem filmů stažených ze sítě BitTorrent a počtem dní, které od sebe dělí premiéry filmů či hudebních alb v jednotlivých státech. Jinými slovy, pokud by premiéra proběhla na celém světě v jeden den, počet stažených kopií by se výrazně snížil.


Dohodu ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement) podepsaly již 1. října 2011 Austrálie, Kanada, Japonsko, Jižní Korea, Maroko, Nový Zéland, Singapur a USA. Letos v lednu se k nim připojilo 22 členských zemí Evropské unie včetně Česka. To však společně s Polskem ratifikační proces ACTA posléze pozastavilo. Vláda tento krok odůvodnila tím, že chce ještě analyzovat reálné dopady smlouvy. Ve svém prohlášení premiér Nečas uvedl, že nechce „v žádném případě připustit situaci, kdy by nějakým způsobem byly ohroženy občanské svobody a svobodný přístup k informacím.“











Komentáře