Internet věcí: Data dnes odesílají auta, zásuvky i osobní váhy

Když před více než padesáti lety prezentoval časopis Ohníček vizi budoucnosti, hrály si v ní děti s roboty a lidé s naprostou samozřejmostí ovládali počasí podle své potřeby. Takové vize tenkrát sahaly několik desítek let dopředu a dnes se velká část z nich opravdu stala skutečností. Doba se ale zrychlila a budoucnost, kterou si představujeme nyní, se může stát skutečností už za několik málo let, možná i několik měsíců. Jedním z hybatelů pokroku je přitom Internet věcí – fenomén, který zatím většina z nás vnímá jako zajímavou hračku, který ale zároveň dokáže posbírat obrovské množství dat využitelných prakticky ve všech oborech.

Internet věcí: Data dnes odesílají auta, zásuvky i osobní váhy


V budoucnu budou všechna zařízení propojená. Už dnes je možné pozorovat třeba vzájemnou komunikaci chytrých telefonů připojených k Internetu a v blízké budoucnosti nezůstanou zdaleka osamoceny. Přidají se k nim domácí spotřebiče jako mikrovlnná trouba, žárovka u hlavního vchodu nebo dokonce vaše peřina. Tohle všechno je a bude Internet věcí (The Internet of Things, IoT).

Jaká je vůbec základní definice tohoto fenoménu? IoT je síť fyzických objektů opatřených snímači. Ty umožňují těmto zařízením vzájemně komunikovat a analyzovat či sdílet data o svém okolí pomocí síťových prostředků a zejména pomocí nových programových řešení.

Některé z průzkumů předpovídají, že už v roce 2020 bude v našem okolí fungovat více než 38 miliard propojených zařízení. Jiné hovoří pro změnu až o 50 miliardách zařízení. Dohady o budoucích počtech však nejsou podstatné, již nyní je totiž patrné, že dopad této „revoluce“ bude ohromný a dotkne se každého z nás. Mnoho organizací již IoT revoluci odstartovalo a se zájmem sbírají a analyzují data ze své provozní činnosti. Snímače odesílají hodnotné informace v mnoha odvětvích, od zjišťování teploty těžebních nástrojů až po detekci rychlosti větrné turbíny.

Zařízení se díky IoT stávají tzv. „chytrými“. Stále větší procento Čechů vlastní chytrou televizi, chytré mohou být vaše hodinky, osobní váha, kamera, která hlídá váš byt nebo třeba zásuvka, kterou je možno na dálku zapnout či vypnout. Jakkoli u nás zatím k podobným zařízením – alespoň v domácnostech – panuje lehká nedůvěra, objevují se ve stále větším množství bytů nebo třeba osobních automobilů.

Připojit se k řadě těchto zařízení je možné prostřednictvím – jak jinak – chytrého telefonu. Předpokladem pro plné využití IoT je proto právě vlastnictví smartphonu schopného komunikovat přes internet s ostatními přístroji. Jak jsme na tom tedy v Česku s využíváním mobilního internetu?

Podle Českého statistického úřadu u nás v roce 2015 internet v mobilu využívalo 40 % populace starší 16 let. Bylo to sice o téměř 10 % více než o rok dříve a o více než 18 % více v porovnání s rokem 2013, přesto Češi zůstávají v této statistice téměř na chvostu EU. Unijní průměr totiž tvoří 52 %, nejvíce internet v mobilu využívají Dánové a Švédové (75, resp. 74 % populace), nejméně pak možná trochu překvapivě Italové (pouhých 25 %).

Pokud byste takto nízké číslo přisuzovali jižanské mentalitě, možná byste se spletli. V „mentálně“ srovnatelném Španělsku totiž internet v mobilu využívá 65 % lidí, v Portugalsku pak 41 %.

Pokud se týká celkového využívání internetu (nejen toho mobilního), jsou Češi dokonce nad unijním průměrem. Ten činí 79 %, v Česku internet využívá 81 % populace starší 16 let. Oproti roku 2011 jde zhruba o 10% nárůst.

Internet věcí dnes už možná využíváme, aniž bychom si to sami uvědomovali. Například stále populárnější navigace Waze, která řidičům pomáhá najít objížďky právě ucpaných úseků nebo je varuje před silničními kontrolami, je založena na odesílání dat z telefonů jednotlivých řidičů. Na podobném principu funguje i zobrazování aktuální dopravní situace v mapách společnosti Google. Připojení svého nového modelu Kodiaq k internetu pomocí zabudované SIM ohlásila i automobilka Škoda. Zlepšení a zkvalitnění služeb prostřednictvím IoT už využívají značky Volkswagen, Audi, BMW, Volvo či Tesla.

U nového Kodiaqu tak bude možné zjistit, kde je vůz zaparkován, má-li zavřená všechna okýnka a všechny dveře a dokáže online upozornit na spuštění alarmu. Rovněž bude moci při nehodě vyslat nouzové volání nebo svému majiteli na základě dat ze všech aut stejného typu připomenout servisní prohlídku dříve, než by mohlo dojít k závadě. S postupem času budou podobné „vymoženosti“ integrovány díky SIM kartám do většiny automobilů.

Příkladem využití Internetu věcí jako hlavního stavebního kamene mohou být následující projekty ze zahraničí. Jedno z amerických měst implementovalo řešení monitorující vodovodní systém za pomoci chytrých senzorů na více jak 66 000 měřících zařízeních u vodovodních přípojek. Ty musely být dříve odečítány a nahrávány pracovníky manuálně a na konkrétním místě. V tuto chvíli je proces čtení automatizován a data jsou ukládána v jedné centrální databázi.

Tento přístup šetří velké množství peněz na časových výdajích pracovníků a na provozu jejich pracovních nástrojů. V jediném městě dosáhly úspory více než 680 miliónu korun. Další nespornou výhodou měření přímo na vodovodní síti je fakt, že chybová hlášení je možné identifikovat a vyřešit v řádech hodin. Dříve bylo běžné řešení překračující termín několika týdnů. V neposlední řadě je celý systém centralizovaný do hlavního datového střediska, díky kterému je možné rezidentům poskytnout komfort systému jednotného řízení a fakturace, šetřit jim tak jejich drahocenný čas a omezit chyby ve fakturacích.



Úvodní foto: Fotolia © JackF










Komentáře