Kritika dohody ACTA v Evropě opět sílí

Na půdě Evropského parlamentu se proti dohodě ACTA vyslovily rozličné skupiny i jednotlivci.

Kritika dohody ACTA v Evropě opět sílí


Mezinárodní protipirátský pakt ACTA je již dlouhou dobu předmětem vášnivých diskuzí v celé Evropě. Kritici se obávají hlavně toho, že by smlouva mohla některé vlády povzbudit k vytvoření politiky, která by nějakým způsobem regulovala dosud svobodný internetový prostor. Zastánci naopak tvrdí, že autorská práva musí být chráněna.

Diskuze pokračovala i v tomto týdnu a to přímo na půdě Evropského parlamentu. Mike Masnick, generální ředitel a zakladatel společnosti Techdirt, se hned na začátku svého vystoupení pokusil zpochybnit argument zastánců smlouvy, když prohlásil, že z rozšíření zákonů na ochranu autorských práv nebudou automaticky těžit samotní autoři obsahu. V tom mu dal za pravdu i Jan Malinowski, ředitel sekce Evropské komise pro média a informace, podle kterého si zastaralé obchodní modely žádnou ochranu vlastně ani nezaslouží.

Jiní šli ještě dál. Podle Amnesty International je ACTA v rozporu s různými pohledy na lidská práva, zatímco organizace Access varuje před možným tlakem dohody na změny v řídících internetových strukturách, což označila za absurdní a nebezpečné.

Evropská komise, která v jednání o paktu ACTA zastupuje Evropskou unii, v minulém týdnu souhlasila se zapojením Evropského soudního dvora do procesu přezkoumání smlouvy. Od soudců si konkrétně vyžádala odpověď na otázku, zda je ACTA kompatibilní s jinými evropskými smlouvami, především pak s Listinou základních práv a svobod Evropské unie.

Soudci však nebudou posuzovat účinnost ani přiměřenost jednotlivých opatření navrhovaných smlouvou, takže u anti-ACTA aktivistů se tento krok Evropské komise nesetkal s příliš velkým pochopením. Jde podle nich jen o plýtvání času. Komise i přesto vyzvala parlament, aby o smlouvě nehlasoval do té doby, než Evropský soud zveřejní výsledky svého zkoumání.

Evropský parlament je poslední evropská instituce, která může dohodu ACTA definitivně pohřbít. Pokud bude většina poslanců hlasovat proti paktu, pak dohoda nemůže být ratifikována ani přes její dřívější podepsání 22 z 27 členských zemí EU. Hlasování o smlouvě se pravděpodobně uskuteční někdy během června. Do té doby může ještě narůst počet zemí, které ratifikaci smlouvy pozastaví. Stalo se tak již v Polsku a také v České republice. V Bulharsku chtějí jít ještě dál a po dřívějším přerušení ratifikace volají nyní někteří poslanci po úplném odvolání podpisu.

Úvodní foto: © Deyan Georgiev - Fotolia.com










Komentáře