Trendy: Formy pořizování softwaru v českých firmách

Více než čtvrtina organizací pořizuje software pro celou pobočkovou síť či pro své dceřinné společnosti. V posledních letech lze pozorovat zvyšující se pozornost, které jednotlivé organizace věnují nejen vlastní funkcionalitě svého základního softwarového vybavení, ale také klíčovým aspektům spojených s jeho korektním využíváním a způsobům získávání.



Více než čtvrtina organizací pořizuje software pro celou pobočkovou síť či pro své dceřinné společnosti. V posledních letech lze pozorovat zvyšující se pozornost, které jednotlivé organizace věnují nejen vlastní funkcionalitě svého základního softwarového vybavení, ale také klíčovým aspektům spojených s jeho korektním využíváním a způsobům získávání.

Pokud bychom ponechali stranou pozornosti jednak aplikační software vyvíjený na míru (například odvětvová řešení) a dále také komplexní softwarová řešení vyžadující rozsáhlou customizaci, zbývají softwarové produkty vyznačující se vysokou univerzalitou a relativně snadnou instalací, jenž je obvykle v silách koncových subjektů.

Předmětem zjišťování byly typické způsoby získávání právě posledně jmenovaného typu softwaru. Vzhledem k hlavnímu cíli tohoto šetření spočívajícího v částečném rozkrytí toků „krabicového“ softwaru směrem ke koncovým zákazníkům je pomíjení řešení šitých na míru a případů, v nichž jsou náklady na získání licencí relativně nízké ve srovnání s náklady implementace snadno pochopitelné.

Výzkumné šetření se v této souvislosti zaměřilo na popis jednotlivých subjektů, které poskytují software sledovaným organizacím, přičemž jednotlivé způsoby získávání softwaru nejsou vztahovány ke konkrétním softwarovým nástrojům.

Kde se nakupuje

Ze získaných údajů plyne, že největší část organizací reprezentujících institucionální předplatitele časopisu Computerworld (76 %) nakupuje své softwarové vybavení od místních distributorů, resellerů či od autorizovaných partnerů výrobců softwaru. Ukazuje se, že tento způsob je rozšířen prakticky stejnou měrou ve všech zkoumaných segmentech koncového trhu. Je tedy možné konstatovat, že neexistují statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými subjekty založené na jejich velikosti, ani na předmětu jejich činnosti.

Z detailního vyhodnocení lze však přesto vysledovat rozdíl mezi podnikatelskými organizacemi a subjekty veřejné správy - nepodnikatelské subjekty pořizují své softwarové vybavení u místních distributorů či resellerů méně často než firmy. Současně platí, že veřejné organizace ve větší míře nakupují přímo od výrobců, v případě podřízených orgánů pak získávají software od svých centrál.

Dále je z dlouhodobé analýzy vývoje chování sledovaného segmentu organizací patrné, že nákupní zvyklosti jsou v tomto ohledu v čase velmi stabilní a nevykazují žádné významné tendence ke změně (meziroční změna totiž činí cca 1-2 procentní body).

Dalším způsobem, kterým jednotlivé organizace koncového trhu získávají software, je nákup přímo od výrobců. Obecně platí, že tento způsob využívají přibližně dvě třetiny organizací. Z podrobnějších údajů je dále patrné, že přímo s výrobci softwarového vybavení spolupracují častěji organizace s vyšším počtem pracovníků. Zatímco mezi subjekty s méně než 100 zaměstnanci získává software přímo od výrobců 56 % organizací, v rámci největších společností zaměstnávajících více než 500 pracovníků jsou to více než tři čtvrtiny (70 %).

Další významný rozdíl je patrný ze srovnání jednotlivých vertikál. Platí, že telekomunikační společnosti, subjekty působící v oblasti utilit a již zmíněné veřejné organizace spolupracují přímo s výrobci softwaru ve větší míře než ostatní subjekty.

Posledním z nejvýznamnějších způsobů, kterým jednotlivé organizace pořizují svůj software, je získávání licencí od své vlastní centrály. Typicky jde o subjekty, které centralizovaly svůj nákup, a které disponují sítí poboček, provozoven či samostatných pracovišť. Ve více než jedné čtvrtině takovýchto organizací centrála či mateřská organizace pořizuje software pro celou pobočkovou síť, pro své dceřiné společnosti i pro přímo řízené subjekty působící v jiných zemích.

V neposlední řadě stojí za zmínku souvislost mezi podílem finančních prostředků, které organizace vynakládají na pořízení softwaru a konkrétního způsobu jeho získání. Dostupné údaje dokumentují finanční toky v rámci jednotlivých organizací, kdy subjekty které získávají software od své centrály, vynakládají na pořízení softwaru nejnižší částky, zatímco v ostatních subjektech, které si software pořizují ostatními způsoby, je pro tento účel alokován významně vyšší podíl finančních prostředků.










Komentáře