Trendy: Pohled pod povrch IT výdajů

Přibližně tři pětiny organizací při schvalování IT rozpočtu zná podíl odpovídajících vázaných finančních prostředků: V kontextu informací zaměřených na rozhodování institucionálních předplatitelů časopisu Computerworld o výši investic do oblasti IT a o jejich rámcové struktuře se ukazuje, že tyto ukazatele jsou sice nezbytným základem pro podrobnější charakteristiku jednotlivých segmentů, nicméně samy o sobě nevyčerpávají problematiku vlastní konstrukce IT rozpočtů, jejich podrobné strukturace a nevypovídají nic ani o podobě modelů rozhodovacích procesů, které jejich přípravu každoročně provázejí.



Přibližně tři pětiny organizací při schvalování IT rozpočtu zná podíl odpovídajících vázaných finančních prostředků: V kontextu informací zaměřených na rozhodování institucionálních předplatitelů časopisu Computerworld o výši investic do oblasti IT a o jejich rámcové struktuře se ukazuje, že tyto ukazatele jsou sice nezbytným základem pro podrobnější charakteristiku jednotlivých segmentů, nicméně samy o sobě nevyčerpávají problematiku vlastní konstrukce IT rozpočtů, jejich podrobné strukturace a nevypovídají nic ani o podobě modelů rozhodovacích procesů, které jejich přípravu každoročně provázejí.

Z provedených analýz vyplývá, že podíl finančních prostředků vynakládaných sledovanými organizacemi na rozvoj IT vztažený k celkovému obratu těchto subjektů indikuje význam IT pro činnost příslušných společností, v dlouhodobém časovém srovnání rovněž vypovídá o jejich rozvojových prioritách a v neposlední řadě tento údaj v sumární podobě charakterizuje specifické rysy jednotlivých vertikálních segmentů.

********************************************************************* *********************************************************************

Plánovaní výdajů

Rozhodně však stojí za zmínku také další okolnosti, které spoluformují rozhodování o jeho výši a strukturaci a spolu s tím také skutečné chování jednotlivých organizací. V této souvislosti jde především o plánovanou alokaci finančních prostředků určených na rozvoj informačního systému. Platí totiž, že tyto prostředky jsou ve většině organizací definovány nejen samotným předmětným vymezením a finančním limitem, nýbrž jsou také podloženy konkrétními projekty zahrnujícími zvolené realizátory. Přibližně třípětinová většina organizací (62 %) tak v době schvalování IT rozpočtu zná podíl takto vázaných finančních prostředků oproti tzv. „volným“ investicím, pro jejichž realizaci jsou konkrétní partneři stanoveni/vybíráni až v průběhu fiskálního roku.

Podrobnější výsledky naznačují vysokou shodu mezi jednotlivými velikostními skupinami a do značné míry i mezi hlavními vertikálami. V tomto ohledu je však patrný rozdíl mezi podnikatelským a nepodnikatelským sektorem, kdy ve skupině nepodnikatelských subjektů (tj. zejména mezi orgány veřejné správy) je podíl organizací s provedeným rozhodnutím o konkrétních dodavatelích významně vyšší (dosahuje zde 70 %) než mezi podnikatelskými subjekty.

Dále je patrné, že organizace, které vyčleňují na rozvoj svého informačního systému částky nepřesahující 1 milion Kč mají nižší podíl vázaných investic než společnosti, které investují do IT vyšší částky. V této souvislosti je však třeba zdůraznit, že problematika konkrétního určení finančních prostředků vyčleněných na rozvoj informačních systémů je významně korelována s vlastním způsobem plánování IT investic.
Platí totiž, že organizace, které vyčleňují své investiční prostředky na základě ad-hoc požadavků (a nikoliv na základě předem stanoveného plánu), disponují „volnými“ finančními prostředky investic ve větší míře, než subjekty s pevně stanoveným a schváleným plánem investic do IT.

Centralizace rozhodování

V neposlední řadě lze ze získaných údajů vypozorovat, že subjekty realizující výběr konkrétních dodavatelů pro plánované IT projekty na centrální úrovni, tedy pro celou organizaci včetně všech svých provozoven, poboček a detašovaných pracovišť, mají významně vyšší podíl vázaných investic než subjekty, v nichž je konkrétní výběr dodavatelů realizován samostatně jednotlivými pobočkami.

Pohled na předmětné rozdíly investic do oblasti IT poukazuje na skutečnost, že největší část organizací (61 %) určuje v rámci své organizační struktury volbu softwaru, což je s ohledem na provázanost vnitřních struktur a potřebu dosahovat bezproblémové kompatibility pochopitelné. Odklon od proprietárních řešení v řadě organizací přinesl možnost samostatného rozhodování jednotlivých poboček či pracovišť o používaném hardwaru a jeho dodavatelích.

Ve skupině velkých organizací (a to velkých jak z hlediska počtu zaměstnanců, tak také z hlediska celkových investic do IT) je patrná opačná tendence směřující k centralizaci nákupu a redukci počtu dodavatelů. Specifickou oblastí je rozhodovací proces při alokaci finančních prostředků na IT služby, který je centrálně definován ve dvou pětinách organizací.










Komentáře