Zemřel Andy Grove, legendární ředitel Intelu

V pondělí zemřel v nedožitých 79 letech první zaměstnanec technologického giganta Intel; jaké je jeho poselství USA?

Zemřel Andy Grove, legendární ředitel Intelu


Silicon Valley nedostalo svůj název pro nic za nic. Právě Andy Grove je považován za toho, který z malého a neznámého výrobce polovodičů Intelu vytvořil jednu z nejdůležitějších společností světa.

Intel byl založen v roce 1968 Robertem Noycem a Gordonem Moorem, a Grove tam byl s nimi – jako úplně první zaměstnanec.

Fantastická dráha bohaté společnosti však nezačala jen tak. Ve stejném roce, 1968, slavný počítačový vědec Douglas Engelbart demonstroval potenciál počítačových technologií; před velkým publikem v San Franciscu použil myš, videokonferenci, textový editor a další technologie, aby jasně ukázal budoucnost výpočetních technologií. Tato „matka všech demoverzí“ byla pouhým začátkem.

Tři roky po založení Intelu a konání konference se poprvé objevil výraz „Silicon Valley“.

Grove, inženýr s Ph.D z University of California v Berkeley, se stal pravděpodobně nejúspěšnějším prezidentem Intelu, a to už v roce 1979, a později jeho ředitelem. Je mu přisuzován značný podíl na úspěchu firmy.

„RIP Andy Grove,“ tweetnul investor orientovaný na rizikové podniky a vynálezce Mark Andreessen krátce po uveřejnění zprávy o Groveově úmrtí. „Ten nejlepší ředitel společnosti, kterého Silicon Valley kdy viděla, a asi i uvidí.“

Andreessenův tweet je nejen vyjádřením obdivu a úcty ke Groveovi, ale také epitaf pro Silicon Valley. Mezi řádky lze číst dvě jednoduché otázky: Je dnes v Silicon Valley někdo, kdo by mohl vybudovat firmu o velikosti a důležitosti Intelu? Je to vůbec možné?

Grove sám se bál, že Silion Valley ztratila svoji schopnost přizpůsobit se – vzít něco malého, startupovou společnost, a vytvořit z ní něco obrovského. Právě pod Grovem pomáhal Intel vytvořit vysoce souteživé prostředí panující v Silicon Valley, svět, ve kterém „jen paranoidní přežijí,“ hlasá slavný název jeho knihy Only the Paranoid Survive.

Právě přirozená tržní soutěž je hnacím motorem ekonomického růstu; dnešní Spojené státy sice stále vedou ve výrobě polovodičů, avšak jen těsně - s 51% procenty celkového trhu v roce 2014. Ještě devět z dvaceti největších polovodičových firem jsou z USA, říkají obchodní data vlády Spojených států. Celé odvětví zaměstnává 250 000 lidí.

V roce 2010 se Grove značně obával o budoucnost inovačních snah USA. Nebylo to pouze o schopnosti Asie produkovat zboží za nízké ceny, ale také, zda Spojené státy vůbec mohou uspět bez vlastní výroby.

„Ten hlavní problém pod povrchem není jednoduše jen o nižších výrobních nákladech v Asii,“ napsal Grove v textu pro Bloomberg Business. „Je to naše vlastní nemístná víra v sílu startupů a jejich schopnost vytvářet pracovní místa.“

Grove usuzoval, že startupy samotné nemohou zvýšit zaměstnanost v odvětví IT. Co je třeba je významný růst, stavba továren, které zaměstnají tisíce. To už se však v Silicon Valley neděje.

Dnes už americké firmy, a to i některé z opravdu velmi výdělečných, zaměstnávají poměrně málo lidí. Např. Snapchat je ceněn na 15 miliard dolarů a má pouhých 330 zaměstnanců, uveřejnil Forbes v roce 2015.

„Můžeme tvrdit, jako to činí mnozí, že odliv práce do ciziny není žádný velký problém, neboť ta nejcennější práce – a většina příjmů – zůstává v USA,“ napsal Grove do Bloombergu. „To tak skutečně být může. Ale jaká společnost to budeme, pokud se budeme skládat z výtečně placených lidí na vysokých pozicích – a z masy nezaměstnaných?“

Grove viděl, co se stane, když je vysoká nezaměstnanost; psal své články i během světové ekonomické krize v roce 2008. Ač se od té doby zaměstnanost zvýšila, v některých odvětvích souvisejících s výrobou je stav stále kritický a předpověď při nejlepším děsivá.

Americká „Bureau of Labor Statistics,“ který se zabývá analýzou trhu práce, zveřejnil odhad, že během deseti let se pracovní příležitosti pro elektroinženýry změní o 0% - tedy prakticky nijak. IEEE-USA, největší profesionální stojírenská asociace ve Spojených státech, označila předpověď za „pravděpodobně správnou“.

Grove uznal, že založení a růst Intelu proběhl v době, kdy to bylo snažší – Čína tehdy nebyla podstatným faktorem. Ale se ztrátou přidružené průmyslové výroby získává dojem, že se situace bude nadále zhoršovat, doporučuje tedy minimálně „dodatečnou daň na produkty vyrobené v cizině“.

„Bez růstu společností neztrácíme jen naše zaměstnání – ztrácíme i naši pozici ve vývoji nových technologií,“ napsal dále.

Z dat ke konci roku 2014 vyplývá, že Intel měl celosvětově 106 700 zaměstnanců, z čehož přibližně 51% přímo v USA.

Mezitím Čína plánuje převzít kontrolu nad polovodičovým odvětvím; chce ho zcela ovládnout už do roku 2030 a má k tomu vypracovaný detailní plán.

Grove se může mýlit. Rozvoj v oblasti robotiky, samořiditelných aut a umělé inteligence by mohl vést k různým druhům nových společnosti či dokonce odvětví. Tedy místo poklesu důležitosti se Silicon Valley naopak může přeměnit z centra informačních technologií na průkopníka nových výrobních postupů. Možná, že nová generace lidí se schopnostmi Andyho Grovea tomu napomůže.

Ale do té doby jeho varování a poselství trvá.

Úvodní foto: IDGNS










Komentáře