5D úložiště uchová data déle než vydrží sluneční soustava

Vědci představili revoluční 5D paměť a uložili na ni zásadní dokumenty lidských dějin. A to za pomoci femtosekundového laseru.

5D úložiště uchová data déle než vydrží sluneční soustava


Vědci z univerzity v anglickém Southamptonu přišli na způsob ukládání dat v pětidimenzním nanostrukturovaném sklíčku, které může přetrvat miliardy let. Pracovníci z centra optoelektronického výzkumu vyvinuli proces zápisu a čtení 5D digitálních dat prostřednictvím femtosekundového laseru.

Ten pracuje s krátkými, ale intenzivními impulzy, díky kterým lze polarizací jednotlivých fotonů zapisovat qubity, tedy kvantové bity. Nanostruktury ve sklíčku mění způsob prostupnosti světla, upravujíc jeho polarizaci tak, že následně může být čteno prostřednictvím optického mikroskopu v kombinaci s polarizérem, ne nepodobným tomu, jaký najdeme například v polarizačních slunečných brýlích.

Dle paměťových krystalů z příběhů o Supermanovi vědci nazvali nanostrukturované sklíčko Superman memory crystal – Supermanův paměťový krystal.

„Kódování informace probíhá v pěti dimenzích: ke třem prostorovým je zohledněna ještě velikost a orientace“ uvádějí výzkumníci ve své nové zprávě.

Orientace fotonu přitom určuje jeho hodnotu – 1 či 0. Nová technologie umožňuje uchování neuvěřitelných 360TB dat na disku o průměru cca 2,5 cm, přičemž tento dokáže odolat teplotě až 1000 °C a při pokojové teplotě je v podstatě nezničitelný (vědci uvádějí životnost 13,8 miliard let při vystavení teplotě 190 °C). Data jsou zapisována do složky sestávající se ze třívrstvých nanostrukturovaných částic v rozestupu pěti mikrometrů.

Technologie byla poprvé představena před třemi lety, kdy však vědci do 5D zaznamenali pouze 300 kb. Nyní tedy přichází další významný pokrok v jejím vývoji.

„Jakožto velice stabilní a bezpečná forma přenosné paměti může být tato technologie užitečná pro organizace s obsáhlými databázemi, jako jsou například národní archivy, muzea nebo knihovny,“ uvádějí vědci ze Southamptonu. Technologii už využili k uchování několika zásadních děl historie, jako je například Deklarace lidských práv, Newtonova Optika, Magna charta libertatum nebo Bible krále Jakuba, které tak jsou připraveny přežít lidské pokolení.

„Mrazí mě, když pomyslím, že jsme vymysleli technologii, díky které dokážeme zachovat dokumenty a informace pro příští generace. Takovou, která přežije naši civilizaci, takže nic z toho, co známe, nebude zapomenuto,“ říká profesor Peter Kazansky z centra optoelektronického výzkumu v Southamptonu.

Nyní se svým týmem hledá partnery a výrobce, se kterými by novou převratnou technologii mohli komercionalizovat a časem snad rozšířit do běžného užívání.

Úvodní foto: © pixel_dreams - Fotolia.com










Komentáře