Další revoluční objev z oblasti povolodičů využívající nanotechnologie je tady!

Díky novému objevu využití bórových nanotrubiček při výrobě polovodičů budou moci být budoucí miniaturní součástky výrazně odolnější proti zahřívání!



Díky novému objevu využití bórových nanotrubiček při výrobě polovodičů budou moci být budoucí miniaturní součástky výrazně odolnější proti zahřívání!

Tradiční uhlík, který se dosud využívá při výrobě polovodičů má konkurenci - bórové nanotrubičky, s nimiž dosáhli úspěchů vědci na univerzitě v Pekingu. První nanotrubičky z bóru byly připraveny už v roce 2004, ale tehdy zůstaly ve stínu těch uhlíkových.

Nanotrubičky z čistého bóru, které na univerzitě v Pekingu vyrobili Xiaobao Yang, Yi Ding a Jun Ni, mají jako základ šestiúhelníkovou mřížku. Přímo v této podobě by struktura byla nestabilní, pokud se však do středu dvou ze tří šestiúhelníků podaří dostat dodatečné atomy bóru, mřížka už drží pohromadě. V první fázi připravili čínští vědci z bóru takovouhle dvojrozměrnou fólii a tu pak „smotali“ do nanotrubičky.

Podobně jako u uhlíkových nanotrubiček si lze i u jejich sourozenců z bóru lze různě hrát s elektrickou vodivostí. Širší trubičky jsou vodivé, zatímco ty s menším průměrem fungují jako polovodiče – objev této vlastnosti byl pro většinu vědců překvapením a k této možnosti dosud přetrvává jistá nedůvěra. Pokud se vše potvrdí, znamená to, že podobně jako u uhlíku lze i z bórových nanotrubiček sestavovat miniaturní diody či tranzistory. Ovšem i bórová nanotrubička jako vodič má oproti uhlíku výhodu v menším odporu a supravodivost u ní přetrvává do vyšších teplot!

Jako nejnadějnější způsob výroby bórových fólií/nanotrubiček se zdá být desublimace bórových par na základní matrici, čímž by se vytvořila požadovaná struktura. Uhlíkové nanotrubičky takhle „rostou“ při katalýze nanočásticemi niklu, u bóru bude vhodné katalyzátory třeba teprve najít.

Problémem výrobního procesu bude zřejmě fakt, že bór se ale může zformovat do celé řady přibližně stejně stabilních struktur. Výsledkem výrobního procesu by nejspíš byla směs (většinou vodivých) trubiček s různými povrchy. Pro praktické nasazení by bylo třeba směs rozdělit a oddělit trubičky požadovaných vlastností. I takovéhle technologie již ale existují, uhlíkové nanotrubičky se takhle dělí podle velikosti a vodivosti například procesem připomínajícím chromatgrafii či elektroforézu (viz starší článek na Science Worldu).
Nenechte si ujít:
Průlomový objev: nová technologie neuvěřitelně zvýší výdrž akumulátorů!

Nová technologie přinese naprostou revoluci v oblasti mikroprocesorů!

Intel představuje šestnáct procesorů nové generace

Elektřina bez drátů na 9,9 MHz

Příště se zmrazit nenechám...

Zdroj: New Scientist










Komentáře