IBM dokáže tisknout na šířku pouhých 60 nm

Techniku tisku, která pracuje s rozměry v měřítku nanometrů, představila společnost IBM. Metoda by mohla podle vědců posunout dál vývoj nanometrických biosenzorů, drobných čoček, jež budou schopny ohýbat světlo uvnitř budoucích optických čipů, či výrobu nanovodičů.



Techniku tisku, která pracuje s rozměry v měřítku nanometrů, představila společnost IBM. Metoda by mohla podle vědců posunout dál vývoj nanometrických biosenzorů, drobných čoček, jež budou schopny ohýbat světlo uvnitř budoucích optických čipů, či výrobu nanovodičů.
"Tato metoda otevírá nové způsoby, jak přesně a účinně umístit různé druhy nanometrických částic na různé povrchy, což je předpokladem využití jedinečných vlastností takových nanometrických částic a také jejich ekonomicky výhodného použití," vysvětluje Heiko Wolf, který se ve výzkumné laboratoři IBM v Curychu zabývá výzkumem nanometrických vzorců.
Dosud používané standardní techniky mikrovýroby vytvářejí drobné částice jejich vyřezáváním z většího kusu materiálu. Naproti tomu tisk přidává připravené nanočástice na povrch velmi efektivním způsobem a umožňuje v jediném procesu kombinovat různé materiály, například kovy, polymery, polovodiče a oxidy.
Vědcům se poprvé podařilo vytisknout částice o velikosti 60 nanometrů s rozlišením jednotlivých částic, které umožňuje vytvářet nanometrické vzorce od jednoduchých čar až po složitá uspořádání. Přeloží-li se rozlišení těchto částic na tradiční tiskový pojem "počet bodů na palec," tedy standardní jednotku „dpi“, jež definuje počet jednotlivých bodů inkoustu vytištěných na určité ploše, dosahuje metoda nanotisku rozlišení 100 000 dpi. V současnosti běžně používaný ofsetový tisk má rozlišení 1 500 dpi.
Nanočástice jsou také schopny interakce se světlem. Pomocí nové metody je možné tisknout optické materiály s novými vlastnostmi, například pro použití v optoelektronických zařízeních. Její pomocí lze vytvářet takzvané "metamateriály," v nichž jsou tištěné struktury tak malé jako vlnová délka světla, a proto se chovají jako jediná čočka s neobvyklými vlastnostmi.
Metoda vypadá slibně i pro výrobu polovodičů. V jednom experimentu dosáhli vědci kontrolovaného umístění částeček katalytických semen pro růst polovodičových nanovláken. Takové nanovodiče jsou slibnými kandidáty pro budoucí tranzistory v mikročipech.










Komentáře