Zapomeňte na klasiku, nastupují kvantové počítače a neuromorfické čipy

Příliš vzdálený už není nástup éry, ve které již nebude platit slavný Moorův zákon. Investice do kvantových počítačů a neuromorfických čipů se naplno rozjíždí.

Zapomeňte na klasiku, nastupují kvantové počítače a neuromorfické čipy


Intel „výrazně investuje“ do kvantových počítačů a neuromorfických čipů, řekl přímo Brian Krzanich, generální ředitel Intelu. „Investujeme do těchto záležitostí, které přijdou až za určitou dobu“.

Když měl ilustrovat, za jak dlouho přesně očekává realizaci těchto technologií, okomentoval, že to bude v době, kdy bude společnost řídit někdo ve věku jeho dcery. Investice Intelu jsou ale logické. Neustálé zmenšování křemíkových čipů nemůže a nebude trvat věčně -- už nyní se firma potýká s problémy a zpomalením nástupu nových technologií výroby.

Moorovo pravidlo je vcelku jednoduché, pochází z roku 1965 a na svědomí jej má právě pracovník Intelu. Ve stručnosti říká, že během každých dvou let se počet tranzistorů na stejném povrchu zdvojnásobí, což způsobí nárůst výkonu a zároveň pokles nákladů na výrobu.

Intel se Moorovým zákonem řídil roky, odborníci se však shodují, že pravidlo pomalu přestává platit – už zkrátka nelze na stále menší čipy vecpat více tranzistorů a zvětšit výkon. Inovace výrobního procesu se tak zpomalila – z každých dvou let na tři až čtyři roky, a v jednom období navíc Intel vyrobí více generací jedné architektury, místo dvou hned tři (v současné době jde o Skylake, Kaby Lake a Cannonlake).

Jedním ze způsobů, jakým by šla krize vyřešit, by byla kompletní přeměna fungování současného výpočetního procesu v počítačích a chytrých mobilech. Aktuální model – tzv. Von Neumannův přístup – pracuje s přesunutím dat do procesoru, vypočtením a posláním zpátky do paměti. Aktivní i pasivní paměťová úložiště však přestávají stíhat.

Řešením by mohly být nové výpočetní modely, a tady přichází na řadu právě neuromorfické čipy. Zatímco kvantové počítače skrývají obrovský výpočetní potenciál založený na qubitech, schopných vykonávat vícero kalkulací najednou díky superpozici, neuromorfické čipy budují na principu lidského mozku. Teoreticky by počítačům mohly umožnit vykonávat rozhodnutí na základě vzorců a asociací.

Intel po léta žil z většiny jen díky výrobě procesorů pro počítače a servery, v poslední době se však výrazněji přeorientovává na nové trhy typu internetu věcí, datacenter, automobilismus nebo i drony.

Firma očekává, že autonomní, samořiditelné vozy budou generovat obrovské množství, Intel kvůli tomu chrlí obrovské množství koprocesorů, a zde by šly využít právě i kvantové počítače a neuromorfické čipy.

Kromě Intelu se na vývoji kvantových počítačů podílí mnoho různých firem i větších celků (např. EU). Mezi nejvýznamnější firmy patří velmi úspěšný D-Wave, který má s pseudo-kvantovými počítači velké pokroky a dále pak také IBM, které si rovněž pohrává s ideou čipů vybudovaných po vzoru lidského mozku.

Na neuromorfických čipech pracují i významné mezinárodní akademické instituce jako Heidelberská univerzita v Německu, Stanfordova univerzita v USA nebo Manchesterská univerzita ve Velké Británii. HPE pak odhalilo počítače simulující lidský mozek a hodlá poznatky z jeho vývoje aplikovat do serverové oblasti.

Úvodní foto: © Maksim Kabakou - Fotolia.com










Komentáře