Jak zabezpečit webové služby (ukázka z aktuálního CW č. 4)

Webové služby jsou velmi populární. Každé známější vývojové prostředí typu IDE má zabudovanou podporu pro jejich vývoj. Webové služby mohou třeba sloužit k tomu, že půjde zpřístupnit data a aplikační logiku leckdy i zastaralých informačních systémů, lze díky nim poskytnout funkce, které mohou být sdíleny ve víceplatformním prostředí a také partnerským organizacím umožňují přímý přístup k firemním aplikacím a datům. A vzhledem ke své podstatě, kdy webové služby popisují samy sebe, dovolují jednomu systému spolupracovat s jiným systémem pouze s minimálním zásahem člověka, nebo dokonce i bez něj.



Webové služby jsou velmi populární. Každé známější vývojové prostředí typu IDE má zabudovanou podporu pro jejich vývoj. Webové služby mohou třeba sloužit k tomu, že půjde zpřístupnit data a aplikační logiku leckdy i zastaralých informačních systémů, lze díky nim poskytnout funkce, které mohou být sdíleny ve víceplatformním prostředí a také partnerským organizacím umožňují přímý přístup k firemním aplikacím a datům. A vzhledem ke své podstatě, kdy webové služby popisují samy sebe, dovolují jednomu systému spolupracovat s jiným systémem pouze s minimálním zásahem člověka, nebo dokonce i bez něj.

Existují však i další důvody, proč jsou webové služby tak oblíbené – jde například o to, že ke své činnosti využívají důvěryhodné porty a protokoly, že lze díky nim snadno zpřístupnit back-endové systémy, webové služby také umějí přesně popsat nabízené služby a cestu, jak se k nim dostat. Na druhou stranu jsou právě kvůli těmto vlastnostem velmi lákavým cílem pro různé útoky překračující hranice firemní sítě.

„Pokud dnes prostřednictvím webových služeb zpřístupňujete systémy, o jejichž připojení k internetu jste dříve nechtěli ani slyšet (nikdy byste přeci nepřipojili mainframy k lince DSL) a zároveň neřešíte otázku jejich zabezpečení, pak spolu se službami ukazujete i jejich zranitelná místa,“ říká Alex Stamos, šéf společnosti iSec Partners, která se zabývá konzultacemi v oblasti bezpečnosti.

V této době existuje jen několik organizací, které tuto situaci zcela pochopily, což je ale částečně dáno i tím, že webové služby jsou poměrně novou záležitostí. Dokonce i společnosti, které se zabývají implementací SOA (Service Oriented Architecture) a poskytují frameworky pro vytváření, provozování a řízení služeb, málokdy rozpoznají nová bezpečnostní rizika. Koneckonců poznání, že se musíme vypořádat se zranitelností webových služeb, vyplývá z rostoucího uvědomění si toho, že bezpečnostní opatření musejí být zaměřena i na samotný kód aplikací (tedy nejen na gatewaye či firewally).

Meze důvěry

Jednou z nejčastějších výmluv, proč neuzavírat webové služby, je mylné přesvědčení, že aplikace, které jsou jejich prostřednictvím vystaveny, jsou známy pouze zaměstnancům nebo důvěryhodným partnerům. Jako příklad uveďme vývojáře webových aplikací v bance, která zpracovává platby prostřednictvím kreditních karet, jenž předpokládá, že SOAP rozhraní, které vytvořil, zůstává s výjimkou několika zákazníků, kteří dostali potřebné instrukce, jak tato služba pracuje, ostatním lidem neviditelné.

„Tak to ale není,“ říká Alex Stamos z iSec Partners, který zároveň ukazuje, jak lze s jednoduchým hackerským nástrojem, který používá k testovacím účelům, identifikovat webovou službu skrytou za IP adresou a jak bez autorizace využije jejích funkcí. „Všichni propojují svoje systémy s webovými službami a málokdo si uvědomuje, jak značně jsou tyto systémy prostupné.“ Stamos odhaduje, že až 400 z 500 největších společností vyhlašovaných časopisem Fortune používá alespoň jednu B2B webovou službu. „Podle mne téměř žádná z těchto služeb nebude kompletně zabezpečena,“ varuje Stamos....


Toto je ukázka z hlavního článku z nedávno vyšlého, 4. čísla časopisu Computerworld.


Více se o tomto vydání dozvíte zde (obsah čísla).










Komentáře