Protipirátská organizace BSA obdržela od letošního května z různých zdrojů více než 1600 oznámení, informací a podnětů s podezřením na užívání nelegálního softwaru ve firmách. Nejvíce oznámení (90 %) BSA získala z anonymních zdrojů. Pouhá desetina informátorů byla ochotna poskytnout další informace osobně. Oproti minulosti se zvýšil o 10 procentních bodů podíl oznámení iniciovaných zaměstnanci. Téměř polovina oznámení (40 %) pochází pravděpodobně od zaměstnanců, ať už bývalých nebo současných. Na oznámení proti nekalé konkurenci připadá 50 procent a 10 procent oznámení upozorňuje na pirátství v oblasti distribuce softwaru a jiných oblastech.
BSA veškerá oznámení údajně pečlivě analyzuje a podle jejich závažnosti volí individuální právní řešení případu. „Pracujeme pouze s oznámeními, která mají patřičnou vypovídací hodnotu. Policejní razii iniciujeme pouze v případech, kdy máme téměř naprostou jistotu, že se ve firmě užívá nelegální software. Na oznámení typu "ve firmě té a té je nelegální software, udělejte tam razii" nereagujeme,“ vysvětluje Jan Hlaváč, mluvčí BSA.
Motivem k oznámení ze strany zaměstnanců bývají podle statistik BSA obavy, že by v případě policejní prohlídky mohli být zaměstnanci za užívání nelegálního softwaru spoluodpovědní, či že s pirátstvím zaměstnanec nesouhlasí. Pokud oznámení iniciuje firma, je to téměř vždy kvůli nekalé konkurenci. Tím jsou myšleny konkurenční firmy, které užívají nelegální software a tím si snižují provozní náklady. Zejména ve strojírenství, u architektů, designérů či grafiků mohou firmy nelegálním užíváním snížit provozní náklady až o stovky tisíc korun měsíčně.
V Česku se podle posledního měření užívá 37 procent softwaru nelegálně. Ztráty českého softwarového odvětví v důsledku pirátství činí podle BSA přibližně 3,6 miliardy korun. Česká republika podle studie BSA a IDC patří mezi 20 zemí s nejnižší mírou softwarového pirátství. Na pomyslném žebříčku obsadila 13. příčku. Průměrná míra pirátství v Evropské unii činí 35 procent.