Během včerejšího dne podepsali zástupci České republiky a dalších 21 zemí EU v japonském Tokiu dohodu ACTA (Anti-counterfeiting Trade Agreement - Obchodní dohoda proti padělatelství). Návrh znění dohody i schvalovací procesy mají poměrně kontroverzní minulost a současně je ACTA kritizována za nepřímou podporu vážného zásahu do lidského soukromí. Největší protesty proti dohodě proběhly v Polsku, kde obyvatelé vyšli do ulic a dokonce svůj protest neotřelým způsobem vyjádřili i někteří polští politici, již měli k tvářím připevněnou masku postavy Guye Fawkese, pod níž se veřejně prezentuje hackerské hnutí Anonymous (fotografii si můžete prohlédnout například zde).
Dohoda ACTA má sloužit jako nástroj pro potlačování padělatelství a distribuce především hmotného zboží (tedy například oblečení či elektroniky). Současné znění dohody však mluví rovněž o digitálních produktech, jež podléhají duševnímu vlastnictví a v nelegální podobě se šíří po internetu. O ušlechtilosti celé dohody však těžko cosi tvrdit, neboť dokument vznikal již několik let v tajnosti a jeho první oficiální znění se na veřejnost dostalo až v minulém roce. Samotným iniciátorem je USA, jež se v současnosti snaží neúspěšně prosadit návrhy zákonů SOPA a PIPA, které se taktéž významným způsobem dotýkají fungování internetu. Radou Evropské unie byla dohoda podepsána teprve zhruba před měsícem, a to během jednání o zemědělství a rybolovu. Vzhledem k utajování a nedostupnosti informací je smlouva kritizována s tím, že postrádá demokratickou legitimitu a její schvalování obchází standardní postupy.
V původním znění dohody se dokonce objevil paragraf umožňující celníkům na hranicích namátkou kontrolovat elektronická zařízení projíždějících lidí, zda neobsahují nelegální obsah. V tomto bodě by se tedy opravdu jednalo o vážný zásah do lidského soukromí (navíc už to tu jednou bylo). Ačkoliv byl tento bod vyřazenDohoda dokonce umožňuje celníkům na hranicích namátkou kontrolovat elektronická zařízení projíždějících lidí, zda neobsahují nelegální obsah. V tomto bodě by se tedy opravdu jednalo o vážný zásah do lidského soukromí. Ve smlouvě se objevují i další kontroverzní ustanovení, jež by měla například nutit poskytovatele internetového připojení, aby vydávali informace o svých klientech, pakliže by vyvstalo podezření na šíření nelegálního obsahu. Celé znění dohody si můžete (v anglickém jazyce) přečíst zde. Oficiální informace o dohodě v několika zásadních bodech tak, jak jej podává EU, si můžete prohlédnout na oficiálních stránkách Evropské komise a následně konfrontovat s videem, jež se na problematiku dívá kritickým okem ze zcela druhé strany.
Přestože byl dokument v Tokiu zeměmi EU podepsán, stále musí projít ratifikačním procesem v Evropském parlamentu. Dalších osm zemí (Austrálie, Kanada, Japonsko, Jižní Korea, Maroko, Nový Zéland, Singapur a USA) podepsalo dohodu ACTA již v říjnu minulého roku.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU