Nejlépe v hodnocení WEF dopadlo Dánsko (1.), Švédsko (2.) a Spojené státy americké (3.). V první pětce byl ještě Singapur (4.) a Švýcarsko (5.). Nejhůře se v hodnocení WEF umístily africké státy Čad (134.), Timor-Leste (133.) a Zimbabwe (132.).
„Úspěšné příběhy nejvíce technologicky rozvinutých zemí světa, včetně severských zemí, Singapuru nebo Spojených států, se mimo jiné odvíjí od důsledného zaměření na špičkové vzdělání, inovace a široký přístup k informačním technologiím. Významným představitelům ve veřejném i soukromém sektoru pak připomínají, že by se neměli přestat zaměřovat na informační a komunikační technologie jako na důležitý předpoklad růstu a konkurenceschopnosti v době krize,“ řekla dnes Irene Mia, spoluautorka studie a senior ekonomka Světového ekonomického fóra (WEF).
Česko se celkově umístilo na 32. místě ze 134 hodnocených zemí. Z nových členských států Evropské unie si lépe než Česká republika vedlo jen Estonsko (18.) a Slovinsko (31.). Za Českem se ocitlo například Maďarsko (41.) nebo Slovensko (43.). Nejhůře z nových členů dopadlo Polsko (69.).
Podle WEF je na tom Česko dobře především v oblasti poplatků za připojení telefonu do domácnosti (2.) nebo firmy (3.) v procentním poměru HDP na hlavu. Dobře bylo hodnoceno také v oblastech kvality matematického a vědeckého vzdělání (8.) nebo počtu lokálních dodavatelů (8.). Nedostatky WEF naopak vidí v určité zátěži ze strany regulačních orgánů (115.) nebo v nedostatečné vládní podpoře a propagaci využívání informačních technologií (108.).
Jednou ze samostatně hodnocených oblastí byl přístup obyvatel k internetu. Podle zjištění WEF využívá v Česku internet již přes 43 procent obyvatel, což zemi řadí na 37. místo na světě. Před Českou republiku se dostalo například Slovensko (36.) s 43,6 procenty. Za Českem naopak skončilo Polsko (38.) s 42 procenty nebo Maďarsko (39.) s 41,9 procenty. Nejvíce uživatelů internetu je podle zprávy WEF v Nizozemí (91 procent obyvatel), nejméně naopak ve státu Timor-Leste (0,12 procent).
Lépe si Česko vedlo v oblasti přístupu lidí k vysokorychlostnímu připojení k internetu, neboli broadbandu. Podle studie WEF využívá v Česku broadband okolo 16 procent obyvatel, což v celosvětovém žebříčku znamená 30. místo. Ve využívání broadbandu tak Česko předběhlo například státy Maďarsko (33.) s 15 procenty, Slovensko (40.) s 8,2 procenty nebo Polsko (41.) se 7,6 procenty. Nejlépe je na tom s přístupem lidí k broadbandu Dánsko s 36 procenty obyvatel, nejhůře Tanzanie, Čad, Nigérie a další africké státy s nulovým přístupem.
„Mezi nejdůležitější kroky, které nyní mohou představitelé vlád a velkých organizací ve vyspělých i rozvíjejících se zemích podniknout k podpoře hospodářského růstu a prosperity, patří právě zaměření se na dlouhodobé rozšiřování univerzálního přístupu k broadbandu. Širokopásmový přístup k internetu totiž doslova mění způsob, jakým žijeme, pracujeme, hrajeme si a učíme se, a poskytuje nebývalé příležitosti pro lidi v oblastech komunikace, přístupu k informacím, zlepšení kvality vzdělání a zdravotní péče, vstupu na nové trhy nebo rozšiřování působnosti firem,“ řekl John Chambers, generální ředitel společnosti Cisco.
Světové ekonomické fórum (WEF) sestavuje žebříček technologické vyspělosti s názvem Networked Readiness Index (NRI) každý rok. Index se sestavuje s využitím 68 ukazatelů, z nichž 40 procent tvoří statistická data a 60 procent je získáno prostřednictvím průzkumů.
Studie Global Information Technology Report (GITR), která žebříček NRI obsahuje, byla publikována společně Světovým ekonomickým fórem (WEF) a prestižním vědeckým a vzdělávacím institutem INSEAD s podporou společnosti Cisco. Od svého prvního vydání v roce 2001 jsou zprávy GITR užitečnou příležitostí pro jednotlivé země, jak zhodnotit své slabé a silné stránky ve využívání informačních technologií a porovnat vlastní rozvoj v této oblasti s ostatními státy světa.
Aktuální žebříček zemí je k dispozici zde:
http://www.insead.edu/v1/gitr/wef/main/analysis/showindexranking.cfm?vno=a