ČSÚ: Podniky v Česku ve využití počítačových sítí za státy EU stále zaostávají

V lednu 2010 měly firemní počítačovou síť téměř dvě třetiny českých podniků. Každý třetí český podnik umožňoval svým zaměstnancům vzdálený přístup ke službám a aplikacím dostupných na firemní síti. Interní webové stránky (intranet) mělo dle výsledků šetření 29 % podniků. Extranetem disponovalo 16 % podniků, na konci roku 2003 jich přitom bylo pouze 6 %. Na začátku roku 2010 používalo v zemích EU27 firemní počítačovou síť průměrně 75 % podniků, intranet 33 % a extranet 20 %.

Připojení k internetu mělo dle výsledků šetření 95 % českých podniků, přičemž pevné vysokorychlostní připojení využívalo bezmála 86 % podniků. Od konce roku 2002 se tento počet více než zčtyřnásobil. Mobilní vysokorychlostní připojení pomocí 3G modemu nebo 3G mobilního telefonu používalo v lednu 2010 pouhých 18 % podniků, čímž české podniky výrazně zaostávaly za evropským průměrem (27 % všech podniků a dokonce až dvě třetiny velkých podniků, tj. podniky s 250 a více zaměstnanci. Nejčastější využívání mobilního broadbandu bylo vykázáno podniky v severských zemích Finsku (68 %) a Švédsku (55 %), nejméně potom v Řecku (6 %). Stejně jako v lednu 2009 se i v lednu 2010 podniky sídlící na území ČR nejvíce připojovaly k internetu pomocí ADSL či jiných DSL technologií. Tímto typem připojení disponovala více než polovina podniků (54 %). Počátkem roku 2010 české podniky používaly internet nejčastěji k bankovním a finančním službám – internetovému bankovnictví (87 %). S velkým odstupem pak následuje využívání internetové telefonie (VoIP) s 21 % a školení a vzdělávání zaměstnanců (e-learning) s necelými 15 % podniků.

Podniky nejméně využívají v komunikaci s veřejnou správou úplné elektronické podání
V průběhu roku 2009 použilo internet ve vztahu k veřejné správě 89 % podniků v ČR, to je o celých 14 procentních bodů více, než byl průměr EU27. V zemích evropské sedmadvacítky byl internet ve vztahu k veřejné správě nejvíce používán podniky ve Finsku (96 %), za kterým s jednoprocentním odstupem následuje Nizozemsko. Podniky v ČR vykázaly používání internetu v oblasti komunikace s veřejnou správou především k získávání informací a ke stahování formulářů z webových stránek veřejné správy. V obou případech použilo během roku 2009 internet pro tuto činnost 83 % podniků. Ačkoliv došlo k meziročnímu nárůstu o dva procentní body, tak stále bylo u všech podniků ohledně internetové komunikace s veřejnou správou nejméně rozšířené úplné elektronické podání, které v roce 2009 v ČR využilo 24 % podniků.

V roce 2009 využilo alespoň jednou služeb Czech POINTu necelá polovina podniků (44 %). Ve stejném roce uvedlo použití datové schránky pro příjem zpráv či dokumentů organizací veřejné správy 64 % podniků, ale pouze 28 % pro jejich odeslání.

Velké rozdíly panovaly v Evropě ve využívání internetu k podání přihlášky do systému elektronických výběrových řízení veřejné správy – tzv. e-procurement. Ten využívala ve vedoucím Irsku skoro třetina podniků, zatímco v ČR to byla jen asi desetina podniků.

Pouze jeden podnik ze čtyř u nás ještě nemá vlastní webové stránky
Na začátku roku 2010 mělo dle výsledků šetření vlastní webové stránky 74 % podniků. Obsah více jak poloviny z nich (57 %) byl spravován externím subjektem, 59 % podniků uvedlo, že si své webové stránky nechaly vytvořit externí firmou. V lednu 2010 mělo 30 % podniků kromě české také cizojazyčnou verzi, tj. obsah 40 % podnikových webových stránek byl zcela nebo částečně dostupný i v jiné než české verzi.

Každý sedmý podnik omezoval svým zaměstnancům přístup na internet
V lednu 2010 omezovalo svým zaměstnancům přístup na internet 14 % podniků a 9 % dokonce používalo software pro monitorování webových stránek navštěvovaných jejich zaměstnanci. Necelá polovina podniků uvedla, že počátkem roku 2010 umožňovala svým zaměstnancům vzdálený přístup k jejich firemnímu e-mailu a třetina pak i k jiným službám a aplikacím dostupných na jejich firemní počítačové síti.

Asi 27 % podniků, tedy o šest procentních bodů více než v roce 2009, umožňovalo svým zaměstnancům práci z domova pomocí ICT. Panovaly zde však velké rozdíly mezi různými odvětvovými skupinami, protože tzv. homeoffice sice umožňovaly bezmála tři čtvrtiny podniků z odvětví Informační a komunikační činnosti, ale jen desetina podniků z odvětví Ubytování, stravování a pohostinství.

Pouze polovina podniků prodávající přes webové stránky používá bezpečný protokol
V roce 2009 zadalo v ČR nejméně jednu elektronickou objednávku 36 % podniků. Zatímco v roce 2008 provedla e-nákup přes veřejně dostupné webové stránky čtvrtina podniků, tak další rok jich už bylo 32 %, tj. 87 % z těch, co nakoupily elektronicky. Ačkoliv se procento podniků nakupujících elektronicky v posledních pěti letech příliš nemění, roste podíl a také finanční hodnota elektronických nákupů realizovaných pomocí objednávek zadaných přes počítačové sítě. Zatímco v roce 2002 tvořily v průměru elektronické nákupy podniků v Česku pouhá 4 % z objemu jejich celkových nákupů, tak v roce 2009 představovaly takřka čtvrtinu. Elektronická výměna dat se v roce 2009 podílela na elektronických nákupech podniků v ČR dvěma třetinami (60 % přes internet a 40 % přes ostatní sítě) a nákup přes veřejně dostupné webové stránky jednou třetinou. V posledních letech lze zaznamenat nárůst významu internetu jako hlavního komunikačního kanálu pro zadávání elektronických objednávek. Naopak využití ostatních počítačových sítí (většinou jde o vyhrazené privátní počítačové sítě) pro elektronické obchodování klesá.

Procento podniků prodávajících elektronicky je nižší než procento podniků elektronicky nakupujících. V roce 2009 přijalo v ČR alespoň jednu elektronickou objednávku přes internet nebo jinou počítačovou síť 21 % podniků. Na rozdíl od elektronických nákupů podíl podniků prodávajících přes internet nebo jiné počítačové sítě je u nás vyšší než průměr EU27. V roce 2009 využívalo pro příjem elektronických objednávek své webové stránky 14 % podniků (67 % z těch, co prodaly elektronicky) a elektronickou výměnu dat 10 % (48 % z těch, co prodaly elektronicky). Pouze polovina podniků, která někdy v roce 2009 prodala prostřednictvím svých webových stránek, zároveň uvedla, že používá bezpečný protokol (SSL, TSL) pro příjem elektronických objednávek.

Podniky v Česku a Švédsku nejvíce pravidelně externě zálohují data ze všech zemí EU27
Téměř jeden podnik z pěti (18 %) využíval outsourcing pro zajištění bezpečnosti svého IS, nejčastěji šlo o peněžní instituce a pojišťovny (46 %). Takřka 37 % všech podniků v ČR používalo elektronický podpis, přičemž těch velkých s 250 a více zaměstnanci bylo dokonce 83 %. K zajištění vnitřní bezpečnosti IS sloužily podnikům v lednu 2010 nejčastěji antivirový program, který používalo devět z deseti podniků, antispam (68 % podniků) a pravidelné externí zálohování dat, které využívalo 67 % podniků a jedná se tak spolu se Švédskem o nejvyšší hodnotu ze všech 27 členských zemí EU. Polovina podniků také používala anti-spyware. Tím nejméně využívaným způsobem zajištění bezpečnosti IS byla identifikace uživatele pomocí biometrických prvků, kterou využívalo 3,5 % podniků.

Stejně jako v ČR, tak i v členských státech evropské sedmadvacítky byl v roce 2009 nejčastějším typem incidentu bezpečnosti provozu IS, který podniky přiznaly, nedostupnost služeb IS, ztráta či poškození dat z důvodu selhání hardwaru nebo softwaru. Česká republika se s hodnotou skoro 23 % usadila vysoko nad evropským průměrem, který činil 12 % všech podniků. Nejvyšší podíl podniků se zničenými či poškozenými daty kvůli neoprávněnému přístupu nebo malwaru zaregistrovalo Slovensko (16 %).