Klasickými zdroji, jež stojí za dynamikou nárůstu dat, jsou příchod nových bezdrátových technologií, chytrých produktů či softwarově definovaných firemních prostředí má významný podíl na prudkém růstu celosvětového objemu dat. I díky nim má v roce 2020 dosahovat objem vygenerovaných dat 44 bilionů gigabajtů.
Tvrdí to studie, kterou uveřejnily EMC a IDC. Podle nich patří mezi nejdynamičtější části tzv. internet věcí (IoT). Ten tvoří miliardy běžných předmětů každodenní potřeby, vybavenými jedinečnými identifikátory a schopností automaticky zaznamenávat, předávat a přijímat data.
Může to například být senzor v běžecké botě, který měří rychlost, nebo snímače na mostě vyhodnocující hustotu provozu.
Podle IDC se počet zařízení, která mohou být připojena k internetu, blíží 200 miliardám, přičemž celých 7 % (14 miliard) je již připojených a komunikuje přes internet. Data z těchto připojených zařízení představují 2 % všech dat, která dnes na světě vznikají. IDC odhaduje, že do roku 2020 počet připojených zařízení vzroste na 32 miliard a tato zařízení budou generovat 10 % celosvětových dat.
Internet věcí bude mít velký vliv na ohromná množství „užitečných dat“ – dat, která je možné analyzovat – v digitálním světě. V roce 2013 bylo pouhých 22 % informací v digitálním světě považováno za užitečné, ovšem méně než 5 % užitečných dat se analyzovalo.
Obrovské množství údajů se tak ztrácí bez užitku. Do roku 2020 bude možné jako užitečná prohlásit více než 35 % všech dat, a to díky nárůstu objemu informací z internetu věcí. Bude jen záležitostí firem, jestli tyto údaje využijí.
Tento fenomén přinese zcela nové způsoby interakce se zákazníky, optimalizace obchodních cyklů a snižování provozních nákladů. Vzniknou tak obchodní příležitosti v řádu bilionů dolarů. Na druhou stranu budou firmy také muset čelit významným výzvám z hlediska správy, ukládání a ochrany obrovských objemů a typů dat.
IDC například odhaduje, že 40 % dat v digitálním světě vyžaduje nějakou úroveň ochrany, od prostého zvýšení ochrany osobních dat po plné šifrování. Ve skutečnosti Se ale chrání jen polovina z těchto dat, tedy 20 %.
Další zjištění IDC:
- Rozvíjející se trhy vytváří více dat: V současnosti 60 % dat v digitálním světě vzniká na rozvinutých trzích, jako jsou Německo, Japonsko či Spojené státy, ovšem do roku 2020 se tento poměr obrátí ve prospěch rozvíjejících se trhů včetně Brazílie, Číny, Indie, Mexika a Ruska, které budou produkovat většinu dat.
- Růst objemu dat je rychlejší než růst kapacity úložišť: Veškerá volná (tedy nevyužitá) kapacita všech úložišť na světě roste pomaleji než objem dat v digitálním světě. V roce 2013 by volná kapacita úložišť dokázala pojmout pouze 33 % dat digitálního světa. Do roku 2020 to bude méně než 15 %. Většina dat vznikajících na světě je ale jen přechodná (například videostreamy, herní interakce, digitální televize atd.), a nevyžaduje tedy ukládání.
- Objem dat v cloudu se zdvojnásobí: V roce 2013 méně než 20 % dat v digitálním světě nějakým způsobem prošlo cloudem. Do roku 2020 tento podíl vzroste na 40 %.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU