Jde o novelu zákona o DPH, která bude od Nového roku harmonizovat tyto záležitosti s evropskou směrnicí 2010/45/EU. Její přijetí do národních legislativ obhajuje Evropská komise plánovanými úsporami 240 miliard eur v průběhu příštích šesti let díky přechodu na elektronickou fakturaci.
Pokud bude včas a řádně dokončen legislativní proces, vejde od 1. ledna 2013 v platnost novela měnící zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. Je to výsledek závazku České republiky harmonizovat k tomuto datu naší legislativu se směrnicí EU o elektronické fakturaci.
Novela byla 25. října 2012 vrácena Senátem s několika pozměňovacími návrhy do Poslanecké sněmovny, kde se uskuteční její projednávání v rámci 49. schůze naplánované na 4. prosince 2012.
„V případě, že tato evropská směrnice nebude včas implementována do našeho právního řádu, pak se bude možné, v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora, dovolávat vůči státu jejího účinku,“ upozorňuje Barbora Procházková, právnička z advokátní kanceláře Central European Advisory Group, specialistka na oblast práva informačních technologií a elektronických komunikací.
Novela přináší, kromě celé řady opatření proti daňovým únikům, zásadní změny v pravidlech fakturace, vystavení a uchování dokladů, nové pojmy a obecněji formulované postupy. V oblasti elektronických dokumentů také sladila pojmy se společnou novelou zákona o elektronickém podpisu (č. 227/2000 Sb.) a zákona o archivnictví (č. 499/2004 Sb.), platných od července letošního roku, které dávají právní podklad pro archivaci elektronických originálů dokumentů.
Novela zavádí nové pojmy jako auditní stopa či kontrolní mechanismus a stanovuje povinnost, aby faktury přesně zachycovaly skutečná dodání zboží či poskytnutí služeb. Proto vyžaduje, aby byly zajištěny tři vlastnosti každého daňového dokladu: věrohodnost původu faktur, neporušenost jejich obsahu a jejich čitelnost, a to od okamžiku vystavení až do konce doby uchování. U plátců DPH je zákonem požadovaných nejméně deset let.
Tyto požadavky budou mít dopad na listinnou archivaci, kde zajištění všech tří vlastností po tak dlouhé období může být náročnější než u elektronické formy. Udržením integrity a autenticity elektronického dokumentu pomoci nástrojů jako elektronický podpis a časové razítko lze také systémově lépe vyjít vstříc zákonnému požadavku zajištění spolehlivé auditní stopy v čase, bez nutnosti širokého vzájemného odkazování a párování jako tomu může být typicky v případě papírových dokladů a s tím související průkazností uskutečněného daňového plnění (omezení možnosti podvrhu dokladu např. odkazováním na objednávku, dodací list, výpis z účtu apod.)
Elektronizace faktur a dalších dokladů a požadavky na věrohodnost, neporušenost a čitelnost v celé zákonné lhůtě tak povedou přirozeným způsobem k využívání důvěryhodných způsobů elektronické archivace. To může představovat určité úskalí, neboť dle vyjádření Barbory Procházkové „neexistuje v ČR doposud žádná státem garantovaná akreditace, atest systémů pro nakládání a archivaci elektronických dokumentů“. Proto doporučuje využívat pouze služeb auditem a referencemi prověřených poskytovatelů, kteří zajistí soulad s právními předpisy a standardy pro bezpečné uchování dokladů po celou zákonnou lhůtu.
„S jistotou můžeme říct, že je před námi pevné datum, kdy se nutně začnou měnit dosavadní návyky při práci s doklady. Zavedení principu rovného zacházení s elektronickým a listinným dokladem bude pro mnoho firem znamenat impuls pro opuštění papírové formy fakturace,“ říká Petr Ondrášek z firmy CCV Informační systémy a dodává: „Lze naopak očekávat, že pro firmy, které již s elektronickými fakturami v souladu s dnes platnou legislativou pracují, se v praxi zjevně nic revolučního nestane.“
Přínos e-fakturace pro ekonomiku ale není ani tak v samotné elektronizaci faktur do statických formátů, jako spíše umožnění automatizovaného přenosu strukturovaných dat bez nutnosti přepisování do informačních systémů, a to s využitím otevřených ekosystémů pro zajištění vzájemné interoperability.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU