Do boje proti „flákačům“ firmy masivně nasadily software monitorující pracovní činnost a mimopracovní aktivity zaměstnanců oproti loňsku klesly o půlhodinu denně, vyplývá z průzkumu technologické společnosti truconneXion. Největší rezervy v oblasti efektivity práce jsou ve státní správě, úředníci tráví hraním nejvíce času. Bavit se v pracovní době na Facebooku, hrát v práci hry nebo sledovat na internetu porno je pro zaměstnance stále riskantnější. Zaměstnavatelé se totiž oproti loňskému roku více zajímají, co na svých počítačích lidé dělají.
TABULKA: Jak zaměstnanci využívají výpočetní techniku |
2009 |
2010 |
Aktivity související s prací |
56 % |
70 % |
Soukromý e-mail, banka |
9 % |
8 % |
Zábava |
32 % |
20% |
Erotika |
3 % |
2% |
Ve srovnání s předchozím rokem Češi na firemních počítačích pilněji pracují a méně se baví. Tabulka ukazuje celkový čas strávený zaměstnanci u různých typů počítačových aplikací v meziročním srovnání. Zatímco četnost činností, jako je vyřizování soukromých e-mailů, bankovních transakcí či sledování erotického obsahu v pracovní době, je víceméně konstantní nebo u nich došlo během roku jen k nepatrnému posunu, podíl práce vzrostl na úkor zábavy poměrně výrazně. Tabulka vycházející z pravidelné meziroční analýzy statistických dat z nasazení 700 tisíc licencí specializovaného softwaru AuditPro zohledňuje celkový průměrný čas, po který pracovníci využívají firemní počítače a jejich aplikace.
Úřad jako hráčské eldorádo
Podle společnosti truconneXion zejména státní správa oplývá řadou administrativních pozic, které až na čestné výjimky dosud neprošly sítem personálního auditu, což neefektivitě úředníků samozřejmě velmi nahrává. Právě státní správa drží celkové procento zábavy poměrně vysoko nahoře.
Psycholog Jiří Šimonek ze společnosti DAP Services, která se zabývá motivací zaměstnanců, se domnívá, že soukromý internet v práci obecně výkonnost nesnižuje. Nejde však dohromady s určitými profesemi, jež jsou postavené na čistě „tabulkové“ administrativě. „Internet nabourává intenzivní využití pracovního času tam, kde se po zaměstnanci přímo ,nechce‛, aby byl tvořivý, ale jen automaticky plnil předem danou povinnost. A to do velké míry postihuje právě úředníky,“ řekl psycholog Jiří Šimonek.
Kde leží správná míra pracovního a soukromého využívání internetu v práci?
Je jedna hodina věnovaná mimopracovním aktivitám na firemním počítači hodně nebo málo? Psycholog Jiří Šimonek ze společnosti DAP Services potvrzuje na základě své praxe, že zaměstnanci by měli mít možnost vyřídit si na firemním IT v rozumné míře soukromou korespondenci či příležitostně se odreagovat při hraní hry. „Pokud tento privátní čas celkově nepřekročí půl hodiny denně, neviděl bych v tom nic závadného. Naopak u některých kreativnějších profesí se může tento čas ukázat jako užitečně strávená doba relaxace či inspirace pro náročné výkony, které jsou experti nuceni odvádět,“ je přesvědčen Jiří Šimonek z DAP Services.
Brouzdání na internetu shledává Jiří Šimonek prospěšným v profesích, kde se náplň pracovního zaměření zakládá na plnění rolí vizionáře, organizátora, tahouna či velitele. Všude tam může internet výkonnost stimulovat a plnit funkci „mozkového“ inspirátora. Podle Jiřího Šimonka by osvícenější firmy tento zdánlivě promarněný čas na internetu měly do určité míry respektovat s vědomím toho, že se jim tato časová investice do zaměstnance vrátí v podobě jeho lepších výkonů.