Firmy chtějí monitoringem IT přimět zaměstnance k maximálnímu výkonu

Ekonomická situace nutí zaměstnavatele pečlivě sledovat a vyhodnocovat výkon svých zaměstnanců. Zejména malé a střední firmy řeší nepříjemnou otázku: Koho propustit? Stále častěji vybírají z řad pracovníků, kteří evidentně tráví čas jinak než prací. „Zaznamenali jsme za poslední rok zhruba 60% navýšení prodeje monitorovacího modulu AuditPro, který umí zjišťovat, jestli zaměstnanci netráví pracovní čas na Facebooku, brouzdáním na internetu, stahováním filmů či softwaru nebo hraním her,“ řekl Robert Kleiner, člen představenstva společnosti truconneXion.

Promarněný pracovní čas je v Česku enormní. Průzkum společnosti truconneXion uspořádaný v polovině roku 2009 prokázal, že v tuzemských firmách mimopracovními aktivitami tráví zaměstnanci v průměru pětinu pracovní doby: „Průměrně 1,5 hodiny denně, tedy téměř jeden celý pracovní den v týdnu, se Češi v práci věnují zejména Facebooku a hraní her. Zaměstnavateli takové informace mohou posloužit třeba při rozhodování, koho propustit, pokud musí firma zeštíhlovat. Je to rozhodně lepší řešení než propustit někoho, kdo naopak pilně pracuje. Pokud zaměstnanec tráví pravidelně na Facebooku značnou část pracovní doby, je pro zaměstnavatele vlastně pouze nepotřebnou nákladovou položkou,“ dodal Robert Kleiner.

Monitoring zaměstnanců je sice právně na hraně, ale mnozí advokáti jsou přesvědčeni, že určitou kontrolu zaměstnavatelé nad pracovníky mít musí, a jejich kroky jsou tedy v jistých případech opodstatněné. V dobách před masovým využíváním počítačů bylo totiž možné kontrolovat plnění povinností zaměstnanců „od stolu“, ale dnes je zhola nemožné zjistit, co zaměstnanci na počítačích vlastně dělají. „Základní povinností zaměstnance je využívat pracovní dobu a výrobní prostředky zaměstnavatele k řádnému plnění pracovních úkolů. Současný zákoník práce rovněž výslovně zakazuje zaměstnancům užívat pro svou osobní potřebu výpočetní techniku a telekomunikační zařízení zaměstnavatele bez jeho souhlasu. Dodržování tohoto zákazu je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat,“ řekla Lenka Suchánková, advokátka advokátní kanceláře Pierstone.

Management firem rovněž sleduje, jak zaměstnanci počítače využívají – jaké aplikace spouštějí, jestli netráví pracovní dobu více na internetu než psaním a využíváním pracovních aplikací typu Word, Excel či Powerpoint. „Pokud obchodník během dne využívá konstantně prohlížeč internetu, kliká myší, může zaměstnavatel dospět k podezření, že nepíše nabídku, ale brouzdá po internetu nebo hraje nějakou on-line hru. Zaměstnavatel se pak může více zaměřit na výkony zaměstnance a žádat po něm vysvětlení,“ dodal Robert Kleiner. Pokud by zaměstnavatel preventivně typ souborů nekontroloval, mohl by se stát zodpovědným za porušování autorských práv – například při stahování a sdílení filmů, hudby a užívání nelegálního softwaru.

Vědomí, že zaměstnavatel má základní povědomí o způsobu využívání výpočetní techniky, působí i preventivně. „Už samotná zpráva, že firma zavádí obdobný monitorovací nástroj, výrazně omezuje mimopracovní aktivity a i notoričtí hráči jsou pod jejím vlivem ochotní korigovat svoje chování,“ dodal Robert Kleiner. Nicméně občasné využívání IT k oddychu je i prospěšné a nedoporučuje se tyto činnosti úplně zakazovat. „Pokud zaměstnanec během pracovní doby dvakrát relaxuje cca 15 minut například hraním on-line hry, tak takový odpočinek naopak může zvýšit jeho pracovní výkonnost a kreativitu. Je to rozhodně lepší způsob relaxace než chodit každou půlhodinu na cigaretu,“ řekl psycholog Jiří Šimonek ze společnosti DAP Services, která se specializuje mimo jiné na motivaci zaměstnanců.

Monitorovací nástroje rovněž sehrávají klíčovou roli v prevenci softwarového pirátství. Majitelé firem totiž mohou být spoluodpovědní za případné šíření nelegálního softwaru ve firmě. Jedinou účinnou obranou je preventivní kontrola instalovaných programů ve všech firemních počítačích. „Pokud si někdo ze zaměstnanců do počítače svévolně nainstaluje program či stáhne film nebo hudbu, monitorovací program na to ihned upozorní správce sítě,“ vysvětlil Robert Kleiner ze společnosti truconneXion. To potvrzuje i zástupce protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance).

Navíc pokud kontrola respektuje hranice intimity, neměla by odpovědnému zaměstnanci vadit. „Výbornou úroveň pracovní sebekontroly totiž zvládne jen 15 až 17 % lidí v zaměstnaneckém poměru. A to ještě tehdy, když jsou jasně známé limity možných sankcí. Vyplývá to z přirozenosti člověka, který se prostě vždycky bude orientovat na snadnost a nižší námahu,“ uvedl psycholog Jiří Šimonek.

Sledování nemá za cíl lidi špehovat, ale mít více přehled o tom, jestli využívají svoji pracovní dobu a prostředky v návaznosti na popis práce. „Za posledních 30 let se natolik změnil způsob práce – valná většina aktivit je zpracovávána na počítači, pružná pracovní doba, rozmanité popisy práce –, že se musí změnit i způsob kontroly vykonávání práce. Nelze jen kancelář obhlédnout fyzicky, je třeba mít větší přehled o tom, co se děje ve virtuálním pracovním světě počítačů. Úkolem našich softwarových technologií je, aby zaměstnavatelům tuto práci maximálně usnadnily a zlevnily,“ uzavřel Robert Kleiner.