Nobelovy ceny za chemii a fyziku v roce 2024 zdůraznily stále rostoucí význam umělé inteligence ve vědeckém výzkumu. Letos poprvé získali ocenění převážně počítačoví vědci za své přelomové objevy, které propojují informatiku s přírodními vědami.
V oblasti chemie byla cena udělena Demisu Hassabisovi a Johnu Jumperovi za vývoj software AlphaFold2, který dokáže předpovědět trojrozměrnou strukturu proteinů na základě jejich aminokyselinové sekvence.
Vyvíjíte už podnikové aplikace s pomocí AI nástrojů?
Tento problém trápil chemiky více než 50 let, ale díky využití pokročilých neuronových sítí a hlubokého učení dokázal AlphaFold2 poskytnout přesné výsledky, srovnatelné s tradičními metodami, jako je rentgenová krystalografie. Jejich práce ukazuje, jak mohou počítačové vědy transformovat biologii a chemii, což otevírá nové možnosti pro výzkum a léčbu nemocí.
Druhou polovinu ceny za chemii získal David Baker za software Rosetta, který umožňuje navrhovat zcela nové proteiny s unikátními vlastnostmi. Baker, původně vzdělán ve filozofii a sociálních vědách, se přes doktorská studia v biochemii a vývoj výpočetních nástrojů stal jedním z předních světových odborníků v oblasti proteinového inženýrství. Tento vývoj potvrzuje, že moderní biochemie a biotechnologie jsou stále více závislé na výpočetních metodách.
Rovněž Nobelova cena za fyziku 2024 byla udělena vědcům, kteří svou prací na umělé inteligenci posunuli hranice mnoha oborů včetně fyziky. John J. Hopfield, působící na Princetonské univerzitě, v 80. letech vytvořil síť, která napodobuje funkce lidského mozku, a jeho práce se stala základem pro mnoho dalších objevů v oblasti AI.
Hopfieldova síť dokáže ukládat a rekonstruovat vzory, což je základem pro zpracování obrazů a dat. Tento objev nejenže významně ovlivnil rozvoj AI, ale také fyziky, kde neuronové sítě hrají důležitou roli při výzkumu nových materiálů a dalších aplikacích.
Geoffrey E. Hinton, vědec z Torontské univerzity, pak rozšířil Hopfieldovu práci a vyvinul Boltzmannův stroj, který využívá principy statistické fyziky k rozpoznávání složitých vzorů v datech.
Tento algoritmus umožňuje nejen klasifikovat obrazy, ale i generovat nové vzory na základě naučených dat, což mělo zásadní vliv na současný rozvoj strojového učení a hlubokých neuronových sítí. Hintonova práce významně ovlivnila nejen fyziku, ale také biomedicínu, robotiku a další technologické oblasti.
Rok 2024 je tedy přelomový, neboť vědecká komunita uznala zásadní přínos teoretických počítačových vědců pro přírodní vědy. Vzájemné propojení informatiky a vědeckých disciplín jako chemie a fyzika demonstruje, jak se díky umělé inteligenci otevírají nové možnosti pro vědecké objevy. Laureáti zároveň varují před riziky spojenými s AI a zdůrazňují nutnost globální odpovědnosti a regulace této technologie.
Chcete dostávat do mailu týdenní přehled článků z Computerworldu? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU