„Manažeři se obávají hlavně záznamu v rejstříku trestů, který může ohrozit výkon jejich funkce a celou jejich kariéru. V Česku totiž zatím nelze postihovat firmu jako takovou, ale pouze jednotlivce," tvrdí Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.
České soudy navíc postihují nejen osoby, které pirátský software instalují, ale i manažery, kteří šíření nelegálního softwaru umožní či tolerují. Soud může uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše osmi let.
Průzkum BSA vyplývá z analýzy výsledků legalizačního programu, který letos v květnu navazoval na obeslání 12 tisíc firem, které byly podezřelé z užívání nelegálního softwaru.
Finančních postihů se prý nejvíce obávají malé a střední firmy disponující 5 až 99 počítači. Společnosti s více než 100 počítači se bojí spíše poškození dobrého jména manažerů a firmy jako takové. „Větší firmy také nejčastěji vyjádřily obavy z bývalých zaměstnanců, které musely z různých důvodů propustit. Ti totiž bývají nejčastěji zdrojem udání, jejichž prostřednictvím upozorňují na užívání pirátského softwaru," dodává Jan Hlaváč.
V Česku je v počítačích instalováno 36 procent softwaru nelegálně, přičemž míra pirátství klesla již třetím rokem o procentní bod. Míra softwarového pirátství v Česku výrazně klesá hlavně ve firemním sektoru. Naopak v domácnostech pirátského softwaru přibývá.
Nejvíce nelegálního softwaru se vyskytuje ve firmách s méně než sto zaměstnanci v oblasti výroby, služeb či administrativy. Vyplývá to z desetileté evidence případů protipirátské organizace BSA. Další kategorií firem s vysokým výskytem nelegálního softwaru jsou specializované společnosti z kreativních oborů – například architekti, reklamní agentury, designéři, inženýrské společnosti.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU