Podle statistik organizace 3DHubs je nejběžnější náplní do 3D tiskáren termoplastický materiál ABS (akrylonitrilbutadienstyren). ABS je pro 3D tisk dostatečně tuhý a zároveň odolá nízkým i vysokým teplotám i vlivu chemikálií.
Druhým nejoblíbenějším materiálem je PLA (polylactid acid). Ten je oblíbený především pro domácí 3D tisk. Jeho zpracování je totiž rychlejší a snadnější než u ABS, na druhou stranu není tak odolný proti teplotním změnám. 3D výrobky z PLA jsou ekologicky šetrné, protože materiál je vyroben z biologicky odbouratelných zdrojů.
„Nevýhodou výrobků z PLA je jejich menší pružnost, nicméně ta není u většiny uživatelů 3D tisku hlavní prioritou,“ upřesňuje Jan Škopík z firmy Aroja. Nejoblíbenější barvou pro 3D tisk je prý přírodní nebo bílá, velmi oblíbené barvy 3D modelů jsou také červená, modrá a zelená.
Neobvyklým materiálem pro 3D tisk je keramika a glazování. Tuto speciální techniku používá třeba firma Figulo k výrobě kuchyňského nádobí a uměleckých předmětů.
Tiskárna na model vrství keramickou směs z oxidu hlinitého a oxidu křemičitého, hotový předmět je po vyjmutí z tiskárny glazován a následně vypálen v peci, stejně jako klasické keramické výrobky. Zakázková výroba dle údajů firmy roste, a to i přes vyšší cenu 3D tisku. Ta se pohybuje kolem 35 dolarů za objekt velikosti kávového hrníčku.
Alternativním materiálem pro 3D tisk jsou náplně kombinované s dřevěnými vlákny. Ty obsahují zhruba ze třetiny dřevěná vlákna (přímo ze dřeva nebo odpadního dřevěného prachu z pily) a ze dvou třetin materiál PLA. 3D tisk ze dřeva lze přitom realizovat z hrubší i jemnější varianty dřevní náplně.
Podle distributorů těchto speciálních materiálů výrobky po vytisknutí opravdu voní dřevem a dokonce u nich lze změnami tavících teplot imitovat i letokruhy, tedy tmavší a světlejší místa typická pro stromy. Vedle klasické přírodní varianty se na trhu nedávno objevily i obarvené dřevěné náplně.
K tisku 3D objektů z kovových materiálů se upírá zrak řady konstruktérů i výrobních provozů. V tuto chvíli je tisk z kovu ve fázi výroby prvních testovacích objektů. Před pár měsíci oznámila jedna texaská firma první 3D tisk kovové zbraně.
Zbraň byla vytisknuta z prášku, který obsahoval kombinaci více kovů. I když výrobek prošel funkčním testem, použitá metoda laserového spékání prozatím vzhledem k technologické a finanční náročnosti není použitelná pro sériovou výrobu.
Podle Škopíka ale má právě tavení kovového prášku potenciál pro komerční využití 3D tisku ve výrobních provozech, vývoj materiálů však musí ještě trochu postoupit.
„V Německu a Rakousku vědci experimentují s 3D tiskem kovových mikrosoučástek. Výsledky jejich práce v oblasti přesnosti a pevnosti tisku z kovu jsou slibné,“ dodává Škopík. Pokroky nedávno ohlásila také britská univerzita v Sheffieldu, která začala tisknout z cenově dostupného titanového prášku.
Mezi nejžhavější novinky z oblasti 3D tisku patří jednoznačně tisk baterií a elektrotechnických součástek. V této oblasti již ohlásili první úspěchy vědci z Harvardu, když se jim podařilo vyvinout speciální materiál vhodný pro 3D tiskárny.
Je prý podobný tomu, který nalezneme v klasických lithiových bateriích. Náplň pro tisk je vytvořena z nanočástic, jejichž konzistence je naředěná tak, aby mohla hladce projít tryskou 3D tiskárny a následně ztuhla. V tuto chvíli vědci experimentují s 3D tiskem mikrobaterií, do budoucna se plánuje i využití stříbra.
Britská firma Tamicare z Manchesteru naopak vyvíjí materiál pro tisk látek a tkanin. Firma již oznámila, že se jí podařilo vytisknout dámské spodní prádlo a to z gumovo-latexových polymerů obohacených o bavlněná vlákna. V testování jsou i materiály obohacené o viskózu.
O úspěšném vývoji projektu svědčí fakt, že s autorem technologie vyjednává o spolupráci i věhlasný výrobce dámského prádla Victoria´s Secret.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU