Podařilo se jim to díky složité spleti obrazců, vytvořených v křemíku pomocí extrémně krátkých vysokoenergetických laserových pulzů. Struktury, které takto vytvořili, byly dlouhé téměř 2,5 cm a jejich hloubka činila 100 mikrometrů. Jejich povrch pak obsahoval laserem vytvořené uspořádané výčnělky, které natolik zvýšily hydrofilnost křemíku, že překonala soudržnost molekul vody. Molekuly vody stoupají jedna před druhou, aby se dostaly blíže ke křemíkovému povrchu a rychlost jejich stoupání při experimentu dosáhla 3,5 cm za sekundu. Laserem vytvořené struktury byly přitom tak přesné a tenké, že povrch křemíku se zdál při dotyku hladký a neporušený.
Tento objev, i když je zatím v zárodečné fázi, může být v budoucnu využit pro nový způsob chlazení počítačových systémů pomocí nuceného oběhu tekutin bez jakékoliv energetické náročnosti. Chlazení čipů je přitom dnes klíčovým problémem pro zvyšování jejich výkonnosti a současné technologie založené na proudění vzduchu se ukazují jako ne zcela efektivní.
Zdroj: IT News.sk