Studii Privacy Index, která vyhodnocuje názory 15 000 globálních spotřebitelů na ochranu soukromí on-line, uveřejnilo EMC. Lidé podle EMC chtějí výhody, které technologie poskytují, ale bez ztráty soukromí. Z toho vyplývají tři paradoxy, z nichž všechny mají významné důsledky pro spotřebitele, firmy a poskytovatele technologií.
Prvním je paradox „Chceme všechno“: Spotřebitelé říkají, že chtějí veškeré pohodlí a výhody digitálních technologií, ale přitom pro jejich získání nejsou ochotní obětovat své soukromí.
Druhý lze označit jako „Nic neděláme”: I když se riziko narušení soukromí přímo týká celé řady spotřebitelů, většina z nich uvádí, že nepodnikají prakticky nic na ochranu svého soukromí – namísto toho přesouvají zodpovědnost na ty, kdo nakládají s jejich údaji, například organizace státní správy nebo firmy.
A konečně třetím je paradox „Sdílíme v sociálních sítích“: Uživatelé webů sociálních sítí tvrdí, že si cení svého soukromí, ale přitom uvádějí, že klidně sdílejí velké množství osobních dat – přestože nevěří, že tyto weby jejich data ochrání.
Lidé se také chovají odlišně v závislosti na typu své aktivity, kterou lze kategorizovat s použitím několika on-line identit (neboli různých „já“), z nichž každá vykazuje rozdílný přístup k ochraně soukromí.
Závěry podle studie:
Paradox „Chceme všechno“
- 91 % respondentů oceňuje výhodu „snazšího přístupu k informacím a znalostem“, kterou digitální technologie poskytují.
- Přesto jen 27 % z nich uvádí, že by byli ochotní jakkoli obětovat soukromí, aby mohli získat větší pohodlí a výhody zprostředkované internetem.
- 85 % respondentů oceňuje „používání technologií na ochranu před teroristy a/nebo trestnou činností“, ale jen 54 % uvádí, že je připraveno vzdát se částečně svého soukromí výměnou za tuto ochranu.
- Respondenti starší 55 let ze všech různých zemí uvádějí, že jsou méně ochotní vzdát se soukromí výměnou za větší pohodlí, a požadují větší kontrolu nad svými osobními údaji.
Paradox „Nic neděláme”
- Více než polovina všech respondentů uvedla, že někdy došlo k narušení zabezpečení jejich dat (ovládnutí e-mailového účtu hackerem, ztráta nebo krádež mobilního zařízení, napadení účtu sociální sítě hackerem a další). Celá řada z nich nepřijímá žádná opatření na svou ochranu:
- 62 % nemění pravidelně své heslo.
- 4 z 10 si nepřizpůsobí nastavení ochrany osobních údajů v sociálních sítích.
- 39 % nepoužívá ochranu heslem na mobilních zařízeních.
- Jako největší hrozbu do budoucna v oblasti ochrany soukromí uvedli respondenti firmy, které používají osobní údaje, prodávají je nebo je směňují za účelem finančního zisku (51 %). Druhou je podle nich nedostatečná pozornost ze strany státních úřadů (31 %). „Nedostatečný osobní dohled a pozornost ze strany obyčejných lidí, jako jsem já,” se umístily velmi nízko (11 %).
- U vzorku osob starších 55 let studie zjistila mnohem menší pravděpodobnost, že zabezpečí svá mobilní zařízení pomocí hesla nebo že změní svá nastavení ochrany osobních údajů v sociálních sítích.
Paradox „Sdílíme v sociálních sítích“
- Používání webů sociálních sítí stále závratně roste i přes následující skutečnosti:
- Respondenti očekávají, že během následujících pěti let bude nesmírně obtížné zajistit ochranu jejich soukromí v sociálních sítích.
- Spotřebitelé se domnívají, že weby sociálních sítí mají příliš nízké schopnosti a etiku, aby mohly ochránit jejich osobní údaje.
- Pouhých 51 % uvádí, že má důvěru ve schopnosti těchto poskytovatelů ochránit osobní údaje, a pouhých 39 % uvádí, že důvěřuje etice těchto organizací.
- Naprostá většina spotřebitelů (84 %) uvádí, že se jim nelíbí, když kdokoli získá jakékoli znalosti o nich nebo jejich zvycích, pokud se sami nerozhodnou tyto informace sdílet.
- Vzorku respondentů starších 65 let dělá ochrana jejich soukromí podstatně větší starost a podle svého vyjádření jsou nejméně ochotní umožnit ostatním lidem poznat jejich zvyky online.