Díky nové mřížce lze spektrometry podstatně zmenšit, a to až na přibližně 1/64 stávající velikosti při zachování stejného výkonu jako mají vysoce disperzní infračervené spektrometry používané u velkých teleskopů.
Na základě toho pak bude možné vypouštět družice vybavené vysoce výkonným spektrometry a vyrábět spektrometry pro velké astronomické teleskopy příští generace, které budou mít menší rozměry nebo vyšší výkon než v současnosti používané astronomické teleskopy.
Nová technologie umožňuje vyšší účinnost infračervených spektrografických pozorování za účelem zjištění organické hmoty či molekul souvisejících s životem, což přispěje k bádání v oblasti historie vesmíru a vzniku života.
Výhody výroby imerzních difrakčních mřížek byly známy již dávno, protože přenosový materiál používaný v astronomii pro infračervené frekvence (od 1 do 30 μm) je polovodičový, avšak extrémně křehký.
Z toho důvodu se vytvoření povrchu s téměř dokonalou pravidelností a prohlubněmi o velikosti pouhých několik nm ukázalo jako velice obtížné.
Canon přistoupil k řešení problému aplikací vlastní technologie ultrapřesného zpracování, kterou vyvinul při výrobě přesných dílů, na monokrystalické germanium.
Tak se podařilo úspěšně vyvinout praktickou imerzní germaniovou mřížku s prohlubněmi o velikosti 100 μm v pravidelných rozestupech pouhých několik nm.
Kromě germaniové imerzní mřížky vyvinul Canon i imerzní mřížku na bázi kadmia-zinek-telluridu, která dokáže pokrýt širší spektrum a delší vlnové délky infračerveného světla.
Prostřednictvím přidání imerzních difrakčních mřížek z různých materiálů do svého produktového portfolia chce Canon usnadnit analýzy látek s různými difrakčními indexy a různými vlnovými délkami, což otevře cestu pro nová využití infračervené spektroskopie nejenom v astronomii, ale také v dalších vědních disciplínách a medicíně.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU