Reagovat na kybernetické incidenty dělá firmám problémy

Třem čtvrtinám dotazovaných firem chybí plán, jak v případě incidentu reagovat a 69 % z nich uvádí, že na kybernetickou odolnost nemá vyčleněno dostatek peněz.

Reagovat na kybernetické incidenty dělá firmám problémy


Institut Ponemon ve spolupráci s IBM zveřejnila výsledky globální studie, která se zabývá tím, co všechno musí společnosti řešit, pokud chtějí být kyberneticky odolné.

Celkem 77 % respondentů připustilo, že nemá oficiální plán (CSIRP) v případě kyberbezpečnostního incidentu, který by byl v celé firmě důsledně dodržován. Téměř polovina z 2 800 respondentů uvedla, že jejich plán reakce na incidenty vzniká ad hoc, není oficiální nebo vůbec neexistuje.

Navzdory chybějícím oficiálním plánům ale 72 % firem tvrdí, že se v současnosti cítí kyberneticky odolnější než v loňském roce. Organizace, které se považují za vysoce odolné (61 %), zakládají své přesvědčení na schopnosti najmout kvalifikované zaměstnance.

Ale kybernetická odolnost organizací stojí nejenom na lidech, ale také na technologii. Respondenti si to uvědomují a 60 % z nich považuje nedostatečné investice do umělé inteligence a strojového učení za největší překážku v dosažení kybernetické odolnosti.  

Sebedůvěra firem tedy nemusí mít pevné základy, protože 57 % respondentů ve studii prohlásilo, že se incidenty dnes řeší déle a 65 % uvedlo, že se závažnost útoků zvyšuje. To jsou přitom klíčové faktory, které mají na celkovou kybernetickou odolnost zásadní dopad.

Tyto problémy ještě znásobuje fakt, že pouze 31 % dotázaných má na kybernetickou odolnost přidělený dostatečný rozpočet a 77 % respondentů má problém najít a udržet si odborníky na IT bezpečnost.

„Pokud se firmy dnes cítí více kyberneticky odolné, tak je to hlavně z důvodu toho, že mají kvalifikované zaměstnance,“ říká viceprezident pro produktový management a spoluzakladatel IBM Resilient Ted Julian.

„Mít ty správné lidi je samozřejmě zásadní, ale stejně tak důležité je dát jim k dispozici ty nejmodernější pracovní nástroje. Jediné, co bezpečnostním týmům umožní vypořádat se s případnou hrozbou a zvýšit celkovou kybernetickou bezpečnost, je reakční plán, který sladí lidskou a strojovou inteligenci.“

Neexistence důsledně používaného CSIRP se ve výsledcích objevuje každý rok, navzdory zjištěním studie IBM z roku 2017, kolik porušení zabezpečení dat stojí. Pokud firmy zvládly porušení zabezpečení dat vyřešit do třiceti dnů, stálo je to průměrně skoro o jeden milion dolarů méně. Proto je CSIRP tak důležitý a cenný.

 

Další závěry studie:

  • Personální zajištění aktivit spojených s kybernetickou odolností není dostatečné.
  • Druhou největší překážkou kybernetické odolnosti se ukázal být nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců v oblasti kybernetické bezpečnosti.
  • 29 % respondentů uvedlo, že k dosažení kybernetické odolnosti mají ty správné zaměstnance.
  • 50 % říká, že jejich současný manažer informační bezpečnosti nebo osoba zodpovědná za bezpečnost jsou ve své funkci tři roky nebo méně.
  • 23 % firem podle studie v současnosti nemá manažera informační bezpečnosti ani osobu zodpovědnou za bezpečnost.

 

Úvodní foto: © Andrea Danti - Fotolia.com










Komentáře