Robotická chirurgie se logicky stala tématem dne v chirurgických oborech medicíny, široce diskutují o ní odborníci i potenciální či skuteční pacienti. „Rozhodli jsme se proto rozvoj moderních metod a diskusi o nich podporovat a pomoci v předávání odborných informací mezi světovou a českou odbornou veřejností. Chceme přinést českým pacientům stejné možnosti volby, jakou mají pacienti v populačně i kulturně obdobných zemích - například v Belgii, Nizozemsku, Švýcarsku či v zemích s nejrozvinutější medicínskou péčí, k nimž patří Německo, Francie či USA“, říká ing. Kaloš z české společnosti Hostimed, která je partnerem výrobce robotického systému da Vinci.
Je to přínos našemu zdravotnictví zvláště v době, kdy dynamicky roste počet nádorových onemocnění. Nová metoda se totiž dnes nejčastěji používá pro miniinvazivní výkony v měkkých tkáních břicha a hrudníku - při operaci rakoviny prostaty, ale i střev či dělohy.
Chirurgické výkony, prováděné minimálně invazivním způsobem – tedy bez velkých jizev na těle pacienta - mohou být maximálně efektivní a navíc velmi šetrné k pacientovi. Maximální efekt znamená například úplné a trvalé odstranění nádoru či funkčně dokonalá rekonstrukce srdeční chlopně či aorty .
Minimálně invazivní operace především pomáhají pacientovi, současně jsou i maximálně ekonomicky efektivní. Pacient má minimální krevní ztráty, minimální potřebu léků (například tišících bolest či likvidujících zbytky nádoru). Jeho hospitalizace a následná rekonvalescence je maximálně zkrácena, pacient v krátké době po operaci přechází do normálního osobního i pracovního života.
V současné době i v České republice používaný robotický chirurgický systém da Vinci vykazuje obdobnou efektivitu, jako je tomu v jiných zemích, kde je nasazen. Efekt je zaznamenán nejen u pacientů (dříve a lépe se uzdraví), ale také u nemocnic (pooperační péče je kratší a ekonomičtější) a u lékařů (operace je kratší, standardizovaná, méně riskantní a namáhavá).
Odborná Společnost robotické chirurgie (SRCH) zahájila v tomto smyslu v letošním roce (2009) širokou informační a osvětovou kampaň s konkrétním zaměřením na chirurgy, lékaře a pacienty.
Cílem je, aby chirurg, který provádí robotické operace, dosáhl stejné úrovně ovládání robotických operačních systémů jako jeho zahraniční kolegové. Aby byl vyškolen na předních světových centrech robotické chirurgie k dokonalému ovládání techniky. Současně však – a k tomu tyto aktivity také směřují – aby považoval robotický systém za prostředek ke zlepšení výsledků své práce a tím i zvýšení benefitu pro sebe a své pacienty.
Více informovaný lékař, který provádí diagnostiku a následně rozhoduje o způsobu léčbu, dokáže lépe posoudit benefity a eventuální rizika roboticky asistovaného výkonu u konkrétního pacienta. Předloží robotickou operaci jako jednu z předních alternativ léčení k výběru, zná jednotlivá pracoviště, provádějící robotické výkony a informuje o nich pacienta
Více zasvěcený pacient zná pozitivní efekty minimálně invazivní robotické chirurgie a je schopen o nich diskutovat s lékařem. Je informován o možnosti využití robota pro sdělenou diagnozu, zná benefity i možná rizika, chápe moderní medicínské technologie jako možný přínos pro své zdraví. Zná úroveň možných zdravotnických zařízení, umí se kvalifikovaně rozhodnout, kde se nechá operovat a následně léčit.
První operační robot byl v celosvětové lékařské praxi v civilním sektoru nasazen od roku 2000. Tato unikátní technika, která má počátky v oblasti kosmických technologií a byla původně vyvinuta pro armádní účely (operace na dálku například pro využití v ponorkách a na letadlových lodích), nemá tedy dlouhou historii. Pro prestiž lékařské praxe v ČR svědčí skutečnost, že už v roce 2005 zakoupila robotický operační systém Nemocnice Na Homolce.
Přístroj, příznačně nazvaný da Vinci, vyrábí jediná firma na světě - americká společnost Intuitive Surgical - a jeden přijde zhruba na 70 milionů korun. Více než 1200 jeho instalací ve světě dnes znamená desítky tisíc úspěšně uskutečněných operací.
Jedná se o víceramenný systém (2 či 3 ramena ovládají nástroje + 1 rameno pohybuje kamerou), který simuluje pohyby lidských rukou v těle pacienta. Lékař sedí u ovládací konzoly (ta může být umístěna i mimo operační sál), vidí pomocí stereoskopického zobrazovacího kanálu třírozměrně operační pole, ovládá pomocí joysticků nástroje v „rukách“ robota, které přes miniaturní vpichy v kůži pacienta precizně provádějí vlastní výkon v těle pacienta.