Ruská Wikipedie v úterý stávkovala proti cenzuře internetu

11. 7. 2012

Sdílet

Kromě Wikipedie zčernaly i stránky sociální sítě VKontaktě a ruské verze globálního serveru LiveJurnal. „Protestujeme kvůli navrženým dodatkům, které jsou příliš vágní a které ve svém současném znění mohou poškodit rozvoj internetu v Rusku,“ řekl Vladimír Medejko, ředitel ruské nadace Wikimedia.

Pokud bude nový zákon „o informacích, informačních technologiích a ochraně informací“ přijat s navrženými dodatky, může dojít k vytvoření ruské varianty „velkého čínského firewallu“ nebo „elektronické opony“, varoval Medejko. Podle něj totiž může hrozit i zablokování přístupu k Wikipedii v Rusku.

ru.wikipedia.org

Návštěvníci webu měli v úterý přístup k jediné stránce, která varuje před chystaným zákonem, resp. jeho dodatky. Po půlnoci protest skončil a stránky byly opět dostupné normálně.

V návrhu zákona, o kterém má hlasovat ruská Duma, je uvedena možnost blokování serverů s nezákonným obsahem jak na úrovni protokolu IP, tak na úrovni DNS, tedy v podstatě to, co dělají síťové servery s některými weby v Číně. Internetové společnosti podle Medejka navrhovaly blokování na úrovni konkrétních URL, zákonodárci ale tento návrh ignorovali.

Tento způsob blokování zasáhne i ty, kteří se ničím neprovinili. „Pokud se například v diskusním fóru objeví jeden příspěvek porušující zákony, bude zablokován celý web,“ uvedl příklad Medejko. V Rusku už k podobné blokádě došlo. Když ruský soud rozhodl, že jedno video na YouTube porušuje ruské zákony, došlo k zablokování celé domény youtube.com. To byl ale podle Medejka ojedinělý případ, o kterém rozhodoval soud. Pokud bude zákon přijat, bude moci o závadnosti obsahu rozhodovat více subjektů, což samozřejmě zvýší riziko plošného blokování serverů.

Wikipedia vyzývala návštěvníky, aby odeslali zprávu předsedovy Státní dumy Sergeji Naryškinovi. Předpřipravený text zprávy vyzývá k široké veřejné diskusi o zákonu s účastí odborníků na občanskou společnost a e-demokracii a také zástupců společností IT a poskytovatelů internetových služeb.

Protest byl svolán narychlo, protože Duma ve středu projednává návrh zákona již podruhé. Zákon vstoupí v platnost po třetím projednávání v dolní komoře parlamentu.

Našli jste v článku chybu?