Míra pirátství se v Evropské unii drží již čtvrtým rokem na 35 procentech. Nejvyšší míru pirátství v rámci EU mají Bulharsko (65 %), Rumunsko (64 %) a Řecko (59 %). Naopak nejnižší mírou pirátství se může pochlubit Lucembursko (20 %), Rakousko (24 %) a dále Belgie, Finsko, Švédsko a Švýcarsko, které mají 25procentní míru pirátství.
Česko tak patří mezi 12 zemí s nejnižší mírou softwarového pirátství. „ ČR je jedinou zemí ve střední Evropě, která je tak úspěšná," říká mluvčí BSA Jan Hlaváč. Za posledních šestnáct let se v Česku podařilo snížit míru pirátství o 30 procentních bodů. Při srovnání s dalšími šestadvaceti členskými státy EU se Česko drží již třetím rokem na jedenácté příčce. Slovensku patří místo patnácté. „V závěsu za Českem jsou stejně jako v minulých letech mnohé západoevropské a jihoevropské státy, například Itálie (49 %), Španělsko (43 %) či Francie (39 %)," dodává Hlaváč.
Při vypracování studie byla použita metodologie, která bere v potaz 128 různých datových vstupů ze 116 zemí. Letošní studie je obohacena ještě o jeden nový rozměr: průzkum veřejného mínění mezi uživateli počítačů. Tématem průzkumu byl rovněž postoj společnosti k ochraně duševního vlastnictví a k softwarovému pirátství. Průzkum provedla agentura Ipsos Public Affairs.
Podle něj v Česku existuje výrazná podpora ochrany duševního vlastnictví: sedm z deseti respondentů (72 %) vyjádřilo ochotu platit tvůrcům za jejich dílo a podporovat tak další technologický rozvoj. To, že ochrana duševního vlastnictví rozvíjí kreativitu, si myslí 75 procent Čechů a dalších 62 procent se domnívá, že z ochrany práv autorů těží i tuzemská ekonomika. „Je vidět, že postoje veřejnosti se mění, v minulosti ochrana duševního vlastnictví takovou podporu neměla," konstatuje Jan Hlaváč a dodává: „Stále úspěšnější vymáhání práva policií a vzdělávání veřejnosti přináší výsledky, ale je třeba v dosavadním tempu vytrvat. Snižování míry pirátství navíc prospívá tuzemské ekonomice.“
Češi si jsou podle průzkumu většinou vědomi, jakým způsobem by si měli pořizovat software, aby se vyhnuli pirátství. Nicméně řadu velmi rizikových distribučních kanálů považují za legitimní. Zatímco nákup softwaru na tržnici považuje za bezpečný pouze 19 % respondentů, stahování softwaru z P2P výměnných sítí považuje za legitimní 45 % dotázaných a nákup na on-line aukcích dokonce 69 %. „Výměnné sítě a aukce přetékají pirátským softwarem, který je navíc často zavirovaný či obsahuje škodlivé kódy, které ohrozí soukromí uživatelů. Výsledky výzkumu jen potvrzují, že je třeba se dále věnovat vzdělávání uživatelů," upozorňuje Jan Hlaváč.
Nejčastějším způsobem šíření pirátského softwaru je zakoupení pouze jedné softwarové licence, přičemž program je pak instalován na více počítačích. „Tento způsob pirátství je dlouhodobě nejčastější ve firmách, ale začíná se rozšiřovat i do domácností. Stahování pirátského softwaru z výměnných sítí je doménou domácích uživatelů," vysvětluje Hlaváč.