Zatím nejrozsáhlejší komplexní studie o stavu a roli informačních a komunikačních technologií v ČR mapuje situaci v odvětví ve vztahu k ekonomice, veřejné správě, vědě i školství. Studie vypracovaná týmem odborníků VŠE vedeným profesorem Voříškem společně s Českou společností pro systémovou integraci a ICT Unií přináší řadu statistických údajů a jasně pojmenovává aktuální problémy. Na základě detailních analýz představuje i několik desítek opatření na rozvoj tohoto klíčového odvětví ve chvíli, kdy v České republice stále chybí dlouhodobá nadrezortní strategie konkurenceschopnosti.
V digitální vzdělanosti obyvatelstva Česká republika výrazně zaostává za většinou evropských zemí. Ze všech občanů EU starších 16 let nemá žádné počítačové dovednosti 36 % obyvatel. Čechů, kteří neumí vůbec zacházet s počítačem, je však takřka polovina, konkrétně 45,5 %. Nedostatečná digitální vzdělanost přitom přímo ovlivňuje schopnost využívat potenciál ICT pro rozvoj konkurenceschopnosti státu.
Česká republika ztrácí také v informatizaci společnosti. V oblasti rozvoje technologické infrastruktury, obecných datových služeb, služeb e‐governmentu, e‐commerce a e‐businessu jsou na čele hypotetického evropského pelotonu Norsko a Dánsko. Česko v tomto srovnání spadá až do šesté skupiny zemí EU (z celkových osmi) spolu se Slovenskem, Slovinskem a Španělskem.
ICT sektor zajišťuje v Česku práci pro 2,8 % zaměstnaných obyvatel. Na pracovním trhu dlouhodobě převyšuje poptávka po ICT odbornících nabídku, což se promítá i do vysoké průměrné mzdy těchto pracovníků. V roce 2009 se pohybovala těsně pod hranicí 44 000 Kč. Rozdíl průměrné mzdy IT odborníků zaměstnaných v podnikatelské a nepodnikatelské sféře činil v témže roce více jak 17 tisíc korun. Plat IT odborníka zaměstnaného v nepodnikatelské sféře tak byl o 39 % nižší.
V důsledku tohoto vývoje a dopadu plánovaných škrtů ve státním rozpočtu tak bude ve veřejné správě v nejbližších letech přetrvávat nedostatek IT odborníků. Situace bude vzhledem k významu ICT pro transformaci a modernizaci služeb státní správy vyžadovat přijetí zcela nových řešení. Takovým je například centralizace a standardizace provozu ICT služeb pro jednotlivé orgány státní či veřejné správy.
Vybrané návrhy opatření:
• Na úrovni vlády vytvořit strategii konkurenceschopnosti ČR a tu realizovat ve spolupráci s podnikatelským sektorem, vysokými školami a výzkumnými pracovišti. Koordinací tvorby a realizací strategie konkurenceschopnosti by měl být pověřen přímo člen vlády.
• Připravit transparentní dlouhodobě platné investiční pobídky pro investory do služeb s vysokou přidanou hodnotou (např. dotace na nově vytvořená pracovní místa) s cílem směrovat Českou republiku k tzv. „Service Society“.
• Snížit náklady na služby veřejné správy a poskytování služeb zkvalitnit. Zpracovat katalog služeb veřejné správy občanům a právním subjektům s cílem efektivního řízení každé služby včetně jejích nároků na finanční, materiální a lidské zdroje. Katalog umožní standardizaci a zkvalitnění služeb, umožní předvídat, co nastane a kolik se ušetří, pokud se daná služba zruší.
• Do středisek sdílených ICT služeb veřejné správy centralizovat hardware, software a lidské zdroje. Současně zvýšit využití nových přístupů k využití IT, jako jsou např. cloud computing a s tím související přístup „software jako služba“ (SaaS) v organizacích veřejné správy.
Finální verze studie „Digitální cesta k prosperitě“ se stala jedním z pracovních dokumentů Národní ekonomické rady vlády (NERV) v oblasti budování strategie konkurenceschopnosti ČR.
Dále na jejím základě vzniká společná platforma ICT organizací, která si klade za cíl detailněji rozpracovat jednotlivá navrhovaná opatření. Řešitelé také průběžně seznamují s jejími závěry i další orgány státní správy, kterým může sloužit jako cenný zdroj statisticky podložených informací ke stavu ICT v České republice a o možnostech, které ICT pro Českou republiku přináší.
Kompletní text studie „Digitální cesta k prosperitě je k dispozici na: http://www.cssi.cz/.