Operační systémy obecně zamezují využití některých interpunkčních znamének v názvech souborů. V případě operačního systému Windows se s tímto jevem můžete běžně setkat například při práci s textovým procesorem Word, který při prvním uložení souboru automaticky nabídne název podle první věty textu. Pokud však první věta obsahuje některý z inkriminovaných interpunkčních symbolů, vyplní Word jméno souboru pouze sekvencí znaků do prvního výskytu nepovoleného symbolu.
Pokud byste tedy na prvním řádku uvedli text První kapitola: Kterak to všechno začalo, jako název souboru vám Word nabídne pouze První kapitola.docx. Ačkoliv si můžete zbytek doplnit, operační systém vám uložení souboru s nepovoleným jménem stejně zakáže.
Operační systém Windows konkrétně zakazuje 9 symbolů:
- \
- /
- :
- *
- ?
- “
- <
- >
- |
Proč tomu tak je? Znaky lomítka a zpětného lomítka (/ a \) se používají jako oddělovače adresářů v cestě k uloženému soboru. Pokud máte soubor například uložený ve složce word umístěné ve složce dokumenty umístěné na disku D, pak se cesta k souboru první kapitola.docx zobrazí jako D:\dokumenty\word\první kapitola.docx. V cestě je zřetelný také znak :, který slouží pro oddělní názvu oddílu disku.
Znaky * a ? se používají při vyhledávání souborů jako zástupné znaky. Znak ? zastupuje jeden libovolný znak a * zastupuje libovolně dlouhou sekvenci libovolných znaků.
Znak “ se používá pro ohraničení názvu souboru (případně cesty k souboru) v případě, že název (cesta) obsahuje jednu nebo více mezer.
Znaky < a > se používají k přesměrování vstupů a výstupů programů (program může přijímat nebo naopak produkovat nějaká data). S využitím těchto znaků se však lze potkat především při práci s příkazovou řádkou.
Znak | se nakonec používá pro spojování programů (příkazů), kdy se výstup jednoho dostane na vstup druhého (opět je využití spjato s příkazovou řádkou).
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU