V Asii již nastal kritický nedostatek IPv4 adres

Velikost takového bloku je přibližně 16,8 milionu adres. Díky této události se aktivuje článek 9.10 alokačních pravidel APNIC. Ten říká, že od této chvíle je možné žádat pouze o alokace minimální velikosti, což je v současné době /22 nebo-li 1024 adres, a zároveň, že každý člen může žádat z tohoto bloku pouze jednou.

Toto opatření bude mít celkem dramatický dopad. Jen pro ilustraci, v letošním březnu bylo provedeno 268 alokací a pouze 31 z nich mělo onu minimální velikost 1024. Průměrná velikost alokace byla 153 tisíc adres! Jinými slovy: dosavadní alokační pravidla přestala platit, APNIC začal odmítat legitimní žádosti o alokace, adresy prakticky došly.

Dalším zajímavým aspektem je, že těchto malých alokací lze provést až 16384 (2563/1024). To je ale násobně více, než je v současnosti členů APNICu, což znamená, že pro nové menší projekty naopak adresy budou ještě poměrně dlouho.

Zároveň to tak trochu naznačuje cenu IPv4 adres. Pro získání 1024 adres musíte nejprve založit společnost. Poté zažádat o členství v APNIC, což stojí jednorázově 4175 AUD, a pak platit ročně 3068 AUD. Pokud tedy odhlédneme od nákladů na založení společnosti, nákladů na vyplnění žádosti a podobně, první rok dáte za každou IP adresu minimálně 7AUD (dnešní kurz 1 AUD = 17,661 Kč), a to jste pořád omezeni velikostí bloku. V tomto ohledu je nedávný avizovaný nákup adres Microsoftem poměrně logickým krokem.

Asie je tak prvním regionem, který se začíná prakticky potýkat s nedostatkem IP adres. Protože i když počítadlo spotřeby bude ukazovat, že v daném regionu ještě nějaké adresy zbývají, prakticky už není možné nastartovat projekty, které by vyžadovaly více adres. Bude nesmírně zajímavé sledovat, jak se tamní lidé s touto situací vypořádají, především proto, že nás Evropany čeká stejný osud ke konci tohoto roku. Politika RIPE se chová k poslednímu bloku téměř identicky, jen s tím malým rozdílem, že žadatel již musí vlastnit IPv6.