Ten pracuje na zcela odlišných principech, než je tomu u dnešních čipů. Kapacitu jeho tvůrci přesně nespecifikovali, ale uvedli, že na palec čtvereční (6,45 cm2) plochy čipu lze vtěsnat informace odpovídající jedné miliardě stránek textu. Z toho je možné odvodit kapacitu čipu na úrovni zhruba 2 TB na palec čtvereční.
Pokroku bylo dosaženo za využití nanočástic, magnetů sestavených z krystalů oxidů kovů bez defektů, které byly ve formě tenkého filmu vytvořené pomocí pulzní laserové depozice na křemíkovém substrátu. Každá nanočástice o průměru 6 nm nese jeden bit informace. Částice jsou precizně poukládané na plochu čipu a uniformně orientované v prostoru tak, aby bylo možné spolehlivě do nich zapisovat a číst jejich stav.
Zatímco výroba takovýchto paměťových čipů by podle teoretických propočtů měla být finančně efektivní, je potřeba ještě vyvinout zapouzdření, které umožní efektivně interagovat a nanočásticemi pomocí něčeho, jako je laserová technologie, aby bylo možné modifikovat a odečítat jejich stav.
Zdroj: IT News.sk