Pro internetovou komunitu patří podle Jiřího Průši ze společnosti CZ.NIC mezi ta nejdůležitější ustanovení patří nově vložená kapitola „Doménová jména“, která částečně reaguje na regulační snahy Evropské komise i celosvětový vývoj v oblasti internetu a snahu některých, především mimoevropských států, o kontrolu nad internetem.
V otázkách správy internetu prý Česko upřednostní samoregulační principy před případnými legislativními opatřeními.
Další z nově přidaných kapitol se podle Průši zaměřuje na podporu DNSSEC, který je autory strategie zasazen zejména do souvislosti s důvěrou uživatelů. V rámci podpory DNSSEC se Ministerstvo průmyslu a obchodu zavazuje předložit vládě ke schválení materiál zaměřený na podporu rozšíření technologie DNSSEC ve veřejné správě a při využívání jejích elektronických služeb.
Podle průzkumu provedeného sdružením CZ.NIC na 250 doménách úřadů včetně měst a obcí využívá DNSSEC 28,8 % institucí veřejné správy méně, tj. přibližně o 10 % bodů méně než činí průměr v doméně .cz. Situace je tak zde zcela opačná, než u IPv6, kde stát, zejména Ministerstvo průmyslu a obchodu, sehrálo při zavádění této technologie pozitivní roli.
K rozšíření DNSSEC ze strany veřejné správy by měl podle zprávy Jiřího Průši přispět i připravovaný „Strategický rámec rozvoje veřejné správy a e-Governmentu 2014+“ z dílny Ministerstva vnitra, který počítá s podepsáním všech domén klíčových služeb eGovernmentu za pomoci DNSSEC do konce roku 2014 a všech elektronických služeb veřejné správy do konce roku 2015.
Ve vztahu k IPv6 je zajímavá kapitola, kdy vláda přiznává, že zatím neimplementovaly všechny orgány státní správy a slibuje aktivní prosazování povinností, které jednotlivým orgánům státní správy z původního usnesení vyplývají.
Ministerstvo průmyslu a obchodu se podle Průši nebálo věci pojmenovat pravými jmény a upozornit na stěžejní zajištění podpory IPv6 v rámci KIVS (Komunikační infrastruktury veřejné správy) včetně CMS (Centrální místo služeb).
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU