Úroveň počítačové gramotnosti v jednotlivých zemích Evropské unie dosud není zcela vyrovnaná, západoevropské země mají proti východoevropským zřejmý náskok. Ten je dán především tím, že se v těchto zemích se systematickým počítačovým vzděláváním začalo o poznání dříve než v zemích východní Evropy.
Naprostá většina české populace v produktivním věku i dětí školního věku má s počítačem nějaké zkušenosti a vysoké procento jej denně využívá. To ovšem neznamená, že dokáží s počítačem pracovat tak, aby jej mohli bez problémů využít v profesní sféře a aby dokázali efektivně využívat možností, které počítač nabízí.
„Naprosto běžnou informací uváděnou v profesních životopisech je znalost práce s počítačem či znalost práce s textovým a tabulkovým editorem," říká Olga Štěpánková, předsedkyně ČSKI, a upřesňuje: „Mnoho uchazečů, kteří tuto informaci uvádějí, však nejen neovládá tabulkové editory, ale mnohdy efektivně ani editor textový. Není výjimkou, že člověk, který si o sobě myslí, že umí pracovat s textovým editorem, ve skutečnosti nedokáže využívat například formátování, vypnout či zapnout automatické opravy, pracovat s pravítkem nebo třeba vložit pevnou mezeru, aby se zbavil osamoceného písmene na konci řádku."