ICT v Česku za rok 2018: Srovnání s Evropskou unií

Při porovnání pozice České republiky s 28 zeměmi Evropské unie vyplynou dvě podstatné informace: zaprvé, rozdíly v počtu k internetu připojených domácností se mezi jednotlivými státy pohybují v rozmezí přibližně 30 % a že ČR je, bohužel, pod unijním průměrem.

ICT v Česku za rok 2018: Srovnání s Evropskou unií


Graf hovoří jasně. Nejhůře je na tom Bulharsko, Řecko a Litva, nejlépe Nizozemí, Lucembursko a samozřejmě severské státy. Nad průměrem EU je ještě Velká Británie, Německo, Rakousko, Irsko a silně digitalizované Estonsko.

Pod průměrem, ale nad námi je Francie, Belgie, Malta a Španělsko. Zbylé státy jsou na tom obdobně nebo hůře, nižší míra domácností s internetem může překvapit kupříkladu u Itálie nebo Portugalska. Celkový průměr je 86,9 %, ČR dosahuje 83,2 %. Bulharsko má 67,3 procenta, Nizozemí 98,2 %.

To je celkový průměr všech domácností, co se týče průměru u domácností s dětmi, je situace výtečná prakticky ve všech zemích: dosahuje velmi vysokých 96,6 %. Nejméně má Bulharsko s i tak slušnými 87,2 %, nejvíce Nizozemí s rovnými 100 %.

Statistiku naopak shazují domácnosti bez dětí, které zahrnují i kategorii občanů nad 65 let, kde je internetové připojení ve výrazně nižších počtech. Celkový průměr činí 83,3 %, nejnižší je opětovně v Bulharsku s 62 %, nejvyšší v Nizozemí s 97,7 %; to je poměrně zajímavé číslo, které mimo jiné ukazuje, že senioři v zemi větrných mlýnů mají v domácnostech běžně zaveden internet.

Tento stav ovšem není reflektován v celé západní Evropě: sousední Belgie už vykazuje jen 82,1 % připojených bezdětných domácností.

Velmi rozdílná jsou data týkající se internetu v domácnostech u různých příjmových skupin (1. je nejnižší, 4. nejvyšší). Celkový průměr 1. skupiny je překvapivě vysokých 70 % – u nás je reprezentováno číslem 55,2 % a v této statistice nás překonává i třeba Slovensko nebo Kypr. Nejhůře je na tom tradičně Bulharsko, s pouhou čtvrtinou domácnosti v nejnižší příjmové skupině připojené k internetu.

A nejlepší data i zde vykazuje Nizozemí: 96,2 % je bezkonkurenční číslo, kterému se blíží ještě maličké Lucembursko (94,1 %) a Dánsko s 91,9 procenty.

Druhá příjmová skupina reflektuje tu první, pouze čísla samotná jsou vyšší. I zde je ovšem číslo 74,8 %, které udává ČSU pro ČR, dosti nízké: vyšší má i Polsko, Lotyšsko nebo Slovinsko; celkový průměr činí 83,7 %, takže posuďte sami.

Nejhůře si vede (jako vždy) Bulharsko s 59,2 %, bídně je na tom ovšem i Řecko s pouhými 60,6 %; zaostává také Maďarsko či Rumunsko. Nejlépe si vede Lucembursko s 99,1 procentem, poté Nizozemí (97,3 %) a Švédsko (96,6 %).

Třetí příjmová skupina už vykazuje všeobecně vysoká čísla k internetu připojených domácností, celkový průměr činí 93,6 %. Překvapivým propadlíkem je zde Maďarsko, které vykazuje pouhých 80,6 % a překonává jej i dosud vždy nejhorší Bulharsko s 90,3 % připojených domácností. Podobně bídná čísla uvádí už jen ekonomicky stále zdevastované Řecko (81,4 %) a Rumunsko s 85,6 %. Česká republika s 94,1 % je zde poprvé nad průměrem EU.

Nejvyšší příjmová skupina dle dat ČSU má domácnost připojenu k internetu v průměru v 98 % případů. ČR zde příjemně přesahuje průměr s velmi vysokými 99,3 procenty. Jedná se jedno z nejvyšších čísel ve statistice, lépe je na tom pouze Finsko, Švédsko, Lucembursko (všichni 100 %), Dánsko a Slovinsko (oba 99,7 %) a Německo s Nizozemím (99,5 %). Jde však o zanedbatelné rozdíly v řádu desetin procenta.

Propadlo především Řecko s 93,5 %, překvapivě nízkých 94,1 % vykazuje i Rakousko, které naopak u 1. a 2. skupiny udává data nad 80 %.

Jak si vede ČR v porovnání se sousedy z regionu?

Nijak výtečně. S Německem se ani srovnávat nelze, vítězí ve všech statistikách; obdobně je na tom Rakousko s výše uvedenou výjimkou 4. příjmové skupiny. Podobná je situace na Slovensku, čísla vykazuje velmi podobné, někde mají lepší procenta naši východní sousedé, někde zase Česká republika. Polsko je nám z datového úhlu pohledu možná ještě bližší.

Polsko i Slovensko mají 81,9, resp. 81,3 % celkem domácností připojených k internetu, což je v porovnání s našimi 83,2 % skutečně blízko.

Co se týče Maďarska, které sice není naším sousedem, avšak je součástí politického a ekonomického uskupení Visegrádská čtyřka, tak to uvádí poněkud rozporuplné statistiky. Přestože celkový počet připojených domácností činí 82,4 % (tedy mezi Polskem a námi), tak všechny jeho příjmové skupiny vykazují podstatně nižší procenta než ČR, ale i než Polsko a Slovensko.

Při celkovém pohledu na statistiky je jasné, že má Česká republika co dohánět, obzvláště u obyvatelstva s nižšími příjmy. Na druhou stranu by situace mohla být horší a pokud se porovnáváme se sousedem severním a východním, jsme na tom obdobně.

Úvodní foto: © rukanoga - Fotolia.com










Komentáře