Recept na úspěch v digitálně transformovaném světě

Pět imperativů strategie ContinuousNEXT představili analytici na konferenci Gartner Symposium/ITxpo. ContinuousNext je evolucí konceptů, které Gartner představil v předchozích letech – digitální byznys, bimodální model, algoritmický byznys a integrovaná digitální platforma.

Recept na úspěch v digitálně transformovaném světě


ContinuousNext je postaven na pěti hlavních imperativech:

  • soukromí,
  • kultuře,
  • rozšířené inteligenci,
  • digitálním produktovém managementu,
  • a novém typu digitálního dvojčete celé organizace.

Strategie má být způsob jak se stát více přizpůsobivými a reagovat na změny, zavádět nové postupy a technologie, rozvíjet nové schopnosti.

„Přechod do digitální éry je jednoznačný a stále zrychluje. Narušuje obchodní a provozní modely v soukromé i veřejné sféře. Nové modely mění způsob, jakým organizace tvoří, doručují a zachycují přidanou hodnotu. Pro CIO je to výzva, jak provozovat a měnit IT,“ řekl výkonný viceprezident společnosti Gartner Mike Harris.

Soukromí je důležité zejména proto, že jeho nezvládnutí v digitálním světě ohrožuje proces digitální transformace i organizaci samotnou. V poslední době navíc roste skepse zákazníků, kteří ve stále větší míře nejsou ochotni vzdát se svého soukromí výměnou za pohodlí a funkce sociálních sítí či chytrých zařízení – a chovají se podle toho (ruší své účty, mění nastavení chytrých telefonů apod.).

Rozšířená inteligence je logickým pokračováním umělé inteligence. Ukazuje, že nástup AI na pracoviště nemusí být pro zaměstnance pohromou.

„Zapojení zaměstnanců společně s pokročilou AI, procesy a robotikou umožňuje, aby jejich práce měla větší dopad,“ uvedl Harris. „Podniky, které dnes nasazují AI, většinou své zaměstnance nepropouští, mění ale definici jejich práce, která se tak často stává smysluplnější a uspokojivější.“

Kultura organizací se musí změnit do dynamičtější formy. Kulturu označuje zároveň bezmála polovina CIO (46 %) jako hlavní překážku změn. Analytici jsou navíc přesvědčeni, že změny v oblasti kultury nemusí být velké a ani obtížné – doporučují k nim použít metodu „kulturního hackování“.

„Hackování je o dělání malých změn, které nemusí být hned vidět. Je také o vyvolávání emočních reakcí a dosahování okamžitých výsledků, které se dotknou velkého počtu lidí naráz.“ Jako příklad uvedla Jessy Sussinová typický časový rozvrh CIO, který z až 70 procent zaplňují schůzky, porady a vyřizování e-mailů. Navrhuje například zrušit status meetingy a nahradit je stručnými psanými updaty.

Digitální produktový management by měl podle analytiků nahradit klasický koncept dlouhodobých řízených projektů.

„Nejde přitom jen o odlišný způsob, jak dělat IT, je to odlišný způsob, jak dělat byznys,“ zdůrazňuje analytik a viceprezident výzkumu Gartner Andy Kyte. „Dnešní nejúspěšnější podniky proměnily digitální technologie na produkty a s tím vytvořily i nové způsoby řízení. Dnes už se nikdo neptá Amazonu, zda jsou online obchod nebo technologická společnost, vítězí na obou frontách. Tesla je technologickou společností v automobilovém odvětví, Apple je technologickou společností působící, mimo jiné, ve sféře zdravotní péče – digitální technologie a produktová inovace se ve stále větším počtu odvětví stávají neoddělitelné.“

Výsledkem je podle Kyta svět, kde se pomocí designu a agilních metod formují uživatelské zážitky. Znamená to, že produkty se neustále vyvíjejí – na IT je tím pádem kladen požadavek na zavedení agilních metod a DevOps s pravidelnou týdenní (a někdy i častější) aktualizací produktů či služeb. Digitální produktový management se proto stává nadřazeným a nadřízeným tradičního IT projektového managementu.

Digitální dvojče je dnes poměrně běžným konceptem využívaným pro správu či modelování chování fyzických věcí či aktiv (celků), jako jsou letecké motory, větrné turbíny a další stroje pomocí senzorů a počítačových modelů. Digitální dvojčata se ale vyvíjejí – podle Daryla Plummera není důvod, proč by organizace nemohly začít vytvářet digitální dvojčata sebe sama, tzv. DTO (Digital Twin of an Organization). S jejich pomocí by bylo možné virtuálně sledovat (a modelovat) jak lidé pracují, jakých systémů a procesů se během své práce „dotýkají“ a jak se práce přesouvá mezi odděleními organizace – je to jako sejmout z pracoviště střechu a nahlížet dovnitř.

„V případě DTO začínáte s reálným prostředím lidí a strojů pracujících společně. Získáváte tak průběžné informace o tom, co se děje v reálném čase. CIO tak mohou modelovat různé scénáře a ty zvolené následně realizovat, “ dodává Plummer.

Důležitým faktorem je také dynamika organizace datoví vědci Gartneru se pokusili identifikovat faktor, jež by nejlépe předvídal úspěšnost organizací v rychle se měnícím digitálním prostředí. Ukázalo se, že není příliš rozhodující, zda transformaci řídí byznys nebo IT a velkou roli nehraje ani volnější či přísnější governance model – organizace lze, a to dokonce napříč odvětvími, nejlépe setřídit podle jejich dynamičnosti, tedy schopnosti nasazovat nové technologie novými způsoby a odvázat se od tradičních rigidních metrik – právě to pomáhá při opakovaném zlepšování produktů a služeb a hledání nových příležitostí.

Úvodní foto: phonlamaiphoto










Komentáře