Kariéra je zpravidla definovaná jako úspěšná profesní dráha, jejímž měřítkem je
pozice, které člověk ve svém povolání dosáhl. Klasickými symboly kariéry jsou
různé společenské a hmotné výhody, jako např. plat, předměty, které má k
dispozici ke své činnosti (služební auto, samostatná kancelář), hodnost
(akademická, vojenská), apod.
Životní úspěch si každý jedinec hodnotí sám, podle svého hodnotového systému.
Co je pro něj důležitější: okázalá funkce nebo odborný růst, i když na méně
výhodné pozici. Kromě toho jeho kariéru posuzuje i jeho okolí, především
skupina, ke které jedinec patří. Kariéra je závislá na vlohách a schopnostech,
znalostech, dovednostech a osobnosti každého jedince. Vlohy jsou vrozené a
jsou-li vytvořeny vhodné podmínky, mohou se změnit ve schopnosti. Vytvoření
podmínek samo o sobě nestačí k rozvoji schopností. Obvykle je třeba, aby se
učil, pozoroval a napodoboval ostatní. Znalosti jsou teoretické poznatky, které
je možné získat z literatury, učením, ovládnutí znalostí však vyžaduje výcvik a
osvojování si dovedností. Kariéra je závislá i na rysech osobnosti. Například
na citu pro realitu, na sebekontrole, na sebedůvěře, na schopnosti přijímat
odpovědnosti, na vytrvalosti, kreativitě, asertivitě, umění orientovat se na
lidi, apod. A jsme u kořene věci.
Uplatnění v 21. století Klíčem k úspěchu jsou bezesporu schopnosti, znalosti a
dovednosti, které se mohou rozvinout jen na základě efektivního vzdělávání a
novém přístupu k němu. UNESCO ve své zprávě "Vzdělávání pro 21. století"
upozornilo na čtyři prameny úspěšnosti člověka budoucnosti. Jako první pramen
uvádí tento materiál schopnost, ale i možnost učit se poznávat. To znamená mít
informace, osvojovat si nástroje pochopení a porozumění, vytvářet si
předpoklady pro komunikaci.
Druhým pramenem je způsobilost naučit se jednat. To znamená vyrovnávat se s
různými sociálními situacemi, umět pracovat v týmu, být schopný respektu k
ostatním, tvořivě zasahovat do prostředí, apod.
Třetím zdrojem úspěšnosti nového člověka je jeho chápání ostatních lidí,
schopnosti vciťovat se a přijímat hlediska jiných etnických a náboženských
skupin, správně chápat soutěžení, soupeření a konkurenci. Umět bojovat s
předsudky a bezohledností. Uvědomovat si vzájemnou závislost lidí, být schopen
lidem porozumět, zvládat konflikty, mít úctu k míru.
Čtvrtým požadavkem je "naučit se žít". Při své snaze po úspěchu nesmí jedinec
zapomínat na humanizaci světa, protože harmonický a všestranný člověk musí být
schopen vnímat rozmanitost lidských osobností, jejich nezávislost a iniciativu
a touhu uplatnit se. Musí umět respektovat a tolerovat ostatní, kteří s ním
tento svět sdílejí.
Brána do Evropské unie Evropa je stále ještě národnostně rozdělena a plná
rasistických předsudků. V 21. století by Evropané měli pochopit multikulturnost
svého světadílu, ale chápat i podstatu internacionalizmu. To ovšem od každého
jedince vyžaduje schopnost otvírat se ostatnímu světu, být schopen nejen
jazykové, ale i sociální komunikativnosti. Globalizace mj. vede k velkým
přesunům lidí a vytváří celosvětový trh. Větší trh přináší větší konkurenční
situace, je složitější a proto potřebuje nové, odborně fundované pracovníky,
kteří budou schopni ovládat vyspělou techniku a technologii. Nezvládnutí této
nové situace může způsobit sociální a ekologickou katastrofu. Evropské státy,
zejména členové Evropské unie, se na 21. století připravily i jinak. Během
svého vývoje si vytvořily demokratické normy a sociální standardy, které
vyzdvihují všeobecná lidská práva a staly se měřítkem pro kvalitní život v
budoucnosti. Chceme-li, aby i naše země byla v přípravě na nové století
úspěšná, musíme požadavky na novou kvalitu člověka pochopit a přizpůsobit se
jim.
(Pokračování příště)
8 2697 / jaf