Služba WWW měla původně sloužit pouze ke sdílení informací. Od počátku nabízela
odlišení textu podle významu, který té které části přikládal autor stránky,
nikoliv však možnosti srovnatelné s typografií.
Trendy
Postupem času přibyly do standardů HTML i možnosti upravovat formální vzhled
textu. Autor webové stránky je schopen pracovat s takovými "triky", jako je
obtékání obrázků, zarovnávání tabulek a další funkce, které bychom jinak čekali
spíše v typografických programech nebo v aplikacích pro tvorbu prezentací.
Vzhledem k tomu, že webová stránka firmy má bezpochyby prezentační charakter,
je tento vývoj jistě logicky spojen s tím, jak se Internet stává stále více
komerčně využitelným médiem.
Nicméně Web má dnes přece jen k typografii daleko. Uživatel si kupříkladu může
sám nastavit velikost písma; struktura řady složitě navržených stránek se pak
zcela rozpadne, náhle např. vidíme rámy. Stejně tak má uživatel řadu dalších
voleb: zakázat zobrazování obrázků (efekt je zjevný), zakázat skriptovací
jazyky (ty jsou např. zodpovědné za změnu barvy textu při přejetí myší),
nastavit si vlastní barvu pozadí... A to zcela pomíjím existenci dvou hlavních
webových prohlížečů, které se používají v řadě verzí a navíc na více
platformách.
Z toho všeho vyplývá, že tvůrce stránky vlastně přesně neví, v jaké podobě
uvidí jeho výtvor uživatelé Internetu byť má k dispozici několik triků, může
např. vytvořit stránky pro každý prohlížeč zvlášť.
Personalizace
Navíc, trend umožňující stránku nadefinovat jaksi "napevno" je provázen trendem
zcela protichůdným, tedy personalizací. Ať už se jedná o speciální nastavení
přístupné přes uživatelské jméno a heslo, o možnost zoomovat obrázky
prostřednictvím PowerToys, o cookies nebo o zcela nové funkce, které má přinést
příští verze Internet Exploreru (uživatel si sám určí vzájemnou polohu
jednotlivých objektů na stránce, vždy je zde podoba WWW stránky do jisté (někdy
i značné) míry v rukou uživatele. To samozřejmě tvůrce stránky nepotěší;
grafici i lidé píšící kód budou nuceni předvídat řadu akcí a zkoušet, co to s
jejich výtvorem výsledně udělá.
Závěr
Spor mezi trendem směřujícím k DTP a tendencí k personalizaci není sporem o to,
zda stránka bude mít podobu tištěné knihy nebo zda bude multimediální. Jde
spíše o to, kdo bude chování stránky definovat. Jinak řečeno: má tvůrce filmu
nechat diváka, aby si nastavil libovolnou velikost a barvu titulků či rozměry
okna, ve kterém běží film? Chtěli byste vydávat knihy, kde by si každý čtenář
určoval formát titulu a typ vazby? Jednoznačná odpověď přirozeně neexistuje.
8 2987 / pah