Možnosti a výkon současných strojů si pamětníci té doby ani nedokázali představit a tehdejší předpovědi běžně hovořili o 50 letech vývoje. Pojďme se tedy podívat na 10 modelů, které představují milníky vývoje přenosných počítačů
1. Epson HX-20 - první laptop (1981)
Epson HX-20 byl prvním přenosným počítačem dostupným veřejnosti. Před ním se sice v témže roce objevil ještě Osborne 1, který na trhu neuspěl a v roce 1979 vznikl i počítač společnosti Grid pro program letů raketoplánů, ale z hlediska rozšíření přenosných počítačů je pro nás jedničkou právě HX-20. Představen byl již v roce 1981, plně do prodeje šel však až v roce 1982 při tehdejší ceně 795 USD. Jeho hmotnost byla 1,6 kg, textový LCD displej měl 4 řádky po 20 znacích. Uvnitř byla dvojice procesorů Hitachi 6301 na 614 Hz, RAM měla základní velikost 16K, maximálně 32K. O napájení se starala nikl-cadmiová baterie schopná na jedno nabití udržet počítač v chodu až 50 hodin. Standardně se jako úložiště používala externí kazetová mechanika, interní byla volitelným vybavením. Počítač měl seriový a RS-232 port, a integrovanou jehličkovou tiskárnu. Operačním systémem byl Basic. Epson prodal během tří měsícu od uvedení na milión kusů HX-20.
2. Tandy TRS-80 Model 100 Micro Executive Workstation - oblíbenec přichází (1983)
TRS-80 znamenal přelom ve vnímání laptopů. Stal se miláčkem mladé generace, která postupně začala objevovat počítače místo sledování televize. A navíc již doma měla stolní TRS-80. Počítač vážil stejně jako HX-20, tedy 1,6 kg a i cenově se mu s 600-800 USD velice blížil. Nicméně nabídnul daleko větší displej o rozměrech 240 x 64 bodů, a to mu vydláždilo cestu na vrchol obliby. TRS-80 Model 100 byl napájen čtyřmi AA bateriemi po dobu 18 hodin. Neměl žádné vnitřní úložiště (ani volitelně), veškerá data šla přes dodávaný externí kazetový rekordér nebo bylo možné již dokoupit 5,25palcovou disketovou mechaniku. TRS také ovšem nabídl množství rezidentních aplikací včetně textového editoru, adresář, kalendář a komunikační software pro připojení modemem. Z tohoto důvodu si TRS-80 získal značnou oblibu mezi novináři, kteří tak mohli články psát mimo redakci a na danou dobu velice snadno odeslat do redakce. K modelu bylo možné dokoupit i disketové/videorozhraní, umožňující připojení na TV nebo monitor s kompozitním vstupem a připojení jedné/dvou zabudovaných SS-DD 184Kb 5,25" disketových mechanik.
Základem tohoto počítače - design Kyocera, licence NEC, Tandy, Olivetti - je procesor 80C85 na 2,4 MHz a 8KB RAM (max. 21KB). Ve vybavení kromě paralelního a RS-232 portu najdeme i čtečku čárových kódů a 300baudový modem. Operační systém TRS-80M100 je Microsoft Basic v1.1 (ROM).
Pověst praví, že firmware pro TRS-80 Model 100 byl poslední velký programátorský projekt Billa Gatese před tím, než si uklidil stůl a vydal se budovat impérium.
Při pohledu na tohoto mastodonta se skloněnou hlavou přiznáváme, že samozřejmě nejde o notebook z rozměrového hlediska. Ale tento počítač byl prvním přenositelným derivátem PC postaveného okolo procesoru řady 386 (podobně jako předchozí Portable byl prvním derivátem IBM PC) a znamenal pro PC značný přelom v jejich koncepci a způsobu využití.
Jeho průměrná cena 12 000 USD nebyla nijak malá, ale Compaq Portable 386 se velice rychle prosadil. Šlo o první takto mobilní stroj na nové 32bitové architektuře Intel, která nás měla ovlivňovat po další dvě desetiletí. Portable 386 rozhodně není ukázkou líbivého designu. Kufřík vážící 11 kg při rozměrech 41 x 19,2 x 24,8 cm v sobě nosil procesor Intel 80386DX-20MHz, 16 KB ROM, 2-10 MB RAM, monochromatický oranžový displej s rozlišením 640 x 400 (v DOSu pouze CGA 640 x 200 bodů ) pixelů v grafickém a 40/80 znaků na 25 řádcích v textovém režimu. Osazen byl sériovým, paralelním a video RGB slotem, společně s rozšiřujícím slotem pro kartu. Zabudovány měl 1,2 MB FDD a 40 nebo 100MB HDD. Operačním systémem byl MS-DOS 3.3.
4. GRiD Systems 2260 - první konvertibilní tablet (1992)
Pokud si myslíte, že rozpoznávání psaného textu na noteboocích se objevilo v tomto tisícíletí, zapomeňte. Konvertibilní notebook se objevil v podobě modelů 2260 a 2270 od společnosti GRiD Systems - tu později spolklo Tandy - již v posledním desetiletí toho minulého. Tento konvertibilní model (rovněž prodávaný jako AST PenExec) byl první notebookem s dotykovou obrazovkou reagující na dotyk pera a vybavení pivotem umožnilo překlopit displej dnes již známým způsobem na klávesnici. Model 2260 používal procesor Intel 386 a model 2270 Intel 486. Šlo o zpevněné modely s lehkým rámem ze slitiny hořčíku, u nichž se předpokládalo nasazení v armádě, stavebnictví apod. Modely byly osazeny 10,5palcovým LCD displejem s aktivní monochromatickou VGA maticí. Model 2260 byl standardně osazen 4MB RAM a 120MB HDD. Jako základní operační systém se používaly MS-DOS/Windows 3.x. Pro rozšíření sloužil 1 slot PCMCIA Type I.
Nicméně přes veškerou snahu byly na delší držení pouze jednou rukou stále příliš těžké a i používání pera bylo vzhledem k možnostem operačního systému Windows for Pen těžkopádné. Na zlepšení se tak muselo čekat až do roku 2002, kdy Microsoft uvolnil novou verzi operačního systému pro Tablety.
Pokud vyhledáváte ultrapřenosné notebooky s tenkým profilem a hmotností pod 1,4 kg, seznamte se s jejich dědečkem. Ten pochází od Digital Equipment Corporation, která se do té doby specializovala na výrobu serverů a workstation.
Jejich DEC HiNote Ultra vážil 1,6 kg, měl 11,1palcový monochromatický displej s aktivní maticí, 4 MB RAM, 340 MB pevný disk a trackball. Osazen byl dle verze procesory 486SX33, 486DX2/50 nebo 486DX4/75. Operačním systémem byl MS-DOS 6.22 s Windows for Workgroups 3.11. Předinstalovaný byl i Lotus Organizer a systém nabíhal se službou CompuServe pro pohyb v tom novém, co neslo označení Internet.
HiNote přinesl i zajímavá vylepšení jako tlačítko pro vyjmutí PCMCIA karty ze slotu (již nebylo nutné píchat tužkou do slotu) nebo baterii, která se po zatlačení prsty uvolnila dolů pod notebook. Disketová mechanika byla externí, ale designově zapadlo pod dno počítače tak, že nebyla na první pohled patrná.
6. Apple PowerBook 520 - první touchpad (1994)
Až do uvedení PowerBooku 520 byl standardním polohovacím zařízením trackball. U nového modelu však Apple přišel s něčím, co označoval jako trackpad. Ten vynalezl již v roce 1987 George E. Gerpheide, když využil snímání elektrické kapacity pohybujícího se prstu po plošce k definování směru. Krátce po představení se touchpad stal rázem novým standardem pro polohovací zařízení notebooků a zůstal jím dodnes.
7. Toshiba Portege T3400 - první laptop s lithium ion baterí (1995)
Toshiba Portege T3400 měla při svém uvedení mezi ultrapřenosné notebooky na své straně jeden trumf, o kterém ani mnoho kupüjících nevědělo. Portege byl totiž první laptop vybavený nově li-ion baterií, která mu umožnila s monochromatickou dual-scan obrazovkou pracovat okolo 4 hodin. Nová éra baterií byla zahájena.
Jelikož jsou ovšem li-ion baterie náchylné na přehřátí, značný počet notebooků skončil svůj život olíznut plamenem "vybuchující" baterie a zvýšil se oproti předcházejícímu typu i počet hromadně stahovaných sérii baterií a dokonce i notebooků samotných. Nicméně uživatelé byli ochotni akceptovat tyto nepříjemnosti plynoucí z použité technologie výměnou za jasné navýšení časů výdrže a téměř úplné odpadnutí paměťového efektu a s tím spojeného drastického tempa ubývání kapacity (jak tomu bylo v případě NiMH baterií).
V roce 1999 Apple představil Airport-a umožňující jejich novince iBooku se připojit bezdrátově k internetu a odesílat touto cestou i e-maily. Apple předběhl ostatní výrobce spoléhající na implementaci standardu 802.11b o více než jeden rok.
První přístupový bod AirPort base stále 299 USD a plug-in karta byla oceněna na 99 USD. iBooky ovšem byly prodávány s interním AirPortem pouze jako volitelným vybavením. Nicméně i tak je tento 12,1palcový Apple prvním notebook připraveným na objevení Wi-Fi hotspotů.
9. WidowPC Sting 917X2 - notebook na pařbu (2005)
Tahat se na páteční LAN párty s 12kilovým herním nabušencem, aby člověk ukázal těm druhým jak se to správně hraje nemusí bát až taková zábava. Kormě neskladnosti se přidává v mnoha přídech i fakt, že ty realné svaly jsou mnohem menší a méně výkonnější než ty matrixové. Myšlenka notebooků vyladěných právě pro hráče byla mnohem starší, ale až v roce 2005 technologie dovolily notebookům postavit se ve 3D řežbě do cesty klasickým desktopům, aniž by jejich majitelé neskončili s nálepkou loserů.
WidowPC Sting 917X2 byl vúbec první zbraní této dosud nekončící bitvy o matrix. Ve svém nitru skrýval AMD Athlon 64 X2 a na uživatelově zvážení ponechával výběr grafické karty. V nabídce byla hned trojice 256MB grafických adaptérů. Sting časem vyklidil pole působnosti dnes daleko známějším značkám jako je Alienware, ale nikdo mu nevezme to hlavní - byl první, byl legendou.
10. Apple MacBook Pro - zabiják starých pořádků (2006)
Po letech, kdy výroky Apple o tom, že jsou konkurencí pro výrobce PC notebooků, spíše budily dotazy jaké svinstvo to Jobs kouří, se to Applu povedlo. Jablíčko uvedlo na trh notebook, který mu mohla řada značek skutečně závidět a i tradiční příznivci PC projevovali uznání výroky, že kdyby na tom běžely Wokna, tak to by mohlo být něco. To se posléze splnilo a MacBook Pro postavený na Intelu je zařízením, které dokáže pracovat s dříve navzájem nenáviděnými systémy Mac OS X a Windows. Apple se tak snaží narušit dosud pevně zažitou tradici - notebook s Intelem znamená notebook s Windows. A díky designu se mu daří získávat zákazníky v segmentech, kam se ošklivé "Wintely" nedostaly. To vedlo v posledních měsících k přehodnocení prodejní politiky několika značek a minimálními reakcemi jsou facelifty, ale většinou kompletní redesigny vyráběných modelů. Apple tak do světa PC přinesl OS X a módu.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU