Autorem je pravděpodobně tehdy patnáctiletý středoškolský student Rich Skrenta. Virem infikovaná hra šla 49x spustit normálně, ale při 50. startu již ne, místo toho vypsal virus na obrazovku tuto báseň:
Elk Cloner: The program with a personality
It will get on all your disks
It will infiltrate your chips
Yes it's Cloner!
It will stick to you like glue
It will modify RAM too
Send in the Cloner!
Původně se jednalo jen o vtípek, kterým si autor dělal legraci z lidí, jimž kopíroval své hry. Postupně se však vyvinuly mnohem nebezpečnější viry. Už to nejsou jemné části kódu, které se šíří infikováním jiných programů, dnes jsou to často mnohem hrubější aplikace rozšiřující se jako samostatné soubory.
Jejich autory jsou amatéři, tak profesionálové, mnohdy zločinci, jejichž cílem je někdy zničit uživatelská data, mnohem častěji však vydolovat soukromé údaje – hesla, čísla účtů, e-mailové adresy, které následně posílají svým zločinným pánům.
Pravé orgie šíření virů, respektive škodlivého softwaru (malware), nastaly s rozšiřováním internetu. Nač se spoléhat na pomalé předávání disket či CD, když světovou sítí se může cokoli šířit takřka okamžitě.
Od té doby se také zintenzívnil neutuchající boj mezi viry a antivirovými programy, kdy počítač uživatele je bitevním polem. K omezení virového nebezpečí je samozřejmě nejdůležitější schopnost uživatelů nastavit si počítač tak, aby byl co nejméně napadnutelný, neotevírat podezřelé maily a jejich přílohy a samozřejmě používat co nejbezpečnější prohlížeč.
Jedna z prvních počítačových epidemií vypukla v roce 1999 a stál za ní virus Melissa. Ten se šířil jako příloha e-mailů, infikoval počítač, získal z něj další adresy a na ty se rozeslal. Počet postižených počítačů se počítal na milióny.
- - Alexandr Radecký
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU