Podobné šaškárny doprovázely uvedení kdejakého výrobku v dějinách. Postupem času se však délka přípravné marketingové masáže prodlužuje, zahrnuje také více médií i způsobů komunikace.
Už nejde jen o přímou reklamu, často jsou to chytře umístěné „nezávislé rozbory“, „preview“, vystoupení firemních činitelů na vědeckých i méně vědeckých konferencích. Nešetří se výrazy jako „převratné“, „změna paradigmatu“, „revoluce“, „nový pohled na svět“ atd. To vše postupně vytváří atmosféru vrcholného očekávání, která někoho skutečně nabudí, jiného znechutí.
Některým takto „hypovaným“ výrobkům se daří, jiným méně a některé skončí v propadlišti dějin a píše se o nich v článcích jako je tento. Podívejme se v něm na osm produktů moderní počítačové éry, které celosvětově provázel právě popsaný kolotoč.
1984 - Apple Macintosh
Zatímco Československo dlelo v zatuchlém Husákovském bolševismu, v USA začala prodejní kampaň na první Apple Macintosh. Stylově - během Super Bowlu, zobrazoval hlavní klip atletku v červených šortkách a bílém tričku, která hází velké kladivo na obrázek připomínající Velkého bratra z distopického románu George Orwella „1984“. Ten měl zcela jasně představovat IBM.
Super Bowl (finále ligy amerického fotbalu) u televize sleduje značná část USA, lidé si berou dovolené, výkonnost ekonomiky prudce klesá. Cílová skupina pro TV reklamu je veklice široká a obrovská. Však také reklamní sekunda během Super Bowlu je každoročně nejdražší na trhu. Pokrytí trhu je tak obrovské, že firmám se vyplatí vyrobit i speciální reklamní spoty na jedno použití, které se vysílají jenom během Super Bowlu.
Dva dny na to se první Mac začal prodávat a jak dnes víme, byl to zásah do černého. Zásah, který Apple ještě několikrát zopakoval a pravděpodobně se mu to podaří i s iPhone. Od svého uvedení v lednu 1984 prošel Mac mnoha změnami, ale podařilo se mu uchovat si jistý obrázek „rebela“. Tomu odpovídá i reklama „Lemmings“ z roku 1985 a „HAL“ z 1999.
Reklamní spoty Applu na YouTube: 1984, Lemmings, HAL
1993 - Intel Pentium
První v širší míře dostupné procesory pro PC byly značeny jako 286, 386, 486 plus například označení toho, zda procesor obsahuje integrovaný matematický koprocesor (386DX), či zda nikoli (386SX). Před procesor se dala značka výrobce a za něj frekvence, hnedle bylo jasno, jak je výkonný. Tedy například Intel 386DX 33 MHz či AMD 486DX2 100 MHz.
Intel však již nehodlal v této linii pokračovat a svůj nejnovější procesor pojmenoval „Pentium“, což bylo něco, co se dalo zabezpečit ochrannou známkou, tedy aby to jeho konkurenti nemohli použít.
Společnost si najala specialisty na vývoj jména nové řady procesorů i na tvorbu doprovodné marketingové kampaně. Televizní reklama „Intel Inside“ vybízela zákazníky, aby ve svých nových počítačích vyžadovali procesory Pentium.
Netrvalo dlouho a Intel dalece předběhl v podeji výkonných kancelářských procesorů AMD, Cyrix i Motorolu (Mac). Konkurenci, tedy hlavně AMD, chvíli trvalo, než se svými K5 a K6 náskok jakž takž zmenšila.
Intel by jistě svůj úspěch "operace Pentium" rád zopakoval, ale žádný z jeho následovníků - Celeron, Xeon, Itanium atd. - již nedosáhl takové obliby a relativního úspěchu jako právě Pentium.
Reklamní spot Intelu na YouTube: Intel Inside Pentium