kilometru, přečíst dvě stránky vaší oblíbené knížky, uvařit a sníst instantní
polévku ale třeba i vylepšit svoji práci u počítače pomocí jednoho tipu z
tohoto článku.
Hotovo za osm minut. Jak vybudovat a spravovat síť na bázi protokolu TCP/IP s
dynamickými IP-adresami, to se sice v tomto článku nedozvíte, ale jedno vám
můžeme slíbit: při použití našich tipů se každodenní práce s počítačem pro vás
stane hračkou, hardware na vašem počítači bude nakonfigurován na optimální
výkon a veškeré problémy vyskytující se při práci s počítačem zmizí v
nenávratnu.
Jak využít veškerý potenciál vašeho počítače. Zamysleme se nyní nad tím, jaké
jsou vůbec možnosti zvýšení výkonu počítače. Možná vás v souvislosti se
zvyšováním výkonu napadne poměrně často diskutované téma přetaktování
procesoru. Podle přístupu k tomuto způsobu využívání výkonu počítače se
uživatelé dají rozdělit do dvou velkých skupin. První skupina jsou lidé, kteří
se tohoto úkonu nebojí, protože vědí, že zadarmo získají z počítače větší
výkon. Druhou skupinu tvoří lidé, kteří jsou opatrnější, a ty trápí představy,
že by mohli způsobit předčasný konec svého počítačového miláčka. Podle našeho
názoru se při přetaktování počítače dá riziko poškození určit snáze než
například riziko při spekulování na burze. Toto tvrzení ovšem platí pouze při
zachovávání jistých základních pravidel. BIOS rovněž nabízí možnosti vyladění
počítače. Pokud chcete vyladit nastavení BIOSu, musíte se do něj nejprve
dostat. Dostanete se do něj tak, že po startu počítače stisknete klávesu Ctrl
nebo klávesu F1, F2 nebo F10, případně kombinaci kláves Ctrl+Alt+Esc. Druh
stisknuté klávesy uvedené výše závisí na typu počítače. Jakmile se do BIOSu
dostanete, možná budete v první chvíli trochu frustrování, protože tam některé
možnosti konfigurace, které vám dále budeme popisovat, vůbec nenaleznete. Názvy
jednotlivých položek se totiž často velmi diametrálně liší. Toto "babylónské
zmatení jazyků" je způsobeno tím, že každá základní deska a každý výrobce
počítačů smí používat v BIOSu svoji vlastní terminologii.
Jak odstranit problémy a zabránit jejich vzniku. Ten, kdo pracuje rozvážně,
může mnohým nehodám předem zabránit. Například pravidelným prověřováním svého
pevného disku si zajistíte, že vaše data jsou uložena spolehlivě a v případě,
že se vyskytnou potíže s pevným diskem, pak tyto problémy včas rozpoznáte a
můžete jim i předcházet.
Jak získat běžné dovednosti. Mnozí z vás se potýkají s problémem typu "Kam s
ním?" U pracovního stolu přeplněného pořadači, hromadami papíru, CD disky,
plánovacím kalendářem, 19palcovým monitorem a velmi neskladným počítačem typu
desktop se věru již moc místa nenajde. Poradíme vám, kam umístit skříň od
počítače, aby nezabírala moc místa (viz tip č. 52) a jakým způsobem získat
účinné větrání v počítači (viz tip č. 53). Další příklad: Sotva si koupíte nový
pevný disk, už na něm máte málo místa. Dříve než se rozhodnete kupovat disk
nový , měli byste si ten váš starý pořádně pročistit (viz tipy č. 39-46).
Abyste programy, které vám zde nabízíme, nemuseli lovit na Internetu, najdete
většinu z nich přiložených na našem CD.
1. Procesor Intel Pentium III: Nesedněte na lep padělatelům
Pokud si chcete koupit používaný počítač s procesorem Intel Pentium III,
doporučujeme vám, abyste si s sebou na disketě vzali freewarovou utilitu od
firmy Intel s názvem "Processor Frequency ID Utility", kterou naleznete na
našem CD (Fidenu09.exe, 1 MB, Win 95/98), a před nákupem počítače jej pomocí
této utility otestovali. Tento malý prográmek dovede na rozdíl od jiných
programů, jako jsou utility pro diagnostiku BIOSu a procesorů, odhalit
přetaktované procesory Pentium III. Určí vám totiž nejen aktuální frekvenci
procesoru a sběrnice, nýbrž i frekvenci, na kterou je procesor stavěný. Tuto
informaci naleznete po spuštění programu klepnutím na kartu Frequency Test.
Další podrobnosti o procesoru získáte na kartě CPUID Data.
2. Procesor Jak získat technické informace o vašem procesoru firmy Intel
Koupili jste si procesor Intel Pentium (II/III), příp. Celeron a chtěli byste
si zjistit přesně jeho frekvenci, velikost paměti cache, napětí jádra procesoru
a maximální provozní přípustnou teplotu. Tyto údaje můžete zjistit pomocí
"S-symbolu". Toto označení se skládá z pěticiferného čísla začínajícího
písmenem S a najdete jej na spodní straně patice procesoru, případně na kraji u
procesoru typu Slot. Toto číslo si poznačte a na Internetu si vyhledejte
"Pentium Processor Quick Reference Guide", jejž najdete na adrese
http://developer.intel.com/design/XX/qit. Namísto písmen XX napište váš typ
procesoru, tedy "pentium", "pentiumII", "pentiumIII" nebo "celeron". Objeví se
seznam, ve kterém když klepnete na příslušný "S-symbol" vašeho procesoru,
dostanete vámi požadované informace.
3. Procesor Jak získat technické informace k procesoru firmy AMD
Potřebujete technické informace k vašemu procesoru od firmy AMD? Pak je najdete
na Internetu na adrese http://www.amd.com, kde si je můžete prostudovat. Pokud
však nemáte čas na poměrně sáhodlouhý text psaný v angličtině, pak můžete
zkusit si vyžádat informace od technické podpory firmy AMD na e-mailové adrese
euro.tech@amd.com. V tomto případě stačí napsat, k jakému typu procesoru si
přejete získat informace, např. K5, K6 nebo Athlon, a získáte je obratem sice
ve stručné, ale přehledné formě.
4. Procesor Identifikace Pentia III aneb nenechte se odhalit (I)
Uživatelé, kteří pracují na počítačích vybavených procesorem Intel Pentium III,
by měli mít na paměti, že hackeři a další zvědavci mohou pomocí Internetu
poměrně snadno zjistit sériové číslo vašeho procesoru. Intel tento
identifikační znak zaváděl kvůli zabezpečení systému Online-Banking a
E-komerce. Nejdůležitějším obranným prostředkem je odstranění sériového čísla
procesoru z BIOSu pokud je tam nějaká odpovídající volba k dispozici: AMI
"Advanced CMOS Setup, Processor Serial Number, Disabled"; Award "BIOS Features
Setup, Processor Serial Number, Disabled"; Phoenix "Advanced, CPU Serial
Number, Disabled".
5. Procesor Identifikace Pentia III aneb nenechte se odhalit (II)
Další možností, jak potlačit zjištění sériového čísla procesoru Intel Pentium
III, je instalace freewarového programu "Processor Serial Number Control
Utility" (Pseng103.exe,1,02 MB, Win 95/98, NT4), kterou najdete na našem CD. S
touto utilitou získáte velmi snadný přehled o tom, zdali je sériové číslo
procesoru dostupné nebo není. Pokud dostupné není, je v pravé části Hlavního
panelu ikonka červeného kruhu s bílým X. Tato ikonka je velmi důležitá, protože
při přechodu počítače z úsporného režimu nebo při restartu počítače se sériové
číslo opět zpřístupní. K tomuto tématu si můžete více informací přečíst na
internetové stránce firmy Zero Knowledge na adrese
http://www.zeroknowledge.com/p3.
6. Procesor Identifikace Pentia III aneb nenechte se odhalit (III)
Předpokládejme, že jste si svůj počítač s procesorem Intel Pentium III
zabezpečili jak v prostředí Windows, tak i v BIOSu (viz tipy č. 4 a 5). Nyní si
jej chcete zabezpečit i v prostředí operačního systému MS-DOS. K tomu slouží
utilita P3sn (P3sn.zip, 2 KB, DOS, Win 95/98), kterou opět naleznete na našem
CD. Tento program znemožňuje zjištění sériového čísla procesoru v prostředí
MS-DOS. Aby se vám automaticky spouštěl při každém spuštění počítače, přidejte
si jej do souboru autoexec.bat. To můžete provést tak, že si v prostředí
Windows otevřete například v programu Poznámkový blok soubor autoexec.bat a na
první řádek napište "C:\P3SN.EXE" (v tomto případě předpokládáme, že soubor
P3SN.EXE je umístěn přímo na disku C:, pokud jej máte umístěný v jiné složce,
musíte tento řádek patřičně obměnit).
Upozornění: Tento program chrání váš počítač pouze v případě, že nemáte
spuštěné programy pro správu paměti jako je např. EMM386.EXE. To znamená, že
tyto programy nesmí být zaneseny ani v souboru autoexec. bat, ani v souboru
config.sys. Tato podmínka je však pro standardní instalaci Windows 95/98
splněna.
7. Procesor Jak odhalíte falešný Athlon-650
Pokud budete kupovat procesor AMD Athlon 650 dávejte pozor, aby vám prodávající
nevnutil přetaktovaný Athlon 500! V USA se objevilo několik profesionálních
padělatelů těchto procesorů, takže je možné, že se tyto procesory mohou objevit
i v jiných zemích. Falešný procesor se dá poměrně snadno odhalit. Má sice
oficiální označení (K7650), ale na zadní straně nemá originální umělohmotný
kryt. Zatímco originální procesor AMD má hrubé a ostré hrany, padělek je má
oblé. Doposud nalezené padělky měly sériová čísla 219936022369, 219936022600 a
219936022907. Byly výhradně zhotoveny 0,25mikronovou technologií. Od varianty
zhotovené 0,18mikronovou technologií doposud nebyly žádné padělky nalezeny.
8. Procesor Urychlete si svůj počítač s procesorem Athlon!
Máte počítač s procesorem Athlon? Pak z něj můžete za jistých okolností pomocí
freewarové utility Chipid 0.40 získat až o 5 procent větší výkon. Je to díky
tomu, že tento program aktivuje technologii Super-Bypass. Tato technologie
urychluje přístup do paměti, když zrovna zařízení na slotech AGP nebo PCI
nevykazuje žádnou činnost. Tato možnost není ve všech počítačích plně
využívána. Abyste ji však mohli využívat, musíte mít základní desku s čipovou
sadou 751 Revision C, Stepping 5. Pokud vaše základní deska tyto podmínky
splňuje, potom můžete využít možnosti programu Chipid (Chipid.zip, 8 KB, DOS),
který najdete na našem CD. Spusťte tento program buď v prostředí MS-DOS, nebo v
okně MS-DOS v prostředí Windows. Pokud je v řádku "Notrhbridge, Revision" údaj
"C, Stepping 5" nebo vyšší a na řádku "Current Bypass Status" údaj "Enabled",
pak je váš procesor již optimálně nastaven. Pokud tomu tak není, můžete jej
nastavit opět z prostředí MS-DOS nebo z okna MS-DOS v prostředí Windows
příkazem: C:\athlon\chipid /b+.
Upozornění: V našem případě jsme měli soubor chipid.exe umístěný ve složce
"athlon" na disku C. Tento příkaz si také můžete napsat na libovolné místo do
souboru autoexec.bat, jestliže chcete, aby se vám automaticky spouštěl při
každém startu počítače.
9. Procesor Přetaktování: S dobrým chlazením máte z poloviny vyhráno (I)
Ten, kdo chce svůj procesor přetaktovat, musí jej dobře chladit. Čím vyšší je
taktovací frekvence, tím více se procesor zahřívá. Chlazení je velmi důležité
zvláště u těch procesorů, které se značně zahřívají již při běžném provozu, což
je právě případ např. procesoru AMD Athlon. Proto vám doporučujeme obstarat si
výkonný kuličkový chladič. Ten od běžného chladiče poznáte tak, že má označení
"Ball Bearing". Tyto chladiče jsou trvanlivější, protože obsahují jako mazací
prostředek vazelínu, na rozdíl od obyčejných, kde je mazacím prostředkem olej.
10. Procesor Přetaktování: S dobrým chlazením máte z poloviny vyhráno (II)
Ani nejlepší chladič vám není nic platný, pokud nerovnosti na některých místech
zamezují přenosu tepla mezi chladičem a procesorem. To se stává poměrně často,
protože jen zřídka leží plochy procesoru a chladiče těsně na sobě. Abyste tedy
zajistili co nejlepší přenos tepla mezi chladičem a procesorem, vezměte tepelně
vodivou pastu a naneste ji rovnoměrně a v tenké vrstvičce na povrch procesoru.
Pak na procesor těsně přitiskněte chladič, a nyní už byste měli mít zajištěnou
nejlepší výměnu tepla mezi procesorem a chladičem.
11. Procesor Jak přetaktujete procesor
Přetaktování procesoru znamená zvýšení frekvence procesoru. Obecně existují dvě
možnosti, jak procesor přetaktovat: buď zvýšením multiplikátoru (násobiče
frekvence), nebo zvýšením frekvence sběrnice. Zvýšením frekvence sběrnice se
dají přetaktovat všechny procesory; za předpokladu, že to základní deska
umožňuje (viz manuál k základní desce). Pomocí multiplikátoru se dají
přetaktovat jen procesory některé většina z nich jej dnes má pevně nastavený.
Změnit se dá u procesorů řady AMD K5 a K6, dále u všech procesorů typu
VIA/Cyrix, jakož i u starších typů procesorů Intel Pentium, a to těch, které
byly vyrobeny do podzimu roku 1998 (např. Pentium II 266). Máte-li některý z
výše uvedených procesorů, můžete pomocí BIOSu nebo jumperů na základní desce
zvýšit multiplikátor o 0,5 pokud vám to základní deska umožňuje (viz manuál).
Upozornění: jemné vylaďování jako je možné u nastavování frekvence sběrnice je
zde vyloučeno, je možné pouze zvýšení frekvence zvýšením multiplikátoru o 0,5.
Proto pokud je to možné, raději přetaktovávejte procesor zvyšováním frekvence
sběrnice.
12. Procesor Jak správně přetaktovat procesory Intel
Předpokládejme, že chcete přetaktovat například procesor Intel Pentium III 450.
To můžete udělat buď pomocí BIOSu, nebo pomocí jumperů na základní desce.
Nejprve si změňte pomocí jumperů na základní desce frekvenci sběrnice z
původních 100 na 103 MHz. Tím máte procesor přetaktovaný ze 450 na 464 MHz.
Tato operace je velmi snadná, ale nyní je třeba toto nastavení otestovat na
programech, které značně zatěžují procesor, např. hry s 3D-grafikou. Pokud se
vám bude celý systém jevit jako stabilní, můžete zkusit přetaktovat procesor na
ještě vyšší frekvenci. Neměli byste však přetaktování provádět na frekvenci
větší než o 10 % původní hodnoty.
13. Procesor Jak správně přetaktovat procesory AMD
Chcete si přetaktovat procesor AMD K5 nebo AMD K6, případně procesor Cyrix/VIA?
Pak buďte velmi opatrní, protože u těchto procesorů hrozí velké riziko jejich
zničení. Přetaktování provádějte změnou frekvence sběrnice a po co možná
nejmenších krocích, jinak hrozí propálení procesoru. Doporučujeme vám, abyste
přetaktování pomocí multiplikátoru vůbec nezkoušeli, protože např. procesor AMD
K6-400 MHz (100 MHz x 4) se dá přetaktovat nejméně na 450 MHz (100 MHz x 4,5),
což je značně velký rozdíl.
14. Procesor Vyšší frekvence sběrnice způsobuje problémy s jinými komponenty
Při navýšení frekvence sběrnice se může stát, že se vám začnou objevovat
chybová hlášení o porušení ochrany nebo že struktura obrazu už není taková jako
dřív. To nemusí být neodvratně vázáno na procesor; tyto potíže mohou být také
způsobeny pamětí RAM, L2-cache nebo PCI-Bus. Zvýšením frekvence sběrnice
urychlujete také tyto komponenty, a ty se s touto změnou nemusí umět vyrovnat.
Pokud chybová hlášení obsahují zprávy o paměťových adresách, pak zkuste
zpomalit přístup do paměti RAM (viz tipy č. 27-31) asi o hodnotu 1. U jiných
chybových hlášení může být příčina v přetíženém procesoru nebo L2-cache, a v
tomto případě vám nezbývá jiná možnost, než frekvenci sběrnice vrátit na
původní hodnotu. Pokud se vám zhorší struktura obrazu, je na vině grafická
karta, která má při vyšší frekvenci problémy. I v tomto případě pomůže snížení
frekvence sběrnice.
15. Procesor Jak stabilizovat přetaktovaný procesor
I když si svůj procesor přetaktujete minimálně, začne se vám nejspíše váš
operační systém hroutit častěji než dříve. Naše doporučení pro tento případ
zní: stabilizujte si svůj procesor, a to tak, že o trochu zvýšíte napětí jádra
procesoru pomocí BIOSu nebo pomocí jumperů (viz manuál k základní desce), neboť
původní hodnota je často pro přetaktovaný procesor příliš nízká. Zvyšte tedy
hodnotu napětí jádra procesoru, ale ne o více než o 0,2 V. Vyšší hodnota napětí
znamená více tepla, protože ztráty výkonu procesoru jsou kvadraticky závislé na
napětí. Pro procesor Athlon stačí ve většině případů zvýšit napětí jádra o 0,05
V, takže např. pro Athlon 650 nastavte místo napětí 1,60 V hodnotu 1,65 V. U
procesorů Intel naproti tomu doporučujeme zvýšit hodnotu napětí o 0,1 V.
16. Procesor Omezení výkonu procesoru pro starší hry
Také u vás leží někde nahoře v polici zaprášené hry z dob 486-ek, protože jsou
na dnešních řádově výkonnějších počítačích prakticky nehratelné? Pokud si
chcete zavzpomínat a zahrát nějakou hru "starouška", máme tu pro vás
freewarovou utilitu Slowdown pro Windows 95/98 (Slowdown.exe, 141 KB, Win
95/98), kterou opět naleznete na našem CD.
Tato utilita dovede zpomalit rychlost dnešních procesorů na úroveň procesorů
typu 80386 nebo 80486, takže i na současných počítačích lze hrát hry určené pro
starší počítače. Díky této utilitě lze tedy hrát takové hry, které by jinak
byly na dnešních počítačích zcela nehratelné. Upozornění: Program Slowdown je
nutné spustit před vlastním spuštěním hry! Posuvníkem "Speed" nastavujete
snížení rychlosti procesoru a posuvníkem "Reaction" rychlost odezvy. Pokud po
skončení hry chcete znovu plný výkon procesoru, restartujte počítač.
17. BIOS Poznačte si před úpravami BIOSu původní nastavení
O BIOSu můžeme zjednodušeně říci, že je to program (software), jehož pomocí
můžeme nakonfigurovat veškeré parametry nutné pro správnou činnost počítače a
všechny komponenty (hardware), které počítač pro svou činnost potřebuje. Proto
když nedopatřením nějaký parametr špatně nastavíte, může se vám stát, že se
počítač bude často hroutit, anebo že některé komponenty nebudou fungovat
správně, popř. vůbec. Proto dříve, než začnete jakkoliv do BIOSu zasahovat,
měli byste si pečlivě poznamenat původní parametry. Pokud vlastníte tiskárnu,
která umí tisknout i v prostředí MS--DOS (viz manuál k tiskárně), pak můžete
zkusit vytisknout všechny strany BIOSu pomocí klávesy PrintScreen některé verze
BIOSu totiž podporují paralelní port LPT1. Pokud se vám tento způsob nepodaří,
nezbývá než zkusit variantu "udělej si sám", tzn. poznamenat si všechna
nastavení tužkou na papír.
18. BIOS Tweakbios pomocník při nastavování BIOSu
Pro nastavování parametrů v BIOSu vám nabízíme užitečného spojence sharewarovou
utilitu s názvem Tweakbios 1.53 (Twk153b. zip, 159 KB, DOS), kterou naleznete
na našem CD. Pomocí tohoto programu můžete nastavit v BIOSu daleko více
parametrů, než které jsou přednastaveny na základní desce nebo vaším prodejcem
počítačů. To je výhodné zejména u BIOSů Phoenix, jež nabízejí pouze velmi
omezené možnosti konfigurace. Tweakbios vám poskytuje jen cestu k nastavením v
AMI, Awarda Phoenix-BIOSu, které odpovídají příslušné čipové sadě. Program
pracuje s většinou novějších i starších čipových sad. Pokud se chcete dozvědět,
které to jsou, najděte si je na internetové adrese http://www.miro.pair.com
klepnutím na odkaz "Tweakbios". Z výše uvedeného tedy vyplývá, že volby, jež
program nabízí, závisí na čipové sadě.
Upozornění: Sharewarová verze se hodí pouze k experimentování. Funguje sice bez
omezení, ale na rozdíl od registrované verze vám neumožňuje ukládání vašeho
nastavení do souboru a rovněž načítání uložených nastavení ze souboru.
19. BIOS Kratší start počítače místo dlouhého testování (I)
Délku startování vašeho počítače můžete zkrátit až na pouhých 30 sekund, pokud
v BIOSu zapnete volbu "rychlého startu". Kouzlo zkrácení délky nabíhání
počítače spočívá v tom, že při startu se bude vynechávat testování jednotlivých
hardwarových součástí, které určitou dobu trvá. Jedná se zejména o testování
operační paměti, kdy se z BIOSu načítají data do operační paměti a odtud se
čtou. Důvod, proč se výše uvedená činnost provádí, je zvýšení životnosti
počítače. "Rychlý start" se aktivuje následujícím způsobem: AMI "Advanced CMOS
Setup, Quick Boot, Enabled", Award "Bios Features Setup, Quick Power on Self
Test, Enabled", Phoenix "Boot, Quick Boot, Enabled".
20. BIOS Kratší start počítače místo dlouhého testování (II)
Pokud pracujete na počítači svého známého nebo kolegy, který volbu "rychlého
startu" nemá zapnutou, pak můžete testování operační paměti přerušit stiskem
klávesy Esc při startu počítače.
21. BIOS Zakažte kontrolu disků
Přibližně o dalších 5 sekund můžete zkrátit start počítače, když v BIOSu
zakážete hledání disketové jednotky B:, pokud ji v počítači nemáte
nainstalovanou. AMI "Standard CMOS Setup, Floppy B, Not installed", Award
"Standard CMOS Setup, Drive B, None", Phoenix "Main, Diskette B, None".
22. BIOS Zakažte testování disketové mechaniky
Vlastníte ještě starou disketovou mechaniku na 360KB diskety se 40 stopami?
Pokud ne, pak je testování disketové mechaniky naprostou ztrátou času. Dnešní
diskety totiž mají 80 stop tento test by byl opodstatněný, kdybyste používali
diskety s počtem stop mezi 40-80. Deaktivaci této volby provedete: AMI
"Advanced CMOS Setup, Floppy Drive Seek, Disabled", Award "BIOS Features Setup,
Boot Up Floppy Seek, Disabled", Phoenix u tohoto typu je již tato volba
deaktivována od výrobce.
23. BIOS Úplná kontrola EIDE-řadiče je často zbytečná
Máte na EIDE-řadiči ve vašem počítači připojený pouze jeden EIDE pevný disk a
jednu jednotku CD-ROM? Pak BIOS nemusí testovat všechny EIDE kanály. Pokud máte
např. pevný disk na prvním kanálu primárního řadiče (Primary Master) a CD-ROM
na prvním kanálu řadiče sekundárního (Secondary Master), pak můžete deaktivovat
kontrolu druhého primárního (Primary Slave) a druhého sekundárního kanálu
(Secondary Slave).
Upozornění: Pokud budete někdy později do počítače přidávat další pevný disk,
pak musíte v BIOSu nastavit u příslušného kanálu volbu z "None" na "Auto",
jinak BIOS přidaný disk nerozpozná. Toto ale neplatí pro přidávání CD-ROM
jednotky, která rozpoznána bude. AMI "Main, deaktivovaný kanál, None", Award
"Standard CMOS Setup, deaktivovaný kanál, None", Phoenix "Boot, deaktivovaný
kanál, None".
24. BIOS Urychlení přenosu dat volbou "Block Mode"
Aktivujte si v BIOSu volbu "Block Mode". Pokud pracujete v operačním systému
MS-DOS nebo Windows 3.1, pak tato volba vám počítač zrychlí. V operačním
systému Windows 95 tato volba urychluje pouze start počítače, protože Windows
95 pro tuto volbu si během startu nahrají svůj vlastní ovladač, který později
používají. Tato volba podporuje přenos dat z disku do operační paměti v
blocích, takže přenos dat je rychlejší, než kdyby se jednotlivá data načítala
do paměti jednotlivě. AMI "Standard CMOS Setup, BLK Mode, Enabled", Award "BIOS
Features Setup, IDE HDD Block Mode, Enabled", Phoenix "Advanced, IDE
Configuration, libovolný kanál, Multi Sector Transfers, Enabled". Pro
"libovolný kanál" si zvolte Primary IDE Master, Secondary IDE Master apod.
25. BIOS Skryté rezervy operační paměti
Většina výrobců počítačů konfiguruje operační paměť RAM tak, že téměř vždy se v
ní objevují výkonové rezervy. Na tyto rezervy však můžete přijít pouze tehdy,
pokud si nenecháte konfigurovat paměť RAM od BIOSu, ale jednotlivé parametry si
nastavíte sami. Proto deaktivujte si proto automatické rozpoznání paměti a pro
každý modul RAM (tj. SD-RAM nebo FPM/EDO) si nastavte jeho parametry
individuálně. Některé z možností nastavení vám uvádíme v následujících tipech
(viz tipy č. 26-30). Pokud by změna nastavení operační paměti vedla k častějším
projevům nestability jako je např. zatuhnutí počítače, doporučujeme jednoduše
změněné hodnoty vrátit do původního stavu. AMI "Advanced Chipset Setup, Set
DRAM Timing By SPD (pro SD-RAM) DRAM Auto Configuration (pro FPM-/EDO-RAM),
Disabled", Award "Chipset Features Setup, SDRAM Configuration (SD-RAM) DRAM
Auto Configuration (FPM-/EDO-RAM), Disabled", Phoenix zde není standardní
možnost změny konfigurace, ale je možné tuto konfiguraci provést pomocí
programu Tweakbios (viz tip č. 18).
26. BIOS Optimalizace paměti RAM kratší přístupová doba (I)
V prvním kroku si zkraťte čekací dobu mezi RAS "Row Adress Strobe" a CAS
"Column Adress Strobe" v operační paměti o hodnotu 1, tedy např. z hodnoty 3T
na 2T. AMI "Advanced Chipset Setup, RAS to CAS Delay Time, YT", Award "Chipset
Features Setup", SD-RAM: "SDRAM RAS to CAS Delay" /FPM-/EDO-RAM: "Fast RAS to
CAS Delay", "Y", Phoenix pomocí programu Tweakbios (viz tip č. 18): "CPU-to-PCI
Bridge", SD-RAM: "SDRAM RAS to CAS Delay" /FPM-/EDO-RAM: "DRAM RAS to CAS
Delay", "YT".
Namísto znaku "Y" doplňte číselnou hodnotu (buď nižší než původní, anebo
původní).
27. BIOS Optimalizace paměti RAM kratší přístupová doba (II)
Po každém přístupu do paměti RAM se musí před načtením nových dat jednotlivé
bloky paměti znovu přeuspořádat. V BIOSu se dá nastavit, aby si počítač při
tomto přeuspořádávání trochu pospíšil. Toho dosáhneme snížením hodnoty "DRAM
RAS Precharge" o hodnotu 1, tj. například z hodnoty 3T na hodnotu 2T. AMI
"Advanced Chipset Setup", SD-RAM: "SDRAM RAS# Precharge" /FPM-/EDO-RAM: "DRAM
RAS Precharge", "YT", Award "Chipset Features Setup", SDRAM: "SDRAM RAS#
Precharge" /FPM-/EDO-RAM: "DRAM RAS Precharge", "YT", Phoenix pomocí programu
Tweakbios (viz tip č. 18): "CPU-to-PCI Bridge", SD-RAM: "SD-RAM RAS Precharge"
/FPM-/EDO-RAM: "DRAM RAS Precharge", "YT". Namísto znaku "Y" doplňte číselnou
hodnotu (buď nižší než původní, anebo původní).
28. BIOS Rychlejší čtení optimalizací SDRAM
Pokud máte v počítači paměť typu SDRAM, můžete si urychlit proces načítání dat
tím, že dopřejete paměťovému čipu méně času na to, aby požadovaná data načetl.
AMI "Advanced Chipset Setup, SDRAM CAS\ Latency, YT", Award "Chipset Features
Setup, SDRAM CAS\ Latency, YT", Phoenix pomocí programu Tweakbios (viz tip č.
18): "CPU-to-PCI Bridge, SDRAM CAS Latency, YT". Namísto znaku "Y" doplňte
číselnou hodnotu (buď nižší než původní, anebo původní).
29. BIOS Rychlejší čtení optimalizací EDOa FPM-modulů (I)
Snižte si u vašich EDOnebo FPM-modulů dobu čekání procesoru mezi načítáním dvou
bloků dat do paměti ("Burst Mode") o hodnotu 1, např. místo hodnoty "X-3-3-3"
si nastavte hodnotu "X-2-2-2". V tomto případě bude procesor čekat před
načítáním dalšího bloku dat do paměti pouze dva takty místo tří. Paměti typu
SD-RAM oproti tomu standardně pracují na optimální hodnotě "X-1-1-1". AMI
"Advanced Chipset Setup, "EDO DRAM Read Timing, X-Y-Y-Y", Award "Chipset
Features Setup, DRAM Read Burst, X-Y-Y-Y", Phoenix pomocí programu Tweakbios
(viz tip č. 18): "CPU-to-PCI Bridge, DRAM Read Burst Timing, X-Y-Y-Y". Namísto
znaku "Y" doplňte číselnou hodnotu (buď nižší než původní, anebo původní).
30. BIOS Rychlejší čtení optimalizací EDOa FPM-modulů (II)
Poslední možností, jak dostat z vaší paměti ještě o něco vyšší výkon, je
zkrácení přístupu na první blok dat. AMI pomocí programu Tweakbios (viz tip č.
18): "CPU-to-PCI Bridge, Leadoff Command Timing, YT", Award "Chipset Features
Setup, DRAM R/W Leadoff Timing, YT", Phoenix pomocí programu Tweakbios (viz tip
č. 18): "CPU-to-PCI Bridge, Leadoff Command Timing, YT". Namísto znaku "Y"
doplňte číselnou hodnotu (buď nižší než původní, anebo původní).
31. BIOS Změnou frekvence sběrnice zvýšíte výkon vaší ISA-karty
Používáte ve vašem počítači ještě nějakou ISA-kartu? Pak můžete její výkon
zvýšit změnou frekvence sběrnice. Obvyklá hodnota frekvence se pohybuje okolo
8,3 MHz, ale většina karet dokáže více. Frekvence ISA-sběrnice je v určitém
poměru k frekvenci PCI-sběrnice, která činí obvykle 33,3 MHz. Při podělení této
hodnoty čtyřmi dostaneme onu hodnotu 8,3 MHz. Pokud však vybereme jako dělitele
číslo tři, bude frekvence ISA-sběrnice činit 11,1 MHz. AMI "Advanced Chipset
Setup, AT Bus Clock. PCICLK/3", Award "Chipset Features Setup, ISA-Clock,
PCICLK/3", Phoenix pomocí programu Tweakbios (viz tip č. 18):
"CPU-to-ISA-Bridge, ISA Bus Speed, PCICLK/3".
32. BIOS Vytvořte si volná přerušení
Počítač má 16 hodnot přerušení, která se označují zkratkou INT, příp. IRQ a
číslem. K dispozici jsou čísla od 0 do 15, přičemž hodnota přerušení INT 2 není
k dispozici, protože slouží pro správu přerušení INT 8 až INT 15. Pro velmi
dobře vybavený systém je to málo. BIOS navíc určité hodnoty přerušení rezervuje
pro jistá zařízení, a to i pro ta, která v systému právě nejsou nebo se
nepoužívají. Proto si ve vašem systému proberte, které hodnoty přerušení jsou
obsazené zbytečně, a uvolněte si je pro vaše aktuální komponenty. Podle
vybavení vašeho počítače se bude zřejmě většinou jednat o přerušení pro USB
(většinou INT 10), pro sériové porty COM1 a COM2 (INT3, 4), dále pro paralelní
port LPT1 (INT 7), případně pro zásuvku PS/2 (INT 12). Pokud máte pouze SCSI
disky, pak si můžete uvolnit přerušení INT 14 a INT 15 (primární a sekundární
řadič IDE). AMI v menu "Integrated Peripherals" nastavte: "PS/2-Mouse-Support,
Disabled" (myš do zásuvky PS/2), "Onboard Serial Port A (případně B), Disabled"
(COM1/2), "Onboard Parallel Port, Disabled" (LPT1), "Integrated Peripherals,
Onboard IDE, Disabled" (IDE Controller). "Chipset Features Setup, USB Function,
Disabled" (USB).
Award v menu "Chipset Features Setup" nastavte: "Onboard Serial Port 1
(případně 2), Disabled" (COM1/2), "Onboard Parallel Port, Disabled" (LPT1),
"Onboard PCI IDE, Disabled" (IDE Controller). "PNP AND PCI Setup, USB IRQ,
Disabled" (USB). "Bios Features Setup, PS/2 Mouse Function Control, Auto" (myš
do zásuvky PS/2). Phoenix v menu "Advanced" nastavte: "Mouse Controller,
Disabled" (myš do zásuvky PS/2), "Serial 1/Serial 2, Disabled" (COM1/2),
"Parallel, Disabled" (LPT1), "USB Controller, Disabled" (USB), "Hard Disk
Controller, Disabled" (IDE-Controller).
33. Operační paměť Optimalizujte si využití vaší operační paměti
Word, Excel, Powerpoint, internetový prohlížeč, databáze asi se shodneme, že
tyto programy patří při vaší práci k těm nejvíce používaným. Během celého
vašeho pracovního dne je minimálně několikrát otevřete a zase zavřete. Po
určité době si můžete všimnout, že při opětném spuštění programů už tyto nejdou
spustit tak rychle a počítač jakoby se stával pomalejší. Za tuto situaci může
špatné využívání vaší operační paměti. Po zavření nějakého programu totiž v
paměti zůstávají některé soubory tohoto programu (např. DLL knihovny aj.),
které počítač nepotřebuje, a tudíž jen zabírají zbytečně místo v paměti. Tím se
velikost paměti zmenšuje a počítač se stává pomalejším. Pro odstranění tohoto
problému vám nabízíme sharewarový program Memturbo 1.5 (Memturbo.exe, 869 KB,
Win 95/98), který dovede mimo jiné vyčistit operační paměť od všech
nepotřebných souborů. Tento program opět najdete na našem CD. Po spuštění
programu se vám ve formě grafu zobrazuje velikost volné paměti RAM, kterou
systém má v daném okamžiku k dispozici. Pomocí posuvníků nastavujete "Auto
recover level", což je velikost operační paměti, při níž se automaticky spustí
čištění paměti od nepotřebných souborů. V tomto okamžiku má systém k dispozici
velmi málo operační paměti. Druhým posuvníkem označeným jako "Target Free RAM"
zase nastavujete, kolik paměti má být po vyčištění k dispozici pro další
aplikace. Tlačítkem Run Now! (klávesová zkratka Ctrl+Alt+M) můžete spustit
proces čištění paměti v kterémkoliv okamžiku.
34. Základní deska Jak zjistit výrobce základní desky
Chcete zjistit výrobce své základní desky, abyste si mohli z Internetu stáhnout
nový BIOS, případně nějaký update? V případě, že vlastníte základní desku s
BIOSem AMI nebo Award, můžete jej najít následujícím způsobem. Spusťte počítač
a jakmile se objeví úvodní obrazovka, stiskněte klávesu Pause. Na spodní části
obrazovky vidíte sadu číslic a písmen, která označuje identifikační číslo
BIOSu. Poznačte si jej a znovu stiskněte klávesu Pause. Začnou vám startovat
Windows. V internetovém prohlížeči zadejte adresu http://www.ping.be/bios/. Do
políčka zadejte identifikační číslo, a obdržíte zpravidla název výrobce a typ
vaší základní desky.
U základních desek s BIOSem Phoenix je situace složitější. Pokud se
identifikační číslo nedozvíte při startování počítače, pak pátrejte po nápisu
na samotné základní desce. I když naleznete jen nějaký zdánlivě nesmyslný
řetězec čísel, poznamenejte si jej, a zkuste jej zadat do nějakého
internetového vyhledávače jako je např. http://www.yahoo.com nebo
http://www.altavista.com. S trochou štěstí se vám může podařit zjistit výrobce
základní desky a na jeho stránkách si potom můžete stáhnout další informace,
příp. updaty.
35. Pevný disk Ultra-DMA/66 disky vyžadují zvláštní kabel
I když váš BIOS a pevný disk podle všech příruček podporují rychlý přenos dat
Ultra-DMA/66, může se stát, že jej nevyužívají. Pro podporu tohoto standardu je
totiž zapotřebí zvláštní kabel. Ujistěte se proto, zdali váš disk je zapojen
pomocí tohoto kabelu. V opačném případě pracuje váš disk pouze ve standardu
Ultra-DMA/33.
36. Pevný disk Jak vybrat správnou velikost pro vaše oddíly (partition)
Koupili jste si pevný disk a nyní stojíte před problémem, jak jej správně
rozdělit na jednotlivé oddíly. Předpokládejme, že chcete vytvořit tři oddíly;
na prvním oddílu bude nainstalován operační systém, na druhém budou data a na
třetím budou uložena zálohovaná data. Přitom budeme chtít využít veškerou
kapacitu tohoto disku. Podle toho, s jak velkými soubory pracujete, si z naší
tabulky na této straně můžete vybrat, jaká velikost disku by měla být
optimální. Mějte při tom na paměti, že nejmenší jednotkou pevného disku, kterou
může operační systém spravovat, je cluster. Podle velikosti disku a jeho
formátování (FAT16, FAT32 nebo NTFS) obsahuje jeden cluster určité množství
sektorů o velikosti 512 bytů. Takže máme-li dva pevné disky se systémem FAT32,
jeden o velikosti 16,2 GB a druhý o velikosti 16,5 GB, pak podle tabulky má
první disk clustery o velikosti 8 KB a druhý disk clustery o velikosti 16 KB.
Uložíme-li soubor o velikosti 7 KB na první disk, pak ztratíme 1 KB místa,
zatímco u druhého disku ztratíme 9 KB.
37. Pevný disk Nový disk bez zmatku v písmenech
Chcete si do počítače nainstalovat další pevný disk. Abyste si ale neudělali
zmatek v přiřazování písmen jednotlivým oddílům, je dobré ujasnit si, jakým
způsobem vlastně systém MS-DOS přiřazuje písmena logickým diskům. Primární
oddíl prvního pevného disku má vždy přiřazeno písmenko C:, Na tom se nedá nic
splést. Potom přichází v přiřazování písmen na řadu primární oddíl druhého
pevného disku s písmenem D: a poté následují disky logické vytvořené v
rozšířeném oddílu . Pokud tedy nechcete, aby se vám druhý pevný disk pletl mezi
logické disky vytvořené na prvním pevném disku, nesmíte na druhém pevném disku
vytvářet žádný primární oddíl, nýbrž pouze jen rozšířené oddíly. Takto
vytvořené logické disky pak budou mít přiřazena písmena podle abecedy za
logickými disky, vytvořenými na prvním pevném disku. Jak přiřadit písmena
jednotkám CD-ROM, se dozvíte v tipech č. 64 a 65.
38. Pevný disk Už nikdy nepřeinstalovávejte Windows
Nová instalace Windows trvá asi 30-60 minut. Instalace a konfigurace dalších
programů může trvat několik hodin. Tolik času tedy spotřebujete, pokud si
budete chtít Windows přeinstalovat. Po půl roce náhle zjišťujete, že jsou
Windows "překonfigurována" a nějak pomalu běží, a tedy že je čas přemýšlet o
dalším přeinstalování. Ale k čemu takové plýtvání časem? Nainstalujte si svůj
počítač jednou a pořádně, a se všemi potřebnými programy a zazálohujte si celý
obsah disku C: na jiný disk. Pokud máte některé programy nainstalované i na
nějakých dalších discích, udělejte si jejich zálohy také. Tato činnost jde
velmi pohodlně provést pomocí sharewarové utility HD-Copy (verze 2.01.06)
(Hdcopy.zip, 129 KB, DOS), kterou najdete na našem CD. Doporučujeme vám udělat
si zálohu na jiný zcela prázdný disk. Až nastane čas, kdy se rozhodnete znovu
přeinstalovat Windows, pak není nic snazšího, než místo zdlouhavé instalace
prostě zkopírovat zazálohovanou verzi na disk C:.
39. Pevný disk Pravidelné mazání souborů ve složce pro dočasné soubory
Prohledáváte pravidelně svůj pevný disk a mažete na něm soubory, které již
nepotřebujete? Pokud tomu tak je, nezapomínejte se podívat také do složky,
kterou mají Windows určenou pro ukládání svých dočasných souborů, jež potřebují
ke své práci. Tato složka se ve Windows jmenuje Temp a nachází se ve složce
Windows, tedy většinou C:\Windows. Obsah této složky by měla Windows mazat. Ve
skutečnosti to dělají, ale ne vždy. Také když dojde k "zatuhnutí" Windows, tak
v této složce zůstává spousta dočasných souborů. Proto pravidelně a nejlépe
pomocí programu Průzkumník čas od času obsah této složky smažte. Nemusíte se
bát, že byste mohli smazat něco důležitého. Pokud se bude jednat o soubor,
který Windows právě potřebují, objeví se vám hlášení typu "Soubor X není možné
smazat..." (X je název souboru) a v tomto případě jednoduše akci mazání souboru
zrušíte.
40. Pevný disk Zbavte svůj disk souborů zálohy
Některé programy vytvářejí při ukládání souborů volitelně také záložní kopie.
Během času se vám v nejrůznějších složkách nahromadí bezpočet záložních kopií
souborů, které vůbec nepotřebujete. Tyto soubory poznáte nejjednodušeji podle
koncovky bak, dl_, ex_, nch, old, tmp, sik a wbk, anebo také podle znaku "~" ve
jméně souboru. Spusťte program Průzkumník a zvolte v menu položku Nástroje/
Najít/Soubory a složky. Na kartě "Název a umístění" napište do políčka "Název"
znaky "*. X", kde X je koncovka záložního souboru. Do políčka "Kde hledat"
napište písmeno disku, který chcete prohledat. Zaškrtněte políčko "Včetně
podsložek" a klepněte na tlačítko "Najít". Po dokončení hledání se vám ukáže
seznam všech souborů, jež byly nalezeny. Označte si všechny soubory, které již
nebudete potřebovat, a pomocí menu "Soubor/Odstranit" tyto soubory odstraníte.
Pokud se vám tento způsob zdá nepohodlný a časově náročný, pak zkuste
sharewarový program Smart Cleaner 2.2 (Scsetup.exe, 3 MB, Win 95/98, NT4),
který najdete na našem CD.
41. Pevný disk Vyčistěte svůj disk od duplicitních souborů
Nejen soubory zálohy a dočasné soubory zabírají na disku místo. Často se zde
vyskytují některé soubory dvakrát, třikrát i vícekrát. Takové soubory umí najít
sharewarový program Clonemaster 2.19 (Clonemaster.exe, 1,5 MB, Win 95/98, NT4),
který opět najdete na našem CD. Tento program pátrá po třech druzích
potenciálně možných přebytečných souborů. Prvním druhem jsou soubory, jež mají
sice stejný obsah, ale liší se jménem. Druhým pak jsou soubory, jež mají stejné
jméno, ale vyskytují se v různých složkách (program také kontroluje, zda se
liší svým obsahem). Konečně posledním druhem jsou soubory, jež nemají žádný
obsah.
42. Pevný disk Vymažte nepotřebné soubory z Internet Exploreru 5
Pokud často brouzdáte po Internetu, hromadí se vám spousta souborů ve složce
"Cache" vašeho internetového prohlížeče. Tyto soubory mohou zaujímat až 50 MB
místa! To už se, myslím, čas od času vyplatí tyto soubory smazat. Jestliže jako
internetový prohlížeč používáte Internet Explorer 5, pak soubory Cache najdete
standardně umístěné ve složce "C:\Windows\Temporary Internet Files". K mazání
můžete použít program Průzkumník nebo můžete soubory mazat přímo z Internet
Exploreru. V Internet Exploreru klepnete na "Nástroje/Možnosti sítě Internet" a
na kartě "Obecné" na tlačítko "Odstranit soubory". Pokud chcete, aby se vám po
každém zavření Internet Exploreru vymazaly soubory Cache, pak klepněte v menu
na "Nástroje/Možnosti sítě Internet" a na kartě "Upřesnit" pod položkou
"Zabezpečení" zatrhněte volbu "Vyprázdnit složku Temporary Internet Files při
ukončení prohlížeče".
43. Pevný disk Vymažte nepotřebné soubory z Netscape Navigatoru 4
To, co platilo pro Internet Explorer (viz tip č. 42), platí i pro Netscape
Navigator. Zde také se během brouzdání na Internetu ukládají do složky "Cache"
soubory, které pak zbytečně zabírají místo na disku. Proto i v tomto případě se
vymazání těchto souborů rozhodně vyplatí. Soubory se ukládají do složky
"Netscape\Users\Default\Cache, případně pokud máte v Netscape Navigatoru
vytvořený vlastní profil, do složky "Netscape\Users\
je název profilu uživatele. Chcete-li smazat soubory z Cache přímo v Netscape
Navigatoru, pak klepněte v menu na příkaz "Edit/Preferences" a zde na
"Advanced/Cache". Klepnutím na tlačítko "Clear Disk Cache" se z Cache všechny
soubory vymažou.
44. Pevný disk Snižte si velikost cache v internetovém prohlížeči
Velikost cache v internetovém prohlížeči zabírá až 50 MB místa na disku (viz
tipy č. 42 a 43), což je ve většině případů mnoho. Pro běžné používání bohatě
vystačí 20 MB. Velikost cache změníte v Internet Exploreru tak, že v menu
klepnete na položku "Nástroje/Možnosti sítě Internet". Na kartě "Obecné"
stisknete tlačítko "Nastavení" a posuvníkem či přímo zadáním čísla do políčka
"Velikost místa na disku" zadáte velikost cache. V Netscape Navigatoru klepněte
v menu na příkaz "Edit/Preferences". Zde klepněte na "Advanced/Cache" a do
políčka "Disk Cache" zadejte velikost místa pro soubory v Cache.
45. Pevný disk Vysypávejte koš
Samozřejmě teď myslím ten na pracovní ploše na počítači. Pokud jste pomocí
Průzkumníka řádně promazali váš disk (viz tipy č. 39-41), abyste získali více
místa na disku pro další programy a jste si jisti, tyto soubory nebudete nikdy
potřebovat, pak s nimi můžete skoncovat tak, že je vysypete z "Koše". Klepněte
dvakrát na ikonu "Koše" a z menu vyberte příkaz "Soubor/Vysypat koš". Dokud
totiž soubory jsou umístěny v koši, existují také fyzicky na pevném disku.
Jestliže někdy později zjistíte, že soubor, který jste z koše odstranili, přece
jen budete potřebovat, pak vám za jistých okolností může pomoci postup uvedený
v tipu č. 48.
46. Pevný disk Zmenšete velikost Koše
Jestliže jste vysypali koš, můžete si teď změnit i jeho velikost. Standardně je
velikost koše nastavena na 10 % velikosti oddílu pevného disku, což znamená, že
při velikosti disku 5 GB činí velikost koše 500 MB! Klepněte pravým tlačítkem
myši na ikonu Koše a z nabídky vyberte příkaz "Vlastnosti/Největší velikost
koše". Posuvníkem nastavte v procentech velikost koše 20 MB, což je pro běžné
používání počítače naprosto dostačující. U velkých disků nastavte minimální
hodnotu 1 % v našem případě tedy bude potom velikost koše 50 MB. Pokud patříte
mezi lidi, kteří mají rádi radikální řešení, pak můžete Koš deaktivovat. Opět
klepněte pravým tlačítkem myši na ikonu Koše a vyberte příkaz "Vlastnosti". Ve
volbě "Použít jednotné nastavení pro všechny jednotky" zatrhněte políčko
"Nepřesouvat soubory do koše; ihned je odstraňovat". Pokud toto nastavení
chcete uchovat pouze pro jeden diskový oddíl, pak klepněte na volbu
"Konfigurovat jednotky nezávisle" a klepněte na kartu disku, a tam zatrhněte
políčko "Nepřesouvat soubory do koše; ihned je odstraňovat".
47. Pevný disk Jak obnovit jednou smazané soubory (I)
Smazali jste si soubor a po nějaké době zjišťujete, že jej potřebujete. Pokud
máte aktivovaný Koš, pak to není žádný problém. Právě zde se bude pravděpodobně
vámi pohřešovaný soubor nacházet. Dvakrát klepněte na ikonu Koše. Ukáže se vám
jeho kompletní obsah. Naposledy smazané soubory naleznete na konci seznamu.
Nyní si označte soubory, jež chcete obnovit, a klepněte na příkaz
"Soubor/Obnovit". Všechny označené soubory se vám vrátí na své původní umístění.
48. Pevný disk Jak obnovit jednou smazané soubory (II)
Minulý týden jste provedli razantní úklid na vašem počítači. V rámci tohoto
úklidu jste smazali spoustu souborů. Po týdnu zjišťujete, že jste byli příliš
razantní, protože některé ze souborů vám teď scházejí. Podíváte se do Koše a
tam nejsou. Snad jste dokonce znovu instalovali Windows. S pomocí Windows vaše
soubory sice nepůjdou obnovit, ale mohlo by se to s trochou štěstí podařit
pomocí programu Easy Recovery od firmy Ontrack verze závisí na druhu
formátování vašeho disku (FAT16, FAT32 nebo NTFS). Pokud vaše soubory ještě
nebyly přepsány jinými soubory, pokud nejsou moc velké a pokud svůj disk
pravidelně defragmentujete (viz tip č. 49), pak existuje šance na obnovení.
Demoverze tohoto programu (Er16fre.exe, 668 KB, Win 95/98, NT4 pro systém
FAT16, Erfre32.exe, 755 KB, Win 95/98 pro systém FAT32, Erntfre.exe, 675 KB,
Win NT4 pro systém NTFS) dokáže obnovit při jednom spuštění až pět souborů.
Verze Lite dokáže obnovit až 50 souborů (cena: 50 dolarů pro FAT16/32 a 195
dolarů pro NTFS, dostupná na internetových stránkách firmy Ontrack). Libovolné
množství souborů pak dokáže obnovit plná verze programu (dostupná tamtéž).
Program při instalaci vytvoří startovací disketu, z níž se program spouští.
Obnovené soubory se z bezpečnostních důvodů ukládají ne na disk, ze kterého se
soubory obnovují, nýbrž buď na jiný pevný disk, nebo na nějaké jiné vyměnitelné
médium. K obnovení tedy bezpodmínečně potřebujete jiné médium pro uložení
souborů. Demoverze pro všechny typy formátování disků najdete na našem CD.
49. Pevný disk Rychlejší přístup k datům defragmentujte pevný disk!
Defragmentaci disku provádějte vždy po větším mazání souborů na disku nebo
každých pár měsíců. K defragmentaci slouží program "Defragmentace disku",
kterou spustíte přes tlačítko Start a menu "Programy, Příslušenství, Systémové
nástroje". Defragmentací si uděláte pořádek na disku a zrychlíte přenos
souborů. Při mazání starých souborů vznikají na souvislé řadě souborů mezery,
do kterých se potom později ukládají soubory nové. Při čtení nových souborů pak
hlava pevného disku musí tyto soubory sesbírat po kouscích v mezerách, jež
vznikly smazáním starých souborů. Důsledkem je pomalejší načítání souborů.
Program "Defragmentace disku" dělá to, že se pokouší všechny kousky souborů
srovnat za sebou do jednoho bloku, tak aby hlava pevného disku při čtení našla
celý soubor na jednom místě. Spuštění programu je velmi rychlé, horší je to s
hledáním chyb na disku a s vlastní defragmentací disku. Podle velikosti celá
operace může trvat od několika minut až po několik hodin.
50. Pevný disk Prověřujte svůj pevný disk (I)
Kontrolujte si pravidelně, zdali logická struktura vašeho disku nevykazuje
poškození. Poškození této struktury je nejčastějším případem možné ztráty dat.
K prověřování disku slouží ve Windows 95/98 program Scandisk. Tento program
spustíte pomocí tlačítka Start a menu "Programy, Příslušenství, Systémové
nástroje". Po spuštění programu si zvolíte jednotku, kterou chcete prověřit, a
typ testu Standardní. Celý proces můžete zautomatizovat tak, že si umístíte
zástupce programu Scandisk do složky "Po spuštění". Otevřte si program
Průzkumník a najděte si složku "C:\Windows\Nabídka Start\Programy\Po spuštění".
Z menu Soubor vyberte příkaz "Nový objekt, Zástupce" a do políčka "Příkazový
řádek" napište "C:\Windows\scandskw.exe /a /n" a klepněte na tlačítko "Další".
V dalším políčku zadejte jméno pro zástupce např. "Scandisk" a klepněte na
tlačítko "Dokončit". Nyní se vám bude program Scandisk spouštět při každém
startu Windows a bude kontrolovat všechny pevné disky. Přitom použije
nastavení, které měl při posledním spuštění. Pro vaše optimální nastavení je
tedy potřeba program jednou spustit a nastavit. Zvolte si typ testu
"Standardní" a klepněte na tlačítko "Upřesnit". V poli "Zobrazit souhrnné
informace" vyberte možnost "Pouze při nalezení chyb". Aby se toto nastavení
uložilo, spusťte Scandisk a nezavírejte program, dokud neskončí. U disku o
velikosti 2 GB trvá tato operace asi minutu.
51. Pevný disk Prověřujte svůj pevný disk (II)
Hlási-li vám program Scandisk při standardním testu (viz tip č. 50) chybu, pak
byste měli svůj pevný disk otestovat daleko důkladněji. Volba "Typ testu/Úplný"
v programu Scandisk zajistí prověření nejen struktury souborů, ale prověří i
povrch disku. Pokud během testu narazí na chybu, poškozený sektor označí jako
vadný, aby se do něj v budoucnu nemohla ukládat žádná data. Zatímco standardní
test trvá řádově minuty, úplný test může v závislosti na velikosti disku trvat
i několik hodin. Úplný test spustíte takto: Spustíte program Scandisk přes
tlačítko Start a menu "Programy, Příslušenství, Systémové nástroje", a zvolíte
typ testu "Úplný". Potom klepněte na tlačítko "Možnosti" a zvolte v
"Prověřované oblasti disku" možnost "Systémová i datová oblast". Ujistěte se,
že máte deaktivované volby "Neprovádět test zápisem" a "Neopravovat chybné
sektory ve skrytých a systémových souborech". Při tomto nastavení Scandisk bude
provádět test zapisováním do jednotlivých sektorů a označí sektory chybné.
52. Počítač Ušetřete si místo na stole přemístěním desktopu pod stůl
Počítač, monitor, hromady papíru, nejrůznější složky, telefon... Také máte tak
přecpaný pracovní stůl? Pak ušetříte místo, pokud svůj desktop postavíte pod
stůl. Pevné disky bez problémů snesou otočení o 90 ?, jak nás o tom ostatně
ubezpečují všichni výrobci. Také většina CD-ROM, DVD-ROM i mechanik pro
vypalování CD by měla v této pozici fungovat bez problémů.
53. Počítač Pořádkem k lepšímu zabezpečení počítače
Zabývali jste se už někdy "vnitřnostmi" vašeho počítače? Zjistili jste, že váš
prodavač všechny kabely připojil tak zmateně, že cirkulace vzduchu je ve skříni
minimální? Pak je načase to napravit. Všechny přídavné karty, pevné disky,
procesor, paměť RAM aj. potřebují neustálý přívod chladného vzduchu, jinak se
mohou přehřívat a způsobit zhroucení systému. Spojte všechny vedle sebe vedoucí
kabely pomocí spon k sobě a sepněte je tak, aby jejich délka byla přiměřená.
Dávejte přitom pozor, aby kabel nikde nedrhnul o ostré hrany to by mohlo vést k
poškození tohoto kabelu. Nedoporučujeme používat gumičky, i když je někteří
výrobci používají. Gumičky poměrně rychle křehnou a lámají se. Pokud by takový
zbytek gumičky spadl do větráku procesoru, pak se větrák může zničit. Pokud se
na tuto závadu včas nepřijde, začne se procesor přehřívat a může dojít až k
jeho poškození. Tím si zbytečně přivodíme škodu až několik tisíc korun.
54. Počítač Konflikty zařízení: Jak jim zabránit (I)
Chcete si do počítače přidat nějaké nové zařízení, například grafickou kartu
nebo DVD mechaniku? Pak vám doporučujeme před nákupem navštívit internetovou
stránku Microsoftu, konkrétně její "Hardware Compatibility List" na adrese
http://www.microsoft.com. Na této adrese zadejte do políčka "Search" slova
"Hardware Compatibility List". V seznamu, jenž se vám objeví, získáte informace
o tom, která zařízení jsou vhodná pro operační systém Windows. Zařízení uvedená
v tomto seznamu by neměla v operačním systému Windows způsobovat žádné problémy
ani při instalaci, ani při provozu.
55. Počítač Konflikty zařízení: Jak jim zabránit (II)
Pokud se váš vytoužený hardware nenachází v "Hardware Compatibility List" firmy
Microsoft (viz tip č. 54), nemusíte hned zoufat. Microsoft se se svými testy
vždy o něco opožďuje za vývojem na trhu s hardwarem. Proto zavolejte na
hot-line výrobce vašeho hardwaru, nebo si přímo na Internetu na stránkách
výrobce najděte odkaz typu "Service" nebo "Support". Zde najdete další
doporučení, příp. návrhy na řešení eventuálně vzniklých problémů při instalaci
hardwaru do počítače.
56. Počítač Zabraňte konfliktům přerušení u karet typu PCI (I)
Býváte obvykle při tom, když se do vašeho počítače přidává nová PCI karta? Pak
víte, že dost častým problémem při instalaci bývá konflikt zařízení. O co jde?
Tím, že přidáte do PCI slotu novou kartu, musí jí systém vyhradit přerušení
(IRQ), které pro tuto kartu musí být jedinečné, tzn. že žádná jiná karta toto
přerušení už mít nemůže. Podrobnosti k tomuto problému najdete v manuálu k vaší
základní desce. Podle PCI specifikace patří k PCI komponentům i AGP karty a
řadič USB. Jak už bylo zmíněno výše, také další komponenty, jako jsou grafická
nebo zvuková karta, potřebují nějakou hodnotu IRQ. Proč je tato hodnota tak
důležitá? Pomocí ní totiž každá komponenta informuje procesor, že potřebuje
jeho výpočetní čas. Principiálně by mohlo mít více komponent jednu hodnotu
přerušení, ale pak dochází často ke konfliktům, protože procesor neví, komu má
vlastně výpočetní čas přidělit. A do kterého slotu je nejvýhodnější novou kartu
zasadit, se dozvíte v tipu č. 57.
57. Počítač Zabraňte konfliktům přerušení u karet typu PCI (II)
Nenalézáte v manuálu žádný návod, který PCI slot musí sdílet s jiným PCI slotem
stejnou hodnotu přerušení? Pak si jednotlivé PCI sloty roztřiďte. Vycházejte z
toho, že se vaše základní deska nijak výjimečně neliší od většiny základních
desek, a tedy že AGP slot sdílí stejnou hodnotu přerušení s vedlejším PCI
slotem. Tato kombinace je pro desky se čtyřmi a více PCI sloty skutečně velmi
běžná. Pokud má vaše základní deska 5 PCI slotů, pak nejen že AGP slot a první
PCI slot sdílí stejnou hodnotu přerušení, ale pátý PCI slot ji buď může sdílet
také, nebo může sdílet sejnou hodnotu přerušení se čtvrtým PCI slotem. Pokud má
vaše základní deska 6 PCI slotů, pak šestý slot sdílí přerušení s druhým, anebo
také dosti často se třetím PCI slotem. Obecný návod, u jakého slotu nenastane
žádný konflikt, je nemožný. Z výše uvedených úvah vyplývá závěr, že u základní
desky s méně jak šesti PCI sloty je výhodné pro vyhnutí se hardwarovému
konfliktu obsadit slot třetí.
58. Počítač Jak vyřešit konflikt přerušení (I)
Vybavili jste si počítač nejrůznějšími komponenty. Máte obsazeny minimálně 4
PCI sloty AGP grafická karta a PCI zvuková karta se musí o přerušení dělit (viz
tipy č. 56 a 57). Situace je taková, že místo krásných zvuků zvuková karta
produkuje jakýsi skřípot a grafická karta během hry, když se jí zrovna zachce,
náhle způsobí zatuhnutí obrazu. Co s tím? Zkuste si nejprve ze všeho stáhnout z
Internetu jak pro zvukovou, tak i pro grafickou kartu nejnovější ovladače a
nainstalujte si je. Je možné, že oba výrobci vylepšili sdílení přerušení mezi
jednotlivými komponenty. Pokud to nepomůže, zkuste zvukovou kartu zasadit do
jiného PCI slotu. Tím snad odstraníte potřebu sdílení přerušení. Zásadním
pravidlem v tomto případě je nalézt harmonický pár karet, které si budou
vzájemně rozumět.
59. Počítač Jak vyřešit konflikt přerušení (II)
Pokud jste vyzkoušeli všechny dříve uvedené možnosti (tipy č. 56-58), a PCI
karty se přesto spolu odmítají snášet, pak si zjistěte, jakým způsobem jsou
vlastně jednotlivá přerušení rozdělena. Klepněte na ikonu "Systém" v
"Ovládacích panelech". Klepněte na kartu "Správce zařízení" a dvakrát klepněte
na ikonu "Počítač". Klepněte na kartu "Zobrazit prostředky" a vyberte volbu
"Požadavek přerušení". Nyní vidíte, která přerušení jsou obsazena (třeba
vícekrát) a která jsou volná. Vybaveni těmito informacemi... (viz tip č. 60).
60. Počítač Jak vyřešit konflikt přerušení (III)
...můžete pomocí Správce zařízení konflikt vyřešit. Pokud ve Správci zařízení
vidíte vedle nějaké komponenty žlutý vykřičník, znamená to, že zařízení
nefunguje správně a nejčastější příčinou nefunkčnosti je právě konflikt s jiným
zařízením nebo špatný ovladač. Pokud vedle komponenty je červený křížek,
znamená to, že zařízení je vypnuto. Obojí se dá napravit tím, že klepnete
dvakrát na zařízení, se kterým jsou potíže (v našem případě si uvedeme např.
grafickou kartu), dále klepněte na kartu "Prostředky", přiřaďte mu nějakou
jinou volnou hodnotu přerušení (viz tip č. 59) a restartujte počítač. Po
restartu by všechno mělo být v pořádku. Ve stejném okně byste pak měli číst
zprávu "Bez konfliktu".
61. Počítač Windows 95/98: Ušetřete peníze za elektřinu úsporným režimem
Odbíháte často při práci u počítače? Dopřejte i počítači nějakou tu přestávku.
Zatímco neustálé zapínání a vypínání počítače jeho životnost značně zkracuje,
pak daleko lepším řešením je nastavi
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU