Nejde však jen o spotřebu energie - vyřazené počítačové součástky v lepším případě kladou zvýšené nároky na recyklaci, v horším případě zamořují těžkými kovy veřejné skládky a v tom nejhorším případě skládky divoké.
Stále tak sílí tlak na výrobce, aby vyráběli ekologičtěji a hlavně aby do svých výrobků dávali co nejméně těžkých kovů, aby mysleli na následnou recyklaci, navrhovali přístroje s vyšší energetickou úsporností a své produkty patřičně označovali. Mediálně vděčný byl v poslední době tlak Greenpeace na Apple, aby společnost dostála svým slibům ohledně šetrné likvidace svých starých výrobků.
Na druhou stranu mnozí výrobci rádi poukazují na nízkou spotřebu svých počítačů, respektive jednotlivých součástek. AMD a Intel se předhánějí v procesorech majících co nejmenší příkon na jednotku výpočetního výkonu. Motivace k nízké spotřebě je zcela zřejmá u notebooků, které mají při omezené kapacitě baterie mít co nejdelší provozní dobu. Z toho pohledu si velmi dobře vedou přenosné počítače vybavené flash disky místo klasických disků s točícími se plotnami, které spotřebují mnohem víc energie. Flash disky jsou na druhou stranu značně dražší. Zatím.
Pro podporu čistší produkce a zvýšení podílu recyklovaných vyřazených výrobků vešla letos v platnost evropská direktiva WEEE (Waste Electrical and Electronic Equipment) o nakládání s elektrickým odpadem, která ukládá výrobcům IT plnou zodpovědnost za nakládání s jejich výrobky poté, co byly spotřebiteli vyřazeny z používání, jinak řečeno se musí postarat o zpětný odběr a využití (recyklaci, znovuvyužití) svých počítačů. Tuto povinnost mají všechny společnosti, některé jsou do toho ovšem více nadšené a jiné méně. S tím souvisí i to, že například firma Dell svůj systém zpětného odběru hodně propaguje a dokáže ho i marketingově využít.
Na druhé straně i spotřebitelé mají své povinnosti. Pokud nevrátí nepotřebný výrobek zpět prodejci či výrobci, nesmí ho vyhodit do směsného odpadu, ale odvézt do recyklačního střediska.
I přes úsporné snahy výrobců potřebují spotřebitelé do svých stolních počítačů stále výkonnější zdroje. Čímž narážíme na druhou stranu problému, tedy chování samotných spotřebitelů. Ty mohou od plýtvání odradit zvyšující se ceny elektrické energie a možná u některých také prostá snaha svou osobní činností nezaneřáďovat životní prostředí víc, než je nezbytně nutné. Nicméně těch druhých je menšina.
V tomto textu se stručně zmíníme o několika snadných způsobech, jak snížit spotřebu svých počítačových miláčků a vůbec se v používání informačních technologií chovat zeleněji.
1. Vypnout!
Ne, tímto nemyslíme, že máte natrvalo vypnout svůj počítač, zvláště ne když si čtete tento článek. Tím je míněno, abyste vypínali počítač, když ho zrovna nepotřebujete. Je to smutné, ale řada lidí nechává počítač zapnutý stále, 24 hodin denně. Nechávají zapnutý počítač doma, ač na něm pracují ne víc jak šest hodin denně, počítač v práci, ačkoli je ten je potřeba také tak maximálně hodin devět.
Pro ilustraci - podle studie provedené společností Fujitsu se ve Velké Británii zbytečně utratí na napájení nepoužívaných počítačů v přepočtu skoro pět miliard českých korun. A to znamená i hodně energetického uhlí zoxidovaného na skleníkové plyny.
V zásadě je to dost jednoduchá rada a někomu připadá jen logické, že když odchází na několik hodin od svého počítače, tak ho vypne (samozřejmě nemyslíme situace, kdy je na PC prováděn nějaký výpočet či přenášení dat).
Většinou je tedy příčinou plýtvání ve formě zbytečně zapnutého PC prostá lenost, i když se najdou i propracovanější výmluvy.
Tak například stále se objevuje názor, že při vypínání a zapínání jsou nadměrně namáhány počítačové součástky. Pokud by to byla pravda, většina počítačů by se už rozpadala. Nemluvě o jiných elektronických přístrojích.
Někteří lidé také tvrdí, že samotné spouštění počítače potřebuje příliš mnoho energie. Podle výpočtů to však platí pouze pokud byste vypnuli počítač na méně jak 16 minut, pokud je to na delší čas, úspora vždy převáží zvýšenou spotřebu při startu.
Mezi argumenty lenochů beze sportu patří například to, že lidé nejsou ochotní čekat po příchodu do práce na spuštění jejich počítače. Tam je rad několik – trvá-li start systému příliš dlouho, zřejmě se spouští nadbytek programů, dost možná jsou mezi nimi i nějaké škodlivé, a to je potřeba ošetřit. Pokud i tam někomu vadí si minutu počkat, není nic lehčího, než zapnout PC hned po příchodu a teprve potom si sundat oblečení, umýt ruce, nalít si něco k pití apod.
Zbytečná spotřeba energie se netýká jen samotného počítače, ale i externích zařízení. Tiskárny, skenery, kopírky, to vše potřebuje energii, i když jsou tyto přístroje jen v pohotovostním režimu. Zvláště používáte-li některé z nich jen příležitostně, vypínejte je.
2. Základní nastavení
V závislosti na tom, kdo vám instaloval počítač a jaké tam nastavil hodnoty, vypne se po jisté době nečinnosti pevný disk a monitor se přepne do pohotovostního stavu. Tedy v tom lepším případě, v horším případě se disk nevypne a na monitoru naskočí zbytečný „spořič obrazovky“, který nejenže je v dnešní době nepotřebný, ale navíc vůbec nesnižuje spotřebu energie.
Abyste předešli plýtvání, nastavte si hodnoty, které vám budou vyhovovat. A to ve Windows přes menu Start / Nastavení / Ovládací panely / Možnosti napájení. Tam si určíte, po jaké době nečinnosti se mají vypnout pevné disky a monitor převést do pohotovostního režimu, ačkoli ani v něm není jeho spotřeba nulová.
Úsporný režim počítače, podobně jako režim spánku (hibernace), také zcela neodstraní spotřebu počítače, proto je lepší ho prostě vypnout.
Nastavení spotřeby umožňuje vybrat přednastavené schéma, u režimu pro přenosný počítač se toto reguluje v závislosti na tom, zda je notebook napájen z baterie, či ze sítě.
3. Kolik to všechno vlastně spotřebuje?
Možná vám připadá, že ono to vlastně zase tolik nespotřebuje, vždyť je to tak hi-tech, všechny ty nanotechnologické výroby a monitor je už LCD atd. Potom může být zajímavé si spotřebu spočítat. Na webu je řada kalkulátorů spotřeby, oblíbený je Energy Star na adrese eu-energystar.org . Potom možná zjistíte, že ne vše připojené vlastně připojené musí být.
4. Neviditelné úniky
I vypnutý počítač stále „spaluje“ elektřinu. Abyste měli naprostou jistotu, že váš elektroměr se nebude kvůli počítači otáčet, odpojte ho fyzicky od sítě nebo, máte-li takový zdroj, vypněte zdroj přepínačem umístěným vzadu na počítači vedle napájecí šňůry.
Běžně vypnutý počítač nechá monitor v pohotovostním režimu, o kterém jsem si řekli, že stále potřebuje příkon. Podobně některá USB zařízení a někdy i myši a klávesnice stále nasávají elektřinu (například takový zlozvyk má moje PS/2 myš, která neúnavně svítí, i když je počítač vypnutý, pak nezbývá než vypnout hlavní zdroj).
Týká se to i dalších elektronických přístrojů, respektive jejich nabíječek. I naprázdno zapojená nabíječka mobilu, fotoaparátu, hudebního přehrávače potřebuje kolem 2W příkon, nemluvě o těchto přístrojích když jsou připojené, spotřebovávají, i když už jsou plně nabyté.
Snadným způsobem jak si zajistit ochranu před takovýmto neviditelným plýtváním je připojit všechny podobné přístroje na prodlužovaní šňůru s vypínačem (zde ovšem pozor, hasičům se toto řešení moc nezamlouvá). Když končíte s prací, prostě počítač softwarově vypnete a ještě všechno přepnutím tlačítka na prodlužce.
5. Energy Star napoví
Až budete kupovat nový monitor, tiskárny, skener či kopírku, vyberte si ten model, který má „Energy Star“ logo. To označuje přístroj, který má nízkou spotřebu v klidové režimu a hlavně ho vůbec podporuje. Webová stránka Energy Star (energy-star.org) obsahuje přehledně uspořádanou databázi výrobků, kterým byla tato certifikace udělena.
6. LCD je lepší jak CRT
LCD monitory mají proti klasickým CRT (cathode ray tube) monitorům řadu výhod, z hlediska ohleduplnosti k životnímu prostředí je to třetinová až čtvrtinová spotřeba (75W-90W u CRT proti ~25W u LCD) a také mnohem nižší obsah těžkých kovů, což klade menší nároky na recyklaci.
Běžný CRT displej obsahuje kolem 1,3 kg olova, zatímco LCD jen několik gramů, některé modely dokonce olovo neobsahují vůbec jako například Philips 190C8FS.
7. Obejděte se bez papírů
To bylo vizí, že s nástupem digitálních technologií se sníží spotřeba papíru v kancelářích. A jak to dopadlo? Spotřeba se utěšeně zvětšuje, vždyť vytisknout stovky stránek je tak snadné! Dokumenty jsou v digitální podobě, ale „pro jistotu“ také v podobě papírové, přeborníkem v této oblasti je bezesporu státní a veřejná správa.
Podle organizace Envirowise spotřebuje průměrně každý zaměstnanec v kanceláři za den 50 listů A4, většina z nich skončí zanedlouho v horším případě v koši, v lepším případě v recyklačním kontejneru.
Jak omezit v tomto hledu spotřebu materiálu i energie? Snažte se vyhnout zbytečnému tištění dokumentů, naučte sebe i své okolí používat ty elektronické. Když už musíte tisknout, nastavte tiskárnu do režimu oboustranného tisku, popřípadě použijte menší text, tiskněte dvě stránky vedle sebe na jeden list. Spoustu neoficiálních textů lze také tisknout na zadní stranu už jednou potištěných papírů.
8. Zbytečné cestování
Bohatá společnost si potrpí na cestování. Cestování za obchodem, na schůzky, za zábavou, to vše je pokládáno za neodmyslitelnou součást sociálního i firemního postavení. Nicméně to vše také zatěžuje životní prostředí a to jak na úrovni globální, tak lokální. A samozřejmě to zatěžuje i vaši peněženku a zvyšuje firemní náklady.
Nutnost cestovat za účelem obchodních jednání či pro kontrolu zaměstnanců lze mnohdy pokládat spíše za důkaz neefektivity než naopak. Cestuje tedy pouze tehdy, je-li to skutečně nutné, na kratší vzdálenosti zkuste chodit pěšky, prospějete tak i svému zdraví. Cestování je přitom přesně ta oblast lidské činnosti, kterou lze často nahradit moderními technologiemi. Elektronický pošta, internetové telefonování, video konference, to vše nám nabízí moderní technika, tak to využijme.
9. Neházejte starý počítač do řeky
Naprostou většinu odpadu lze recyklovat. O staré elektronice to platí dvojnásob, protože ta velmi často obsahuje toxické kovy jako olovo. Jak si jistě dovedete představit, starý monitor se v přírodě sám nerozloží a ani spalovna si s ním neporadí, patří proto spolu s ostatními součástkami do recyklačního centra, sběrného dvora či zpět k výrobci, respektive prodejci.
Nicméně recyklace nemusí být tou první volbou pro váš nepotřebný či poruchový počítač, kopírku, tiskárnu. Místo toho lze zvolit znovuvyužití. Existuje jistě dost lidí, kteří by rádi měli i pro vás již nedostatečně výkonný stolní počítač, stačí podat inzerát a dát nízkou cenu. Či pokud chcete být obzvláště lidumilní, podarujte vybraný dětský domov či jinou vám blízkou neziskovou organizaci. I pokud jste velmi pohodlní, „za odvoz“ si lidé od vás rádi odvezou kde co.
Ani porouchané součástky nemusí putovat hned do sběrného dvora, šikovný kutil je ještě dokáže využít, opravit, či použít součástky z nich k opravě něčeho jiného. V tomto ohledu je situace v Česky s ohledem na dlouhou tradici kutilství velmi dobrá :)
Nezapomínejte také na spotřebované tonery či barevné náplně, ty patří také zpět výrobci či prodejci, který zajistí jejich zpětné využití či recyklaci - nakonec cenu recyklace jste zaplatili při koupi výrobku, tak tohoto předplatného využijte.
Každý z výše uvedených kroků vám může ušetřit nějaké peníze či zmenšit zátěž pro životní prostředí, často obojí. Příspěvek jednotlivce může být zanedbatelný, ale když se to vše sečte dohromady, může to mít velký vliv pro okolní prostředí i ekonomiku.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU