Technologie byla svého času jednou z nejrozšířenějších pro účely sledování videoklipů a hraní online videoher. Zároveň však byla častým terčem kritiky, především kvůli svým chybám, jichž často zneužívali počítačoví piráti.
Většinu jejích funkcí už posledních pár let nabízí třeba konkurenční HTML5, mající navíc jednu nespornou výhodu – multimediální obsah je s HTML5 v rámci webových stránek dostupný bez nutnosti stažení, instalace, potažmo aktualizace potřebného plug-inu.
Viceprezident vývoje v Adobe Systems Govind Balakrishnan uvedl, že rozhodnutí ukončit Flash zapříčinily do značné míry právě konkurenční technologie, které už jsou dle něj „dostatečně životaschopnými alternativami“.
„Jen málo technologií však mělo v internetové éře tak významný dopad,“ podotýká Balakrishnan. Podle vývojáře aplikací Malcolma Barclaye Flash nedokázal dostatečně reagovat na revoluci mobilních zařízení, což mu ve finále zlomilo vaz.
Když Adobe Systems v rámci své akvizice společnosti Macromedia v roce 2005 získala i Flash, technologie byla součástí více než 98 % osobních počítačů. S rozmachem Chromu, dnes nejoblíbenějšího internetového prohlížeče, však využití Flashe dramaticky pokleslo. V roce 2014 jej podle Googlu denně používalo zhruba 80 % všech uživatelů osobních počítačů, dnešní podíl je však pouze 17 %.
„Z tohoto trendu je zřejmé, že webové stránky přecházejí k otevřeným technologiím, které jsou rychlejší a výkonnostně efektivnější než Flash. A taky bezpečnější,“ uvádí ve své zprávě Google, jenž ukončil podporu pro Flash software v závěru loňského roku.
Podle Balakrishnana by však konec Flashe neměl mít výraznější vliv na tržby firmy. „V post-Flash světě jsou podle nás příležitosti pro Adobe větší.“