AI a automatizace: technologie roku 2019

Motorem byznysu a hlavním atributem IT expertů je v současnosti automatizace, přičemž rok 2019 bude revolučním z pohledu automatizace bezpečnostních procesů, říká Mary Turner, ředitelka oddělení evangelizace ve společnosti Red Hat, a upozorňuje, že v současnosti jsou bezpečnostní produkty především jednorázovými řešeními, která jsou nekompatibilní a vzájemně neintegrovatelná.

V roce 2019 začnou organizace používat automatizaci k propojení těchto odlišných řešení do jednotného a soudržného přístupu k IT bezpečnosti.

Podle Mary Turner bude letos bude pokračovat v úspěšném rozšiřování i síťová automatizace. V uplynulých letech jsme zaznamenali její nástup, ale v roce 2019 se sítě dočkají masového nasazování v souvislosti s požadavky na IoT. S automatizovanými sítěmi budou firmy schopné řešit úkoly výrazně rychleji a s vyšším stupněm přesnosti.

Automatizace bude dále překračovat různé oblasti a hranice. Před pouhými několika lety se automatizace postarala o obrovskou revoluci v tom, jak se ve firmách dělá IT. Nyní sledujeme, jak se rozšiřuje do dalších oborů – od sítí přes bezpečnost a ještě dál. V roce 2019 budou firmy automatizovat další úlohy v různých odvětvích.

Automatizace na infrastrukturní i aplikační úrovni je jasným trendem také u našich českých a slovenských zákazníků, doplňuje Iveta Babulenkova, Country Sales Manager pro Českou republiku a Slovensko. Bez vysoké míry automatizace by totiž nebylo možné efektivně využívat tzv. hybridní model cloudu, kombinující veřejné a privátní cloudové služby.

Nasazení hybridního modelu cloudu bude v následujících letech u lokálních podniků rychle růst od pilotních projektů k významnějším podnikovým systémům.

Firmy budou investovat do Automation Centers of Excellence, aby rozšířily své schopnosti a podporovaly jejich opětovné použití, předpovídá dál Mary Turner. Společnosti si uvědomí ekonomické a výkonnostní výhody, které plynou ze škálovatelných, konzistentních a integrovaných automatizačních strategií.

Přijmou konkrétní opatření k identifikaci a rozšiřování osvědčených postupů a zajistí pronikání automatizace přímo do kódu, čímž podpoří opakované použití. Centers of Excellence se zaměří na školení lidí týkající se automatizace, optimalizace a začnou vytvářet spolupracující komunitu, která podpoří snahy o integraci a opětovné použití postupů napříč organizacemi.

Z pohledu HR, se znalost automatizace dostane do pětice nejvyhledávanějších IT schopností. Vznikne poptávka po správcích se schopností vytvářet, nasazovat a rozvíjet pokročilé automatizační postupy a ti budou také lépe placeni než lidé bez těchto schopností.

Automatizace a kontejnery pro hybridní cloud podpoří přenositelnost a možnost výběru. S tím, jak se velké veřejné cloudové služby snaží uzavřít dostupné aplikace, se firmy stále více přiklánějí k automatizaci a kontejnerům, aby si zajistily standardní pracovní prostředí, rozšířily přenositelnost a mohly se rozhodnout, kdy a kde budou provozovat svůj byznys.

Díky nasazování umělé inteligence pro řešení dalších úkolů, nezůstane tato jen v datacentrech, ale stane se integrální součástí práce. Aby toho mohla dosáhnout, potřebuje pevnou, flexibilní a automatizovanou základnu pro přístup ke všem dalším částem IT. Proto se letos objeví řada nových řešení, která propojí existující automatizační řešení s umělou inteligencí.

Automatizace bezpečnosti

Lepší využití bezpečnostních expertů díky automatizaci předpokládá i Mike Bursell, hlavní bezpečnostní architekt společnosti Red Hat, který očekává, že v následujících 12 měsících budeme svědky snižování rozdrobenosti bezpečnosti uvnitř firem a přechodu na automatizované procesy.

Všichni jsou si vědomi narůstající poptávky zákazníků po rychlosti a téměř okamžitých inovacích ve službách. Zajištění plné bezpečnosti a funkčnosti ihned po spuštění služby je však v takovém prostředí zcela nemožné. Firmy mají tři možnosti:

1) Přijít s pevnými bezpečnostními pravidly „vytesanými do kamene“ a doufat, že dokáží zvládnout nevyhnutelné výjimky, které vytvoří téměř každý projekt.

2) Uvědomit si, že se současnými procesy nemohou postupovat rychleji a snažit se problémy řešit, jakmile je zaznamenají.

3) Najít cestu, jak přesunout svou bezpečnost do automatických procesů, které jsou rychlejší a zároveň škálují.

První varianta nikdy neumožní postupovat dostatečně rychle, aby se udržel krok s vývojem. Ať už ve svém vývojovém týmu přijmete agilní metody jako DevOps naráz nebo postupně, kvůli reaktivnímu postupu začnete rychle ztrácet na své konkurenty či nové hráče na trhu. Druhá varianta zase dříve či později vede k bezpečnostnímu průlomu nebo poškození služby, které nelze zvládnout.

Je to typ strategie, jejíž výsledkem bude nutnost absolvovat velmi nepříjemné konverzace s šéfy bezpečnostního a finančního oddělení. Nezbývá tedy než přijmout třetí variantu, ale co to vlastně znamená a jak to prakticky udělat?

Zaprvé je třeba vyvést bezpečnostní experty z jejich „slonovinové věže“. Ve skutečnosti je většina bezpečnostních oddělení v praxi méně uzavřená, ale co rozhoduje, je dojem. Samozřejmostí by mělo být častější stýkání bezpečnostních expertů s lidmi z různých oddělení, se kterými spolupracují.

Ne způsobem „hele, tady je člověk přes bezpečnost a ty mu zavoláš, až bude problém“, ale jejich přímým zapojením do práce jejich kolegů v různých odděleních. Obě „strany“ pak ocení nové výhody, přestanou o sobě navzájem uvažovat jako o protivnících, a naopak se začnou vnímat jako kolegové.

To však samo o sobě nestačí, je nutné podpořit předávání zkušeností. Nelze samozřejmě očekávat, že se všichni ve firmě stanou bezpečnostními experty, ale pokud budou znát základy a vědět, na koho se obrátit v případě, že budou muset opustit svou komfortní zónu, začnou škálovat své bezpečnostní schopnosti.

Zároveň to bezpečnostním expertům pomůže si uvědomit, že jejich odbornost je stále důležitá a užitečná: je třeba obezřetně sledovat a snažit se o rovnováhu mezi předáváním informací a jejich ředěním.

Jakmile se ve firmě podaří dostat bezpečnost do srdcí a myslí – tedy alespoň těch myslí – lidí v celé organizaci, je čas začít se zamýšlet nad tím, jak odbornost bezpečnostního týmu přenést do běžných denních procesů skupin zodpovědných za vývoj, testování, provoz, audit a řízení. Tady pak lze opravdu začít škálovat.

Jakmile bezpečnostní experti dokáží identifikovat, jaká část vývojového procesu je kritická pro bezpečnost – například základní obrazy kontejnerů nebo kde může monitoring pomoci s audity – objeví se možnosti automatického zavedení stále více bezpečnostních funkcí do samotných procesů. Neznamená to, že se práce bezpečnostních expertů stane nadbytečnou. Zbaví je to však monotónních úkolů a umožní jim soustředit se na zajímavé a důležité úkoly, kde mohou vymýšlet nové inovativní procesy.

AI definuje IT strategii

Umělá inteligence se stane primárním tahounem IT strategie v roce 2019. Zákazníci napříč všemi vertikálami se čím dál více zaměřují na inteligentní aplikace, aby jim umožnily provozovat byznys pomocí umělé inteligence. Platí to pro všechny činnosti implementované pomocí software, nejen napříč tradičním byznysem velkých firem, ale také ve výzkumu, produkci a také čím dál více v produktech samotných. Daniel Riek, senior director pro oblast AI v týmu CTO společnosti Red Hat, upozorňuje, že rostoucí rozsah automatizace dosažitelný pomocí umělé inteligence se rychle stane kritickým pro firemní konkurenceschopnost a učiní z něj technologii, která definuje strategie. 

Kubernetes, plus Amazon S3 a open source Apache Kafka, se stane výchozí platformou pro činnosti spojené s umělou inteligencí, předpovídá Riek, a dodává, že na straně platformy bude rozšiřování inteligentních aplikací znamenat odklon od tradičního modelu velkých dat ke konvergované aplikační platformě zaměřené na data. Linux a Kubernetes se v této změně prosazují jako klíčové technologie, společně s S3 jako rozhraním pro data a Kafka pro data při přenosu (data in motion).

AIOps se stane revolucí pro IT Operations a Site Reliability Engineering (SRE). Samotná obsluha IT je hodnotným využitím umělé inteligence: dokonalost provozu je dnes kritická pro úspěch v moderním softwarově definovaném světě výpočetních prostředků.  Automatizace založená na umělé inteligenci a optimalizace založená na učení se z agregovaných dat dá správcům nové možnosti a demokratizuje dokonalost v provozu cloudu na úroveň, která je dnes dosažitelná jen těmi největšími provozovateli zaměřenými výhradně na cloud.

Kontejnerizace vstupuje i do médií

V roce 2019 umožní kontejnerové technologie zpřístupnění i nové generace šíření televizního obsahu a nabídnou nové byznys modely a nové formy diváckých zážitků. Tvrdí to Werner Gold, evangelista pro nová řešení v oblasti telekomunikací v regionu EMEA ve společnosti Red Hat, který předpovídá v následujících dvanácti měsících nástup nových televizních služeb – naše zábava se přesune do kontejnerů.

Na odborných konferencích v roce 2018 skloňovali všichni výrazy jako ‘kontejnery’ a ‘mikroslužby’, a také mediální průmysl začal implementovat softwarově definované infrastruktury a kontejnerové platformy se zde staly běžným řešením, které umožňuje mnohem rychleji stavět a škálovat aplikace.

Ve službách typu over-the-top (OTT) a video-on-demand (VOD) je již většina aplikací kontejnerizovaných, což umožňuje firmám spouštět mikroslužby, a dodávat tak rychleji kvalitní software. S konvergencí vysílacího a telekomunikačního průmyslu se další metou stalo nasazení kontejnerů používajících multicast pro přenos lineárního televizního vysílání.

Multicast, který je schopen distribuovat stejné datové pakety různým cílům zároveň, umožní snížit zpoždění a nabídnout skutečně živý zážitek z přímých přenosů sportovních zápasů či zpravodajství. Mezi první implementátory patří Swisscom a CJ Hello v Jižní Koreji, kteří už provozují své lineární vysílání pomocí multicastu na platformě OpenStack.

Tato kontejnerová technologie se stále vyvíjí v komunitě Kubernetes a bude pravděpodobně připravena v následujících šesti měsících. V té době se začnou také objevovat první případy nasazení infrastruktury pro šíření lineárního vysílání pomocí multicastu.

Velkým přínosem této technologie je nasazení téměř na „jedno-kliknutí”, kdy můžete vytvářet nové kanály během několika minut. To otevírá prostor pro nové byznys modely, jako například nabídku více náhledů na sportovní zápas přenášených různými kanály. Ty mohou nabídnout různé úhly záběrů nebo třeba shlédnutí různých paralelně probíhajících her nebo závodů.

V roce 2019 tedy poskytovatelé obsahu a služeb urychlí nasazení kontejnerů a podpory multicastu pro doručování videa, předpovídá Gold. Můžeme očekávat zvýšení jejich pružnosti, snížení cen, lepší škálování napříč hybridním cloudem a multicloudovým prostředím a strategické využívání automatizace a řízení procesů k uvolnění zdrojů k dalším inovacím.

Vysoký růst využití a poptávky po kontejnerových technologiích se zdaleka netýká jen mediálních společností, říká Iveta Babulenkova, Country Sales Manager pro Českou republiku a Slovensko. Především v odvětví finančních služeb, telekomunikací, retailu či automotive dochází k nasazování kontejnerizovaných aplikací do produkčních systémů a přenosu tradičních systémů a aplikací do kontejnerů.

Mezi nejčastěji nasazované kontejnerové technologie přitom patří Kubernetes a podniková platforma OpenShift, přičemž značný náskok s tržním podílem přesahujícím 30 % si na globálním trhu kontejnerových technologií udržují technologie Red Hat.

Blockchain, regulace a změna vnímání kryptoměn

V letošním roce se dočkáme i více regulací týkajících se kryptoměn, které budou mít dopad na to, jak lidé vnímají distribuované finanční technologie (DLT) a zda vládní činitelé pocítí potřebu je také regulovat, předpovídá Mike Bursell, hlavní bezpečnostní architekt ve společnosti Red Hat.

V současné době se hodně děje kolem identity, včetně toho, kdo drží data a kdo je uvolňuje, hodnotí situaci Bursell a dodává, že si lidé začínají uvědomovat, že je tato problematika hodně složitá. Vypadá to jako snadný technický problém s několika komplikovanějšími částmi, ale společenské problémy s tím související jsou komplikovanější, než si myslíme.

Chytré kontrakty umožní zaznamenat komplexní transakce. Postupně si uvědomíme, že jde o komplikovanou oblast z hlediska technických problémů, legislativy, jurisdikce, ochrany a souvisejících bezpečnostních rizik. V blízké budoucnosti tak bude patrnější i kulturní dopad těchto technologií. Není to tak očividné, jednoduché a dobré, jak by se dalo očekávat.

Zhruba během jednoho roku si lidé začnou více než dříve uvědomovat i dopad kryptoměn na životní prostředí. Standardní model konsenzu využívaný většinou kryptoměn dělá v životním prostředí strašlivé věci. Množství elektrické energie spotřebované během těžby kryptoměn je děsivé. Potřebují tolik energie jako středně velký stát, a to není dobré.