AI čipy vyhánějí akciové trhy do nových výšek

Dow Jones Index minulý čtvrtek vzrostl o více než 450 bodů a poprvé překonal hranici 39 000 bodů, přičemž velká část tohoto nárůstu je připisována ziskům jediné společnosti, která svůj byznys v současnosti opírá o umělou inteligenci a cloudové technologie.

Zpráva o výsledcích společnosti Nvidia za poslední kvartál minulého roku rovněž posunula index S&P 500 na nový rekord a postarala se o jeho nejlepší jednodenní růst za poslední rok. 

„Solidní provozní výsledky společnosti Nvidia ukazují její jedinečně silnou nabídku platforem pro transformaci generativní umělé inteligence, která je stále více využívána napříč odvětvími,“ komentuje Raj Joshi, viceprezident společnosti Moody´s Investors Service. 

Nvidia oznámila pětinásobný nárůst příjmů z umělé inteligence a cloudu a čistý zisk přes 12 miliard dolarů, čímž překonala odhady o téměř dvě miliardy. Její akcie, jejichž hodnota čtyři sledovaná období v řadě klesala, se aktuálně vyšplhaly na rekordní úroveň.

Tržby společnosti vzrostly ve čtvrtém čtvrtletí o 265 %, přičemž tyto výsledky přímo souvisejí s tím, že je jediným výrobcem čipů s komplexním řešením pro provoz genAI platformy, od programovatelných GPU a softwaru až po sítě potřebné pro moderní cloudové úlohy.

„Akcelerované výpočty a generativní umělá inteligence dosáhly bodu zlomu; poptávka prudce roste po celém světě napříč společnostmi, průmyslovými odvětvími i státy,“ říká Jensen Huang, zakladatel a generální ředitel společnosti Nvidia. „Naše platforma pro datová centra je poháněna stále různorodějšími faktory – poptávkou po zpracování dat, školení a odvozování od velkých poskytovatelů cloudových služeb a poskytovatelů specializovaných na GPU, stejně jako od firemních softwarových a spotřebitelských internetových společností. Vertikální odvětví – v čele s automobilovým průmyslem, finančními službami a zdravotnictvím – jsou nyní na úrovni mnoha miliard dolarů.“

Podle Joshiho mohou investoři časem očekávat, že více než 50 % obchodu společnosti Nvidia s datovými centry bude pocházet z cloudů provozujících služby umělé inteligence. Tato lekce neunikla ani poskytovatelům cloudových služeb, jako jsou Google a Amazon, z nichž každý má vlastní GPU pro podporu pracovních úloh zaměřených na AI. 

„Amazon již má dva čipy – jeden pro inferenci AI a druhý pro trénování modelů. Google se zabývá umělou inteligencí tak dlouho, že má také své vlastní TPU, které jsou velmi působivé,“ podotýká Joshi. TPU neboli Tensor Processing Units jsou čipy, které provádějí akceleraci AI.

Spolu s rychle rostoucím využitím v serverech datových center se podle společnosti ABI Research očekává, že do roku 2030 bude počet čipů AI v zařízeních pro osobní počítače a další mobilní zařízení přesahovat 1,8 miliardy kusů.

„Novinkou jsou genAI procesy běžící na heterogenních čipových sadách, které rozdělují pracovní zátěž na hardwarové úrovni mezi CPU, GPU a NPU,“ říká Paul Schell, analytik společnosti ABI Research. „Qualcomm, MediaTek a Google byli v této oblasti prvními tahouny, protože všichni tři vyrábějí čipové sady, na kterých běží LLM přímo v zařízení. V oblasti osobních počítačů vedou společnosti Intel a AMD.“ 

Podle Joshiho však bude pro konkurenci prozatím těžké Nvidii následovat, protože má před svými konkurenty – včetně dalšího nejbližšího rivala, společnosti AMD – velký náskok, co do kompletnosti své nabídky v oblasti AI.

Trh poskytovatelů datových center a cloudů se již nyní potýká s velkým nedostatkem grafických procesorů pro umělou inteligenci – a tento nedostatek bude pravděpodobně přetrvávat po většinu letošního roku. To je z velké části způsobeno tím, že společnost OpenAI uvedla v listopadu 2022 na trh svou platformu pro umělou inteligenci GPT 3.

Přečtěte si také:

Přijdou příští rok nové Windows?

V současné době existuje pouze jeden dodavatel specializovaných GPU pro společnostem Nvidia, AMD a další hráče na trhu, a to tchajwanská společnost TSMC. Kromě TSMC oznámily své plány na výstavbu nových továren na výrobu čipů v USA nebo s jejich výstavbou již začaly společnosti Intel, Samsung, Micron a Texas Instruments. Tyto snahy jsou přinejmenším zčásti důsledkem zákona prezidenta Joe Bidena CHIPS, který byl přijat v roce 2022.

Společnost TSMC plánovala zahájit výrobu čipů v jedné ze svých dvou továren ve Phoenixu již letos, ale odložila ji na rok 2027 nebo 2028. „Nejde jen o křemíkové destičky,“ říká Joshi. „Tyto GPU si žádají specializovanou formu balení obvodů, a právě v tomto je nedostatek kapacit. TSMC se letos zavázala k jejich zdvojnásobení, ale poptávka je až příliš vysoká. Takže nabídka se sice zlepšuje den ode dne, týden od týdne, měsíc od měsíce, ale poptávku pořád nelze zcela uspokojit.“

Zákon CHIPS slibuje více než 52 miliard dolarů ve formě grantů nebo půjček na podporu přesunu výroby čipů nebo výzkumu do USA. Do dnešního dne však nebyla výrobcům čipů rozdělena ani část těchto finančních prostředků.

Podle údajů Bílého domu se za posledních 30 let podíl USA na celosvětové výrobě polovodičů snížil z 37 % na pouhých 12 %. Podíl Číny na výrobě čipů mezitím za poslední dva roky vzrostl téměř o 50 % a nyní tvoří asi 18 % světové nabídky. A zákon CHIPS bude mít na výrobu polovodičů přinejmenším v příštích dvou letech jen malý vliv. 

„Peníze začnou proudit někdy v nejbližší době, ale výrobny, které Intel a ostatní staví, budou zprovozněny až za několik let. Možná až v roce 2026 začne mít jejich produkce skutečný dopad,“ odhaduje Joshi.